Berliner Weg: úžasná cesta Alpami v Zillertalu

Dálkové cesty jsou stále vzrůstajícím fenoménem nejen v Evropě, ale i jinde po světě – v Jihoafrické Republice, ve Státech, v Austrálii, na Novém Zélandu i po celé Jižní Americe. Některé z nich měří stovky i tisíce kilometrů, všichni známe třeba Appalachian trail, PCT (Pacific Crest Trail) nebo Svatojakubskou pouť do Santiaga de Compostely. I v Alpách jich je požehnaně, některé z nich neskutečně náročné – třeba trasa z Mnichova do Benátek. Dneska si ale představíme jednu z těch lehčích – Berliner Höhenweg.

Ta měří „pouze“ 85 km, na nichž ale nastoupáte (a sestoupáte) přes 6600 výškových metrů. A to v případě, že jdete pouze základní trasu, z ní se dá totiž odbočit na několik různých vrcholů. Vše se odehrává v nádherných panoramatech rakouského Zillertalu poblíž Innsbrucku, slabých 6 hodin autem z Prahy a jen o chlup víc z Brna.

Začátek ve Finkenbergu

Cesta se obvykle chodí za 6 dní, ale hned ze začátku se jde zostra, Finkenberg, počáteční vesnice, leží jen v 800 metrech. Na 7 kilometrech se nastoupá přes 1000 výškových metrů. Etapa je ideální na odpoledne po dopoledním dojezdu z České republiky. Obyčejně se spí na horské chatě Gamshütte (1921 m n. m.).

Druhý den je cílem Friesenberghaus (2498 m n. m.). Na 15 kilometrech se nastoupá 1200 a sestoupá 600 výškových metrů. Celá trasa traverzuje jihovýchodní stranou jednoho z mnoha zillertalských hřebenů. Friesenberghuas je na hraně úžasného jezera, ve kterém se za dobrého počasí můžete i vykoupat. Pokud vám po náročné etapě zbude přece jenom nějaký čas, můžete jej využít pro výstup na Petersköpfl (2679 m n. m.)

Úžasný pohled na Olperer Hütte a přehradu Schlegeis

Ve třetím dni si tak trochu odpočinete. Čeká vás sice opět 14 km, ale tentokrát „jen“ s 600 metry nahoru. Na cestě jsou však spektakulární výhledy. Nejdříve přecházíte po lanovém mostě přes vodopád, poté přijdete na Olpererhütte (2389 m n. m.), kde se můžete občerstvit. Na konci ale ani zdaleka nejste. Z chaty se vydáte prudce dolů směrem k přehradě Schlegeish. Chata Furtschaglhaus (2295 m n. m.) už je jen pár set metrů za koncem přehrady.

Druhá půlka je neméně náročná

Ve čtvrtém dnu se sice ubere na vzdálenosti, jen 8 km, ale ne na obtížnosti. Z chaty vás totiž čeká skoro kilometrové stouápní na Schönbichler Horn (3133 m n. m.). Ze sedla už je to jen kilometrové (vertikálně) klesání k Berliner Hütte (2044 m n. m.).

Pohled na Berliner Hütte

Pátý den vyjdete i sejdete přes vertikální kilometrech, stejně jako den předtím, tentokrát to bude  ale na 10 km. Přes rašeliniště Schwarzsteinmoors a jezero Schwarzsee se dostanete až na sedlo Nördliche Mörchenscharte (2872 m n. m.). Z něj vás čeká jeden z nejtěžších úseků, který je dokonce jištěný lany.  Znova váš čeká vertikální kilometr dolů do údolí a pak už jen pár set metrů nahoru na Greizer Hütte (2227 m n. m.).

Poslední den je nejnáročnější ze všech. Je to 20 km s 800 metry nahoru a 2300 metry dolů. Nejdříve vystoupáte do sedla Lapenscharte (2701 m n. m.), abyste poté skoro 20 km traverzovali údolí Stilluppbachu. Cestou potkáte Kasseler Hütte (2178 m n. m.) a Karl-von-Edel-Hütte (2238 m n. m.). Z ní už je to jenom padák dolů do Mayerhofenu a jste v cíli. Pochopitelně lze na jedné z chat přespat, pokud to bude pro vás příliš dlouhé, což pro většinu z nás bude.

Bonusy

Samotný okruh má 85 km a ve své podstatě není nijak náročný – zvládnout by ho měl každý zdatnější turista. Spí se (nebo by aspoň mělo) na chatách, což znamená, že s sebou nemusíte tahat těžký batoh, na chaty vám stačí jenom Hüttenschlafsack (v podstatě povlečení pod deku). Velmi se vyplatí si pořídit Alpenverein (pojištění a členství v horském klubu), budete tak na chatách platit jen okolo 10 euro.  To ale samozřejmě neznamená, že byste si ho neměli prodloužit. Příležitostí je totiž spoustu.

Hned první nebo druhý den můžete vystoupat na Hoher Riffler (3231 m n. m.). Druhý den si lze zpestřit vrcholem celé cesty, Olpererem (3276 m n. m.). Jen se připravte na to, že je to vertikální kilometr navíc, radši si na něj tedy vyhraďte celý den. I na druhé se dá vyřádit, třeba na Grosser Möseleru (3480 m n. m.). nebo na III. Hornspitzi (3254 m n. m.). nebo na Schwarzensteinu (3369 m . m.). Jen dávejte pozor, na rozdíl od cesty samotné jsou tyto výstupy velmi náročné a musíte být velmi dobře připraveni – fyzicky, mentálně, dovednostmi i vybavením.

Pod Olpererem jsou i lanovky

Cestu samozřejmě můžete libovolně zrychlovat nebo zpomalovat a přespat třeba navíc na Olpererhütte během druhého dne. Pokud přemýšlíte, za kolik by šlo trasu ujít, nechte si vyrazit dech – zrovna tento srpen to Ital Peter Kienzl zvládl neuvěřitelně pod 18 hodin.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here