Černohorské poloniny: ideální pohoří pro začátečníky

Začínat s trekingem na těžko není úplně jednoduché – nejste sehraní s výbavou, nevíte, co si vzít a co nevzít, těžko říct, kolik toho za den zvládnete atd. Než začínat v technicky těžkých Alpách nebo na divokém Balkáně, je lepší začít v jednodušších travnatých pohořích. Jedním z nich by mohly být třeba Nízké Tatry, ale tam je tolik útulen, že ani není nutné si brát si stan.

My se tak dnes podíváme do Černohorských polonin – pohoří, které se navzdory svému názvu nachází na Ukrajině. Mezi první a druhou světovou válkou dokonce tvořilo východní hranici Československa. Ač nejvyšší na Ukrajině, tvoří jednu z těch nižších částí Karpatského oblouku, vždyť nejvyšší hora pohoří i Ukrajina, Hoverla (také Goverla) má jen 2061 m n. m.

Nejvyšší hora Ukrajiny, Hoverla

Jak se sem dostat?

Oblast Zakarpatska se nachází z Česka asi 700 km daleko, jedná se tedy o pohodlnou jednodenní cestu autem přes Slovensko nebo Maďarsko. O něco lepší zážitek je však určitě jet vlakem do Košic, odkud se dá jet autobusem do Mukačeva nebo Užhorodu, dvou největších měst oblasti. Z nich se pak maršrutkou, typickým minibusem v bývalých zemích Sovětského svazu, dopravíte do Rachivu, posledního velkého města pod horami.

Na Ukrajině se píše azbukou, doporučujeme proto se ji dopředu naučit, abyste se domluvili. Mnoho Ukrajinců však mluví česky, a rádi vám tak pomůžou. Z Rachivu se musíte rozhodnout, jestli chcete začít na západním nebo východním konci pohoří, a podle toho se dostat buď do vesničky Krasne nebo do Hoverly. My si pro účely našeho článku vybrali přechod ze západu na východ.

Co se týče podmínek cestování během covidu, musíte mít klasicky očkování nebo test. Bonusem je ještě uzavřít povinné pojištění, stojí ovšem jen asi euro na den.

Start v Krasne

Pokud se do hor vydáte na podzim, budete mít nádherné výhledy

Krasna je malinká vesnička, kde si můžete dokoupit poslední zásoby. To nejtěžší vás čeká hned za ní. Stoupání s převýšením více než 1000 metrů se odehrává jen na 8 kilometrech. Převážná část vede v listnatých lesech, které na podzim září neskutečnými barvami. Stoupání končí výstupem na horu Tempa (1634 m n. m.), kde už se před vámi otevírá hlavní hřeben.

Přes spoustu jmenných i bezejmenných kopců (z těch vyšších mj. Velika Kurtâska, Unharyaska, Gerisaska, Stig a další) se postupně dostanete k lyžařskému středišku Dragobrat. Jde o jedno z největších na Ukrajině, v zimě se také jedná o luxusní destinaci, kde se naučit skialpinismus.

Volitelná zastávka v Dragobratu

Z vrcholu Stig si můžete vybrat, zdali chcete zůstávat na hřebenu a pokračovat přes vrchol Bliznica po hřebenu, nebo jestli dáte přednost kulinářské zastávce v lyžařskému středisku. To je pochopitelně přes léto poměrně mrtvé, nicméně aspoň jedna restaurace by tu měla být otevřena. Ať tak či tak, pro pokračování budete muset sejít do údolí řeky Tisy, buď do vesnice Svidovec nebo do Trostianetsu.

Tato část trasy má cca 40 km, měla by mi vám zabrat přibližně 2-3 dny, v závislosti na vašem tempu.

To hlavní teprve přijde

Zatímco předchozí hřeben byl v podstatě „po rovině“, kde se stoupalo maximálně pár stovek metrů, do údolí Tisy jste museli přes 1000 výškových metrů spadnout. To samé nyní musíte pochopitelně také vystoupat. Asi 1400 výškových metrů vás dovede na Petros (2020 m n. m.), odkud se vám otevře nádherný výhled na zbytek hřebene.

Pokud budete mít štěstí, otevřou se vám třeba takovéto výhledy (Hoverla a Pop Ivanú

Zatímco v předchozí části jste takřka nikdy nikoho nepotkali, v této části hřebene to už tak idylické nebude, turistů je tu o trochu více. Z Petrosu je to jen 8 km na nejvyšší bod celého hřebenu, Hoverlu. Cestou potkáte tři bivaky, a dokonce jednu turistickou chatu, máte tak k dispozici místa, kde se schovat v případě špatného počasí.

Ač je Hoverla nejvyšší horou, nijak těžké stoupání to není, ze sedla se jedná asi jen o 500 výškových metrů. Z vrcholu si můžete vybrat – buď už budete klesat směrem do vesnice Hoverla (asi 10 km), nebo budete pokračovat po hlavním Karpatském hřebenu dále na východ. My rozhodně doporučujeme druhou možnost.

Při pokračování na východ se budete celou dobu držet mezi 1800 a 2000 m n. m, překonáte opět spousta vrcholů. Po 18 kilometrech dorazíte na vrchol Pop Ivan (2028 m n. m), kde hřebenovka prakticky končí. Můžete teoreticky ještě pokračovat na jih směrem k Rumunským hranicím, ale jednodušší je sejít do údolí a trek zakončit v obci Hoverla, odkud se dá jednoduše dostat zpět do Rachivu.

Na Hoverlu je také možnost si přivstat – otevřou se vám pak takovéto výhledy

Pozor na nebezpečí

Ukrajinci mají Čechy velmi rádi (mnoho z nich tu koneckonců pracuje), od místních vám tak mnohem víc než nebezpečí hrozí nalévání alkoholu. Jiné už je to se zvěří, v horách se totiž pohybují pastevečtí psi (nejsou ovšem nijak agresivní) a medvědi. Dbejte tak předběžné opatrnosti – v lese dělejte hluk, nevařte hned u stanu, jídlo nenechávejte u stanu, nýbrž pověste na strom atp. Na rozdíl od Rumunska je zde však medvědů velmi málo, pokud nemáte opravdu velkou smůlu, neměli byste je potkat.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno