Bouřka na horách: jak se chovat?

Špatné počasí na horách je naprosto normální – od mlhy, deště a větru až po sněhovou vánici. Ve většině případů v něm ale nejde o život. Vítr vás sice teoreticky může shodit z hřebenu, ale prakticky se to děje naprosto zřídkakdy, a když se tak stane, bude to z většiny vaše chyba. S bouřkou je to ale jiné, přichází znenadání, únik je často takřka nemožný a že vás trefí blesk je dílem spíše náhody než vašeho špatného úsudku. Jak se tedy chovat, abyste toto riziko minimalizovali?

Bouřka je na horách velmi nebezpečná

Základem je prevence, a to se vůbec do bouřky nedostat. Nejužitečnějším pomocníkem jsou různé předpovědi počasí. V Česku se nejvíce vyplatí sledovat model Aladin od CHMÚ, v zahraničí jsou ty nejpoužívanější yr.no, Windy a v Alpách třeba taky Bergfex. I předpověď se ale může splést, proto je důležité sledovat také okolní hřebeny, bouřku totiž většinou uvidíte alespoň několik (desítek) minut dopředu a za tu dobu se dá alespoň slézt z těch nejexponovanějších hřebenů.

Samotnému se mi to stalo ve Slovinsku. Dvě hodiny jsme se drápali suťovým polem směrem k hoře Jalovec (2645 m n. m.). Veškerá naše pozornost směřovala k posloupnosti pravá hůlka nahoru – pravá noha nahoru – levá hůlka nahoru – levá noha nahoru a tak stále dokola. Když jsme se konečně nahoře podívali za sebe, uviděli jsem obří černý mrak řítící se přímo na nás. Dolů jsme šli co nejrychleji to šlo, úplně za hranou našich možností (svědčí o tom i to, že o po 4 letech stále vedeme tento segment na Stravě). Bouřka nás dostihla 10 vteřin před vběhnutím do lesa….

Kde a kdy se nejčastěji vyskytují?

Bouřky chodí nejčastěji v létě, a to odpoledne. Drtivá většina výskytu je v červenci a srpnu, ačkoliv je pravda, že se do ní výjimečně můžete dostat i třeba v květnu a září. Souvisí to se samotným vznikem bouřek, ke kterému je potřeba teplý vzduch, který stoupá nahoru… ale dalšími přírodopisnými detaily vás nebudu zatěžovat, protože jim sám příliš nerozumím.

Při blížící se bouřce lze použít pravidlo tří. Po shlédnutí blesku počítejte vteřiny, dokud neuslyšíte hrom. Toto číslo (třeba tedy 10 sekund) vydělte třemi, a vyjde vám přibližná vzdálenost blesku v kilometrech (výpočet vychází z rychlosti zvuku).

Nejnebezpečnější místa lze rozdělit do dvou kategorií – vytvořená přírodou a vytvořená člověkem. Mezi ty přírodní patří pochopitelně jakékoliv vyvýšeniny, ať už se jedná o samostatné stromy, hřebeny, skalní bloky, velké kameny atp., ale nesmíme zapomenout ani na otevřené plochy – jezera, louky, ale i třeba ledovce. Nebezpečím jsou i jeskyně a výklenky, o tom později.

I jezera a moře mohou být velmi nebezpečná

Z hlediska zasažení blesku je tím nejhorším lidským vynálezem jednoznačně via ferrata, respektive ono ocelové lano, za které se jistíme. Jednak obvykle vede ve značných výškách, kde je riziko blesků vyšší, jednak se z ní nejde rychle dostat do bezpečí a hlavně po ní blesk „sjede“ a zasáhne vše, co se jí právě dotýká, navíc tlakem odhodí i všechno, co je byť jen v blízkosti. Dalšími nebezpečnými objekty jsou třeba sloupy vysokého napětí, různé bivaky, lanovky atp. Stan je také spíše na škodu než k užitku.

Jak se chránit?

Nejlepší obranou je utéct do bezpečí, na horách nejčastěji na chatu nebo do lesa (a poté na chatu nebo do auta). Pokud to z různých důvodů nelze provést, ať už kvůli třeba zranění nebo příliš velká vzdálenosti, je dalším řešením najít si úkryt. K tomu nejčastěji slouží různé jeskyně nebo výklenky, ale i třeba srázy nebo opravdu velké balvany. Tam je ale potřeba dávat velký pozor na takzvanou bezpečnou zónu.

Blesk má totiž tendenci hledat cestu nejmenšího odporu, a ta je právě na spojnici dvou přímek – jak u srázu, tak u jeskyně, blesk půjde kolmo dolů. Proto je esenciálně důležité nebýt hned u vstupu/srázu, ale aspoň 2 metry od něj. Jeskyně je potom bezpečná celá, u kamenů, srazů atp. platí, že bezpečná zóna je stejně velká jako výška objektu.

Bouřce se prostě snažte vyhnout

Ani tak ještě nemáte vyhráno. Je dobré se odizolovat od země, tedy pod sebe hodit bundu, batoh, lano, cokoliv. Zaujměte ochrannou pozici – tedy jste ve dřepu, máte nohy u sebe. Snažte se oddělit od skupiny a mít mezi sebou alespoň třímetrové rozestupy. Taky se zbavte všech kovových věcí – v batohu, ale hlavně na sobě. Deštník je hloupost, ale stejně tak být ověšený karabinami, držet v ruce cepín nebo mít na nohou mačky.

Celková pravděpodobnost, že vás zabije blesk, je s těmito opatřeními dost mizivá. Celkově se na světě za rok vyrojí 16 milionů bouře s 3 miliardami blesků, přičemž denně zemře na zásah bleskem asi 10 lidí. V Rakousku, což je v Evropě v tomto hledisku jedna z nejnebezpečnějších zemí, to vychází na každého 400 000. návštěvníka. Pravděpodobnost, že to budete zrovna vy, je tak zhruba 0,00025 %. Dodržování uvedených opatření ji každopádně ještě snižuje.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here