Domů Sport Horolezectví Golem Korab – jak na nejvyšší horu Severní Makedonie i Albánie

Golem Korab – jak na nejvyšší horu Severní Makedonie i Albánie

Severní Makedonie i Albánie jsou obě velmi hornaté země, a tak je skoro zázrakem, že mají společnou nejvyšší horu. Hranice Kosova je přitom jen pár kilometru daleko. S výškou 2764 m n. m. je Golem Korab nejvyšší horou celého Balkánu, nejedná se však o technicky příliš náročný výstup – zvládne ho každý s přiměřenou kondicí. Nahoru se lze dostat z obou pohraničních zemí a s přimhouření obou očí i z Kosova.

Na Korab vedou malé pěšinky z obou stran

Vlastně největším problémem celého výstupu je dostat se pod samotnou horu, je to totiž daleko takřka odevšad. Autem je to skoro 20 hodin cesty a nejbližší letiště se nacházejí také několik hodin jízdy. Nejbližší je nepoužívané Kukës v Albánii (ikdyž na něj možná začne létat Wizzair z Vídně), následně Ohrid a Skopje v Makedonii. Z nich si ovšem stejně musíte půjčit auto, neboť veřejná doprava v místě prakticky neexistuje – jedinou alternativou je stop.

Výstup z Albánie

Pravděpodobně nejlehčí výstup vede z albánského Radomirë. Je jenom na vás, jestli se tu rozhodnete přespat (lze jak ve stanu, tak v místních dvou guesthousech) a vyrazit brzo ráno nebo vyrazit odpoledne a naopak přespat někde ve svahu. Jen pozor, že ve vyšších polohách bývá v pozdním létě velký problém s vodou.

Z Radomirë to je na vrchol asi 8,5km a skoro 1500 výškových metrů. Vyráží se směrem na jihovýchod k makedonským hranicím. Na začátku se musíte motat mezi místními farmáři (doporučujeme mít trasu v navigaci, neboť značky tu spíš nenajdete), pak ale budete velkým údolím pokračovat směrem k hřebenu na hranici. Posledních 200 výškových metrů pak už jdete po hranici.

Závěrečný výstup na vrchol

Albánský okruh

Výstup z Albánie má ještě alternativu v podobě okruhu. Z­ačátek je stejný jak v předešlých odstavcích, ale výstupová trasa se podstatně liší. Na chvíli sestoupíte na západ směrem do Makedonie, abyste hned přešli zpět do Kosova a začali scházet na sever. Cesta je velmi sporadicky značená a ani neexistuje v žádné mapě, musíte tedy hodně věřit své intuici a sami se proplést kamennými poli až do údolí velkého údolí, které vás dovede zpět do civilizace. Do Radomirë se vrátíte asi po 16 km. Tento okruh se hodí zejména pro ty, kteří si chtějí užít samoty a někde u hory přespat.

Z makedonské jižní strany

Přístup z Makedonie je ještě složitější než z Albánie. Klíčovým bodem je jezero Mavrovo, odkud je to jen pár km ke známé lezecké jeskyni Mavrovo (byl tu i Adam Ondra). Kousek od ní je odbočka na cestu k hraniční osadě Strezimir a dále do Kosova. Ačkoliv je cesta mapovaná jako silnice, v realitě potřebujete mít auto 4×4 nebo velmi nadprůměrné řidičské schopnosti, abyste se na konec dostali.

Po cestě je hraniční osada s velmi nepříjemnými celníky, v pocovidové době by vám ovšem mělo stačit ukázat pasy. Z hlavní cesty do Kosova v jednom místě uhnete doleva a finálně dojdete do Strezimiru, což je ideální místo pro kempování – a další hraniční osada. Opět by vám ale měli stačit pasy. Z hlavní silnice to sem je asi 16 km po cestě, takže nic moc zábavného. K výstupu budete určitě potřebovat stan.

Po červené nahoru

Na samotném vrcholu najdete vždy alespo%n jednu vlajku

Ze Strezimiru vede podobně jako z druhé strany slabě značená cesta nahoru, takže mapa se bude hodit. Parametry jsou také velmi podobné – 9 km a 1400 výškových metrů. Rovněž i zde se na začátku pohybujete mezi pastevci (pozor na psy), cesta ovšem poměrně rovnoměrně pokračuje nahoru. Výjimkou je asi kilometrový traverz v cca 2300 m n. m., kdy jdete pod hlavním hřebenem. Asi sto výškových metrů pod vrcholem dorazíte na albánsko-makedonskou hranici, odkud už uvidíte hlavní hřeben.

Samozřejmě se nabízí přejít přímo z Makedonie do Albánie (nebo naopak). De iure by to mělo být zakázané, neboť nepřecházíte přes oficiální hraniční přechod, de facto vám ale nic nebrání toto udělat. Na makedonské straně (kde potřebujete razítko), jsou celníci, a tedy vám razítko dají, na albánské sice není nikdo, tam vám ale zase nikdo nekontroluje pas ani na oficiálních přechodech.

V případě, že byste snad měli v plánu spojit výstup na Korab s návštěvou Kosova, nabízí se využít „oficiálníhraniční přechod mezi makedonským Strezimirem a kosovskou Restilicou. Teoreticky je jenom pro místní, ale celníci opakovaně pouštěli i cizince.

Kdy vyrazit?

Nejlepším obdobím pro letní výstup je začátek července až konec září. Dříve se budete ještě určitě setkávat se sněhovými poli, později už vám zase může nasněžit. Jediné, na co je potřeba si pozdě v létě dávat pozor, je nedostatek vody (všechny prameny zde vysychají). Ač je hora nejvyšší hned ve dvou zemích, přelidněno tu úplně nebývá. Pokud už někoho potkáte, s velkou pravděpodobností to budou Češi.

I na konci dubna je v oblasti pořád hodně sněhu

Skvělou alternativou jsou ovšem zimní výstupy. Samotný výstup na Korab je skialpovou nádherou, zejména na jaře, kdy už je dost světla, stejně tak se dá absolvovat i na sněžnicích. Nemusíte se však omezovat jen na něj, v okolí je spousta, často bezejmenných hor, na které se dá taky vyjet/vyšlápnout. Jen pozor – v místě neexistuje lavinová předpověď, musíte si tedy vždycky poradit sami.

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno