Základy florbalového tréninku – část 7. – základní cvičení

V minulém díle jsem vám sliboval názornou ukázku cvičení, dnes tak tedy učiním. Připravil jsem si pro vás 6 základních typů cvičení, která se používají prakticky ve všech klubech i kategoriích. Každé cvičení lze pochopitelně různě modifikovat a je jen na vás – trenérech – jak si jej upravíte, já vám přináším pouze návod, jak začít.

1. – Rohy

Hráči se rozdělí do dvou skupin (naprosto ideální je, pokud máte celé hřiště, protože lze praktikovat na obou polovinách a v každém družstvu pak budou třeba jen 3 hráči, což je přesně ono – jde o rychlost a tempo tréninku!), obě skupiny mají míčky. Hráč z jedné strany vybíhá směrem na půlku, v okamžiku, kdy si nabíhá do „výběhu“ na střelu, dostane přihrávku, udělá dva kroky směrem k brance a střílí. Výhodou tohohle velice oblíbeného cvičení je, že ho lze využít i před zápasem k rozchytání brankáře. Pokud hrajete regionální ligy, kde je možnost rozcvičky na hřišti před zápasem značně omezená, lze takhle skombinovat dohromady docela slušně dvě části ze zažitého rituálu z tréninků. Okamžitě po přihrávce vybíhá nahrávající hráč z druhého rohu na polovinu a dělá naprosto totéž, akorát z druhé strany.

Nezapomeňte, že pokud chcete využít cvičení k rozehřátí, musíte nejprve střílet pomalé střely, ne rovnou naplno! Tím brankáři akorát ublížíte!

Cvičení lze modifikovat – typem nahrávky („kopce“, prudší, pomalejší, bekhendové), vzdáleností (na půlku, krátké) nebo i tím, že hráči pojedou „vláček“ jen z jednoho rohu bez náhry.

Důležité je především tempo cvičení, přesná přihrávka a střelba a hlavně střelby z dostatečné vzdálenosti, rány ze dvou metrů opravdu bolí!

2. – Proudovky (vláček)

Asi nejjednodušší cvičení na pochopení. Hráči se zařadí do zástupu na půlku, postupně (skoro za sebou!) běží směrem k brance a střílí na gólmana. Důležité je udržet rytmus, nedělat přílišné mezery mezi hráči a hlavně střílet ze vzdálenosti. Cvičení se opakuje nejprve z obou krajů poloviny hřiště, na závěr se jezdí tzv. „stromeček“ neboli střely z prostředky, kdy jeden hráčí nabíhá zleva, druhý zprava.

3. – Běžecká cvičení

Jako ukázku jsem vybral jednoduché cvičení, kdy se hráči rozdělí na dvě družstva (důležité je mít celou halu, jinak to nelze dělat!), která si stoupnou na kraj poloviny hřiště. Na povel trenéra (písknutí, tlesknutí, zvolání) hráči vystartují každý svým směrem. Oběhnou celé kolečko (důležité hlídat poctivost oběhu za křížky v rozích) a předají plácnutím štafetu dalšímu z týmu. Vítězí družstvo, které se rychleji vystřídá celé.

Cvičení lze modifikovat – Pokud chcete udělat cvičení fyzicky velice náročné, nechte hráče běhat v celých družstvech, ale až do té doby, dokud první z jednoho družstva nechytí posledního z druhého družstva. Tohle ale příliš nepřehánějte, někdy je to opravdu dost vysilující a hráči toho mívají plné zuby (zvlášť v týmech, kde jsou fyzicky zhruba stejně vybavení). Lze praktikovat s míčkem a holí i bez.

4. – Přihraj a běž

Dvě družstva, každé na opačné polovině i straně hřiště. Vyberete jednoho, dva, lze i tři „panáky – nahrávače“, kteří si stoupnou směrem ke středu hřiště a budou zatím pouze vracet nahrávky. Hráči v rozích mají míčky. První vyběhne, nahraje „panákovi“, ten mu nahrávku vrací do stálého běhu. Přihraje jednou, dvakrát a střílí. Po střele se řadí do družstva na druhé straně a jede totéž na druhého brankáře. Lze nahrávat i o mantinel, ovšem takhle se i vaši další svěřenci naučí přesně přihrávat do běhu, ne na paty.

5. – Slalom a „bago“

Hráči udělají dvě party. Jedna se odebere na druhou polovinu, kde bude hrát prozatím tzv. „bago“ neboli klasicky jednodotek. Jeden hráč uprostřed, ostatní kolem něj udělají kruh a snaží se si navzájem přihrávat, aby se toho prostředníček nedotkl. Smějí se však pouze jednou dotknout míče. V okamžiku, kdy míček zblokuje hráč uprostřed (stačí jen dotyk) či se někdo dotkne dvakrát, jde doprostřed „provinilec“ a prostředníček zaujímá jeho místo. Důležité je dbát na přesnost přihrávek, tempo a velikost kruhu. Pokud totiž uděláte výběh jak pro dobytek, tak se hráč uprostřed akorát uhoní a cvičení ztratí smysl.

Druhá parta se postaví do rohu, vy postavíte kužely. Hráč s míčkem vyběhne, projede slalom (lze provádět jak celým tělem, kdy hráč musí kužel obejít, tak i pouze hokejkou, kdy jde okolo a „slalomuje“ pouze míček s holí). Na vyznačeném kuželu udělá otočku o 360° a pokračuje, přihraje si o lavičku (či mantinel nebo vás) a střílí z voleje. Důležité je tempo slalomu, kontrola balónku (nesmí odskakovat), hlava nahoře (nemá smysl koukat na míček!) a koordinace pohybů.

6. . „L“ neboli „elka“

Dvě družstva, musí stát přes úhlopříčku poloviny. Míčky má družstvo na polovině. Hráč v družstvo v rohu hřiště vybíhá za branku (sprint!!!), dostává přesnou!!! přihrávku od borce z poloviny, který si mezitím nabíhá do hokejového mezikruží, tam dostává zpátky nahrávku a střílí. Střelec se řadí do rohu, nahrávač jde na polovinu. Cvičení musí mít spád, přihrávky musí být naprosto přesné, jinak se hra zdržuje a cvičení ztrácí smysl.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno