Chrudimsko: Ke Kochánovickým rybníkům i s dětským kočárkem

Tip na turistickou návštěvu nebo krátkou dovolenou na Chrudimsku by nebyl úplný, kdyby chyběla vycházka ke Kochánovickým rybníkům, evropsky významné lokalitě. Jako většina nenáročných cest okolo Chrudimě ani tato nemine Slatiňany a jejich zámek. Kolem rybníků se nakonec nachodí asi 18 kilometrů. Cestu lze zkrátit. Dobrou zprávou je, že se na ni mohou vydat i rodiny s kočárky nebo s invalidními vozíky. Je to prověřeno.

Do Chrudimi, věnného města českých královen, je možno zajet na výlet nebo krátkou dovolenou v kterýkoliv čas. Tři doby jsou nejexponovanější:

  1. první červencový víkend (festival Loutkařská Chrudim),
  2. druhý víkend v srpnu (svatovavřinecká pouť a její světská část, na níž se sjíždí velké množství provozovatelů zábavních atrakcí)
  3. a první nebo druhý víkend v září (folklor, hudba, tanec, řemesla, trh).

Unaveni ruchem turisté rádi „vypadnou“ někam ven. Třeba na procházku ke Kochánovickým rybníkům.

Začátek cesty: Plochá dráha, kde se nejezdí

V Chrudimi u autobusového nebo vlakového nádraží (jsou vedle sebe) turisté vyhledají červenou turistickou značku. Zónu nádraží obejdou zprava. Vyjdou po krátkém schodišti, přejdou komunikaci a pokračují po cestě mírně vzhůru. Po pravé straně minou moderní areál hospicu.

Hned za ním  se rozkládá vlídný zatravněný dolík s přírodními i umělými valy – tak zvaná „plochá dráha“. Skutečně se jedná o bývalý plochodrážní stadion. Koho tento motoristický sport zajímá, může se dočíst o jeho historii v Chrudimi na stránkách www.kraj.kppardubicka.cz/stranky/cti-prispevky.php?id=Historie_plochodrazniho_sportu_v_Chrudimi. Po zániku ploché dráhy na plácku stavěly své stany cirkusy, využívali jej letečtí modeláři, děti zde pouštěly draky a v zimě sáňkovaly. O dalším osudu „ploché dráhy“ se stále jen mluví…

Mediálně známé Sobětuchy

Červená značka vyvede na cestu vedoucí po hřbetu kopce, z něhož je krásný výhled:

  • na město,
  • pás Orlických hor na severovýchodě
  • a Železné hory na jihu.

Novodobou zástavbou turisté scházejí do klidné obecní části Vrcha, která patří k obci Sobětuchy. Odsud pocházel již zesnulý mediálně známý pekař Stanislav Pecka, svého času vytrvalý „bojovník“ za zrušení letního času.

Možná bude vidět Sněžka

Červená značka míří přímo k jihu až na rozcestí Dubinec. Za jasného počasí je odsud možno vidět Krkonoše se Sněžkou. Zde turisté odbočí na žlutou, která je zavede do obce Rabštejnská Lhota. Je to živá, dynamická a rozrůstající se obec, takové to „dobré místo pro život“.

  • Na křižovatce turistických cest se pokračuje stále po žluté (vpravo rybník Rohlík).

Kochánovické rybníky

Turisté vešli do „kulturní přírody“, která je součástí městských lesů Podhůra. Dobrá cesta (vhodná i pro kočárky nebo vozíky s doprovodem) vede po rovině směrem k Hájence (málokdy otevřená restaurace) a k soustavě rybníků Čabrousku, Pernému, Vilému a Hlubokému. Cestou míjí odbočku k rekreačnímu areálu Podhůra s rozhlednou Bára a ke Kočičímu hrádku (popsáno v samostatném článku).

Evropsky významní lokalita

Kochánovické rybníky jsou označeny za evropsky významnou lokalitu (EVL).Jedná se o rybářsky využívané rybníky v údolí v lese s celkovou rozlohou přes 7 ha, které jsou součástí 1. a 2. zóny CHKO Železné hory.

  • Jižní a východní část EVL tvoří horní tři ze soustavy rybníků na drobném lesním toku a na ně navazující litorální, lužní a v omezené míře i luční společenstva.
  • Západní část tvoří areál bývalé střelnice lidových milicí, převládají luční biotopy, které jsou rozčleněny alejemi a ostrůvkovitými výsadbami jehličnanů. Po obvodu této části především na západním okraji je souvislý les, složený z kultur jehličnanů a náletových dřevin.

V olšině přiléhající k rybníku Vilému je devět větších tůní, v prostoru zvaném Kochánovice – Střelnice jsou další čtyři větší tůně. Celá oblast navazuje na odpočinkovou zónu na vrchu Podhůra. EVL leží v nadmořské výšce 320 – 340 metrů,“ píše se na www.nature.cz/natura2000.

Odbočka k vyhlídkové věži

Pohodlnou cestou stíněnou vzrostlými stromy dojdou turisté na „téčko“, křižovatku turistických a cyklistických cest. Odbočí vlevo na žlutou.

Ze žluté značky si mohou „odskočit“ k vyhlídkové věži Na Chlumu. „Vyhlídková věž byla postavena na přelomu 19. a 20. století. Zbytky věže byly v roce 2013 zrekonstruovány do původní podoby. Vyhlídkový ochoz není výš než okolní stromy, a tak je velmi omezený výhled do okolí,“ stojí na portálu mapy.cz.

Od věže se výletníci vrátí zpět na žlutou. Dovede je k Monaku. Monaco na Chrudimsku? Ano, dokonce už víc než sto let.

