Břeclav, dobrá turistická základna pro aktivní pobyt v regionu

Jen padesát kilometrů od Brna, ale už na samé hranici s Rakouskem leží okresní město Břeclav, které budou ozdobou, ne-li skoro nezbytností, každého turistického „deníku“, či fotografického alba. Výlet do Břeclavi je vhodné naplánovat na nějaké volné dny. Protože „vstupní brána“ do Lednicko-valtického areálu, Pálava i specifická krajina Podluží stojí za poznání. Břeclav je možno navštívit v kteroukoliv roční dobu. Podzim na Břeclavsku je dlouhý, vlídný, velmi krásný.

O městě Břeclavi

Břeclav je okresní město v Jihomoravském kraji na řece Dyji, asi 50 kilometrů jihovýchodně od Brna, na hranici s Rakouskem a poblíž hranice se Slovenskem. Žije zde přibližně 25 tisíc obyvatel. Břeclav je důležitým hraničním přechodem a železniční křižovatkou mezinárodního významu.

Břeclav se skládá ze tří katastrálních území a jim odpovídajících místních částí:

  1. Břeclav (východní polovina města, asi 14 500 obyvatel).
  2. Charvátská Nová Ves (severozápad, asi 5 000 obyvatel, většina na sídlišti Na Valtické).
  3. Poštorná (jihozápad, asi 5 500 obyvatel).


Břeclav leží na řece Dyji v oblasti soutoku se Včelínkem, v Dolnomoravském úvalu, v rovině o nadmořské výšce okolo 160 metrů. Nejnižší místo je na výtoku Dyje na jižním okraji, asi 150 m n.m. Značnou část území města pokrývá les, ve střední části lužní, na západě smíšený (Boří les).

Střed Břeclavi je rozložen na několika ostrovech vymezených Dyjí, Poštorenskou Dyjí a Mlýnským náhonem. Na území města se nachází také několik jezírek, která jsou napájena jen spodní, dešťovou, případně povodňovou vodou, a několik umělých či regulovaných vodních ploch.


Na sever území zasahuje přírodní park Niva Dyje, na jihovýchod obora Soutok. Na území se nachází přírodní rezervace Františkův rybník a částečně NPR Lednické rybníky.

Pro Břeclav se používá „okřídlené“ pojmenování, že je „vstupní branou do LVA, Lednicko-valtického areálu„. Zkratka LVA se zde běžně používá, a to i na oficiálních místech.

Doprava do Břeclavi

  • Železnice: Břeclav je železničním uzlem evropského významu. Kříží se tu I. a II. železniční koridor (tratě Břeclav–Brno Přerov–Břeclav, Břeclav–Kúty a Vídeň–Břeclav).
    Významná je i lokální osobní železniční doprava. Na regionální trati Břeclav–Lednice je sezónní turistický provoz.
    Kromě hlavního nádraží se na území Břeclavi nacházejí ještě železniční stanice Boří les a Poštorná, železniční zastávka Charvátská Nová Ves a na okraji katastru ještě nákladní nádraží Hrušky.
  • Silnice: Břeclav je také významnou silniční křižovatkou; kolem města vede dálnice D2 (Brno – Bratislava, E65), která se tu kříží na exitu 48 se silnicí I/55 (Olomouc – Hodonín – Břeclav – hraniční přechod Poštorná/Reintal do Rakouska). Na ní se v Poštorné napojuje silnice I/40 z Mikulova. Do exitu 48 je napojena i silnice II/425 od Hustopečí, která dále pokračuje z Břeclavi na Lanžhot. Územím města prochází i silnice III. třídy.
  • Městská hromadná doprava: V Břeclavi provozuje Bors Břeclav a. s. devět linek městské autobusové dopravy.
  • Říční doprava: Ve druhé dekádě 21. století je v provozu pouze linka Břeclav – Janův hrad.
  • Letectví: Severně od města u silnice do Ladné se nachází travnaté sportovní letiště a aeroklub Břeclav.

Kostel svatého Václava

Novodobou dominantou Břeclavi je kostel svatého Václava. Kostel sv. Václava v Břeclavi je farním kostelem farnosti Břeclav. Se stavbou kostela se začalo v roce 1992. Kostel se nachází na náměstí, na místě původního barokního kostela z poloviny 18. století.
GPS: 48°45′34,2″ s. š., 16°52′50,7″ v. d.

