Rakovina jícnu je závažné nádorové onemocnění, které se nejvíce vyskytuje u mužů mezi 40. a 50. rokem života. Jeho nebezpečnost tkví i v tom, že v počátečních fázích je velmi obtížně rozpoznatelné, protože nemocnému nezpůsobuje žádné velké potíže, kvůli kterým by se znepokojoval a vyhledal lékaře. Příznaky se tak u pacienta vyskytnou až ve chvíli, kdy nádor doroste do určité velikosti a začne zasahovat do trávicích procesů.
Druhy rakoviny jícnu
Nejčastějším typem karcinomu je tzv. spinocelulární, kdy dojde ke zhoubnému bujení u buněk vystýlajících vnitřní část jícnu. Méně častým druhem je adenokarcinom vzniklý ze žláz ve stěně jícnu. Zasažena může být jakákoliv část jícnu, obvykle se však jedná o střední a dolní třetinu. Nádor má tendenci se šířit (metastázovat), a to buď prorůstáním přes jícnovou stěnu, nebo uvolňováním do lymfy, která pak tyto buňky přenese i do orgánů nacházejících se ve větší vzdálenosti od jícnu. Metastáze se většinou týkají plic a jater.
Příčiny vzniku rakoviny jícnu
O vznik nádoru se nejčastěji postará gen APC a působení rizikových faktorů. Případně k rozvoji rakoviny dojde na podkladě nějakého chronického onemocnění jícnu. Velmi vzácně se nádor vyskytne u zdravých jedinců, kteří nejsou ovlivňováni rizikovými faktory. Mezi tyto faktory patří:
- Kouření a alkohol (riziková je především kombinace)
- Choroby zužující trubici jícnu (např. refluxní ezofagitida)
- Barettův jícen (komplikace refluxní ezofagitidy, při které dochází ke změně sliznice jícnu)
- Nemoci jiných částí těla (např. tylóza, karcinom děložního čípku, Zollinger-Ellisonův syndrom)
- Dědičnost
Příznaky rakoviny jícnu
Projevy karcinomu úzce souvisí s tím, jak nádor roste. K nejčastějším příznakům patří:
- Obtížnější až bolestivé polykání (nejprve u suché tuhé stravy, později i u tekuté potravy a pití)
- Bolesti v krku
- Chrapot
- Pálení a tlak za hrudní kostí
- Nevolnost a zvracení
- Úbytek na váze
- Nechutenství
- Slabost
- Natrávená krev ve stolici (způsobeno krvácením z karcinomu)
Léčba rakoviny jícnu
Jestliže není doporučen ani jeden z výše popsaných druhů léčby, je terapie zaměřená na to, aby se v co největší možné míře udržela průchodnost jícnu. K tomu jsou využívány stenty a umělé náhrady. Pokud nádor naruší schopnost přijímat potravu, je jídlo vpravováno přímo do žaludku pomocí tzv. perkutánní endoskopické gastrostomie. Po skončení léčby je nutné sledování pacienta formou pravidelných kontrol.