Proč Monaco pod Železnými horami?

„Na hospodářské výstavě v Pardubicích byl v roce 1903 vystaven pavilon tesařského mistra ze Slatiňan Antonína Štástky. Tento pavilon zakoupil majitel pily ve Slatiňanech Josef Drobílek. Na jaře 1904 pavilon postavil u lesa nad Škrovádem a od 15. května zde zavedl restauraci, která byla celá dřevěná, pouze se zděným komínem. Název této budovy byl ale původně Drobílkova restaurace Na Podlesí.

Od roku 1910 pak byla přemístěna na dnešní pozemek. Během těchto let se ale restaurace přejmenovala na Monaco, protože se tu provozovaly hazardní hry. Do dnešních dnů prošla mnoha úpravami, ale prosklená část s věží byla zachována,“ uvádějí na svých webových stránkách současní provozovatelé tohoto skoro ikonického místa.

Dnes slouží Monaco jako výletní restaurace. U objektu je velké parkoviště, kde mohou nechat vůz ti, kteří mají čas jen na půldenní výlet. Z parkoviště se pohodlně dostanou k vyhlídkové věži a ke Kočičímu hrádku, na terasách restaurace poobědvají… V Monaku se zastavují cyklisté, skupiny „výletníků“ si zde dávají dostaveníčko, děti si pohrají v perníkové chaloupce… Skoro platí, že „Kdo nezná Monaco, nezná Chrudimsko.“

„Libosad“ na Vrchlického návrší

Starosvětským dojmem půsosobí „libosad“ na Vrchlického návrší, kam turisty od Monaka dovede žlutá turistická (ze silnice odbočuje vpravo). V současnosti se mu říká Třešňovka, protože na krajinářsky upraveném návrší je vysázen třešňový sad.

Pohodlnou cestou se schází k další nečekané podívané: ke koňským výběhům. Dětem se koně líbí, a mají z nich respekt. Bohužel dospělí často nerespektují upozornění a vnucují koním svou přítomnost.

2020: Slatiňanský park v novém

Od koňských výběhů to už jenom skok k parku a slatiňanskému zámku. Zámecký park prodělal rekonstrukci a koncem jara 2020 byl znovu otevřen veřejnosti. Vstup do zámeckého parku byl nově zpoplatněn. 

Vstupné bez průvodce

  • Jednotné vstupné 30 Kč
  • Děti do 6 let zdarma
  • Průvodci ZTP/P zdarma
  • Celoroční permanentka 100 Kč

Změnila se návštěvní doba parku, která je nyní shodný s návštěvní dobou zámku.
„Vstupné zahrnuje nádvoří a zámeckou zahradu o rozloze 9 hektarů se sbírkou cizokrajných dřevin, květinovými záhony, romantickým jezírkem, dvěma altány, kapličkou, dětským hřištěm a roubenými domečky k výuce šlechtických ratolestí,“ uvádí správa zámku.

  • Vstup do zahrady je možný pouze přes budovu zámku.
  • Po uzavření pokladny lze areál opustit pouze turniketem v zadní části zahrady (cca 500 metrů od zámku).
  • Pozor, šířka turniketu neumožňuje průjezd velkým dětským kočárům.
  • Zahrada se uzamyká hodinu po skončení návštěvní doby.
  • Vstup se psy a s jízdními koly je do zámecké zahrady zakázán.
  • Dětem do 15 let je povolen vstup do areálu pouze v doprovodu osoby starší 18 let, která zodpovídá za soulad chování dítěte s požadavky návštěvního řádu.

Návštěvní doba

Období Dny Hodiny
1. 1.–24. 5. uzavřen
25. 5.–31. 5. po–ne 10.00–16.00
25. 6. (čt) uzavřen
1. 6.–30. 6. út–ne 9.00–16.00
1. 7.–31. 8. út–ne 9.00–17.00
1. 9.–30. 9. út–ne 10.00–16.00
1. 10.–31. 10. čt–ne 10.00–15.00
1. 11.–31. 12. čt–so 10.00–15.00

Cesta zpět kolem vody

Ze Slatiňan je možno odjet busem nebo vlakem. Náš výlet ovšem počítá s pěším návratem. U zámku turisté vyhledají modrou turistickou značku. Přejdou hlavní komunikaci, minou (nebo navštíví) penzion U zámku, před mostem odbočí vlevo. Podél řeky to jsou k prvním chrudimským domům necelé tři kilometry. Po cestě u vidí ještě dvě zajímavosti:

  • mlýn Janderov
  • a nebezpečný janderovský jez.

První písemná zmínka o janderovském vodním mlýnu pochází z roku 1570. Po roce 1920 byl mlýn zmodernizován a předělán na pohon elektrickou energií částečně z vlastní malé vodní elektrárny, částečně z elektrické sítě. Ve mlýně se na válcových stolicích mele pšenice a žito. Jelikož obě linky některé součásti sdílejí, mele se vždy v jednu chvíli buď pšenice nebo žito.

Jez řečený U velryby: „Rychlý proud až k jezu, problematické zastavení nad jezem u pobřežních křovin, nutno přistávat včas vlevo – posledních 20 metrů nad jezem dlážděné kluzké dno a v šikmé navigaci, snadné přehlédnutí tohoto jezu,“ varují vodáky na stránkách nebezpecnejezy.cz.

Do Chrudimě se turisté vracejí od jihovýchodu. Celý okruh měřil asi osmnáct kilometrů. Byly to kilometry snadné, příjemné a zajímavé.

Dovolená na Chrudimsku, tipy

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here