Další pamětihodnosti Břeclavi

  • Vodárenská věž na Sovadinově ulici z roku 1927[15], na místě bývalého hřbitova vedle kaple Vzkříšení Páně
  • Kasárna ve Staré Břeclavi – funkcionalistický komplex na ul. Lidické postavený za 1. republiky na místě původního barákového tábora mezi Novou a Starou Břeclaví. Pojmenována po prezidentu T. G. Masarykovi; za druhé světové války přejmenována na Graf Moltke Kaserne a přistavěno nejvrchnější patro. Dnes slouží kasárna jako bytový dům. Známá i z lidové písně (Breclavská kasárna)
  • Rekonstruované budovy cukrovaru z konce 19. století, dnes z velké části využívané firmou Racio.

  • Hlava křičícího muže. Možná nejfotografovanějším soudobým objektem je pouliční plastika, GPS  48.7556472N, 16.8901325E. Autorem obrovské pískovcové sochy Hlava představující hlavu křičícího muže je sochař Daniel Talavera. Socha byla zhotovena roku 1992.
  • Kuriozní je také 136 metrů vysoký komín závodu Fosfa, nejvyšší stavba na území města.

Břeclavský zámek stále čeká na svůj „čas“

  • Renesanční zámek vybudovaný kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského hradu. Významným motivem zámku je arkádová pavlač na toskánských sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena romantická přestavba do podoby umělé zříceniny. V současnosti je zámek z větší části uzavřený a zchátralý, postupně probíhají opravy. Veřejnosti je zpřístupněna zámecká věž s rozhlednou.
    Na zámek navazuje komplex hospodářských areálů na Mlýnském náhonu, dnes zpustlý. zámecký pivovar z 15.–16. století, od roku 2013 v obnoveném provozu, částečně využívaný pro turistické služby a průmysl. Okolí volně přechází v lesní komplex zvaný Kančí obora.

TEREZA Břeclav

Aktivní návštěvníci  se vztahem ke sportu se budou setkávat s výrazem TEREZA  Břeclav. Je dobré si tento výraz zapamatovat, bude se hodit.

TEREZA je příspěvková organizace, která provozuje zimní stadion, krytý bazén (saunové centrum), letní koupaliště, fotbalové areály, ubytování hostelového typu.

Městská část Poštorná

V centru Poštorné se nachází soubor památkově chráněných budov z přelomu 19. a 20. století, navržených lichtenštejnským dvorním architektem Karlem Weinbrennerem. Tyto stavby jsou charakteristické použitím glazované keramické krytiny a keramických tvarovek, které dodávala místní knížecí cihelna (později Poštorenské keramické závody). K těmto objektům patří:

  • Farní kostel Navštívení Panny Marie, novogotický farní chrám postavený v letech 1895–1898. Nachází se ve středu Poštorné a tvoří její současnou dominantu.
  • Fara čp. 1, dvoupatrová stavba z konce 19. století naproti kostela.
  • Budova tzv. „červené školy“ z roku 1906.
  • K Weinbrennerovým dílům v Poštorné se řadí i budova nádraží z roku 1901, na západním okraji městské části.

Městská část Charvátská Nová Ves

Charvátská Nová Ves je místní část Břeclavi, na severozápadě města. Původně samostatná obec osídlená chorvatskou kolonizací v 16. století, do roku 1920 součást Dolního Rakouska.Břeclavi byla připojena spolu se sousední Poštornou v roce 1974. Ve vsi existuje živý folklór vycházející z tradic Podluží i někdejších Chorvatů, reprezentovaný souborem Slovácký krúžek Charvatčané.

Břeclavský folklor stále žije

Lidové zvyky a tradice mají v nejjižnějším cípu Moravy své pevné místo. Typické kroje, stavění máje a krojové hody, slavnost zarážení hory, besedy u cimbálu, fašanky, vinobraní, to vše je živé, nikoliv turistům na odiv. Je to přirozená součást denního života, a to i ve 21. století.

Kam z Břeclavi

Břeclav či její městské části jsou dobrým místem pro „turistickou základnu“ při delším pobytu/dovolené na Břeclavsku. Autobusové a vlakové spojení je dobré do všech nejznámějších, turisticky atraktivních míst regionu. Může to například být:

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here