V tomto článku si podrobněji ukážeme činnosti, které musí každý volejbalista bezpodmínečně ovládat a je určený především pro začátečníky a mírně pokročilé.

1. Volejbalový postoj
První věc, kterou si každý hráč musí osvojit je základní volejbalový postoj.  Ten dodává hráči potřebnou stabilitu a umožňuje mu rychlé přesunutí k balonu. V tomto postavení pak stojí při příjmu a při obranné činnosti.
Provedení:
Hráč rozkročí nohy o něco více, než je šířka jeho ramen a mírně se pokrčí v kolenou.  Důležité je přenést svou váhu na špičky tak, aby byl hráč schopen udělat rychlý krok dopředu (tady chybuje spousta začínajících hráčů tím, že mají váhu rozloženou  po celém chodidle).
2. Volejbalové úkroky
Úkroky se používají pro rychlý přesun po hřišti a lze se jimi přesouvat všemi směry.
Trénování úkroků i jejich správné provedení je dobře vidět na následujícím videu
3. Odbití obouruč spodem (bagr)
Jelikož odbití obouruč vrchem je zde již popsané, zaměřím se pouze na bagr. Ten používáme pro přihrávku rychle a nízko letících balonů, především při příjmu a útoku soupeře.

Jak spojit ruce při bagru?
1) Dlaně otočíme směrem vzhůru a překřížíme je

2) Palce dáme k sobě
Provedení:
Základem správného provedení je dostat se včas pod balon a v době odbití již stát na místě (nebýt v pohybu). Ruce se při odbití nepohybují proti balonu, všechna síla vychází pouze z pohybu nohou (z pokrčených do natažených). Paže musí být propnuté ještě před spojením. Dlaně směřujeme dolu a snažíme se co nejvíce vytočit vnitřní stranu předloktí nahoru. Míč má dopadat na horní část předloktí, nikoliv zápěstí.

4. Odbití jednoruč vrchem (lob)
Lob je základní stavební kámen pro smeč a podání, proto je důležité naučit se ho technicky správně.

Provedení:
Hráč stojí v pozici, kdy má jednu nohu mírně vepředu (praváci levou nohu a leváci pravou). Balon drží v natažené neúderové ruce, přičemž ruku, kterou lobuje má pokrčenou tak, aby měl „loket u ucha“.

Po nadhozu míče se hráč propne v zádech, čímž vytvoří tzv. „volejbalový luk“.

V momentě úderu do balonu je ruka zcela natažená a balon trefujeme celou plochou dlaně. Důležitý je i pohyb zápěstí, kterým dáváme balonu horní rotaci. Ruku po úderu nezastavujeme, ale necháváme ji dokončit švih.

Další články z rubriky

Stačí napsat jen komentář, ostatní kolonky nemusíte vyplňovat

Diskuze: Přidej svůj komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.