Batáty můžete dnes už běžně koupit v supermarketech. Vypadají podobně jako klasické brambory, ale mají podivnější tvary a jsou obvykle i o něco větší. I když jim říkáme „sladké brambory“, ve skutečnosti nemají s klasickými bramborami moc společné. Povijnice batátová, jak zní botanický název této rostliny patří do čeledi svlačcovitých, zatímco klasické brambory najdete v čeledi lilkovitých.
Batáty nejsou žádnou novinkou
Batáty najdete původně ve střední a jižní Americe, kde je lidé konzumovali už před tisíci lety. Odtud se rozšířily do celého světa. Svou oblibu si našly i v České republice. Najdete v nich vitamíny A a C, vlákninu a draslík. Hubnete nebo se snažíte udržet si váhu? Pak máme dobrou zprávu: batáty mají nižší glykemický index (GI) než brambory. GI ale závisí i na tom jak batáty připravíte:
- Vařené ve vodě mají GI 44 – 61 (nízký až střední).
- Vařené a vychlazené (například v salátu) mají GI 41 – 55 (nízký).
- Pečené v troubě mají GI 82 – 94 (velmi vysoký).
- Smažené (hranolky) mají GI 65 – 80 (vysoký).
- Při přípravě v parním hrnci získáte GI 55 – 65 (nízký až střední).
Batáty pěstované v České republice
Další dobrou zprávou je to, že batáty si můžete vypěstovat i na své zahradě! Milují teplo a dlouhé léto, takže se hodí spíše do teplejších oblastí republiky. Dopřejte jim slunné stanoviště, kyprou půdu a včas si předpěstujte jejich sazeničky. Do záhonu je vysaďte až ve druhé polovině května, kdy už je pravděpodobnost ranních mrazíků malá. Když na podzim začnou listy rostliny žloutnout, můžete je vykopat. Kam ale pak s nimi, když je nestihnete hned všechny sníst?
Krátkodobé skladování
Zatímco některé brambory si schováte pro dlouhodobé skladování, pár si jich můžete nechat po ruce. Po dobu jednoho až tří týdnů je totiž můžete skladovat v tmavém prostředí. Nejlépe uděláte, když je uložíte do papírového sáčku, proutěného košíku nebo jiné nádoby, která propouští vzduch, a postavíte je na tmavé, suché a chladnější místo (spíž, suchý sklep nebo spodní skříňka v kuchyňské lince). Pokud je necháte zavřené v igelitovém sáčku, orosí se a začnou plesnivět.
Batáty nepatří do lednice
Batáty nevystavujte teplotám pod 8 °C, protože pak u nich dochází k poškození chladem. Hlízy vám ztvrdou, změní se chemická struktura cukrů a po uvaření můžete cítit nepříjemnou dřevnatou chuť. Proto batáty rozhodně do lednice nepatří. Pokojová nebo mírně nižší teplota (kolem 12 až 15 °C) je pro ně stokrát lepší.
Vytvrzování batátů
Sklidili jste na zahradě plné kolečko batátů a chcete si na nich pochutnávat ještě v průběhu zimy? V tom případě se pusťte do vytvrzování. Možná to znáte při sklizni dýni – je to velmi podobné. Když batáty vykopete ze země, můžete si všimnout, že jsou náchylné k poškození. Jejich slupka je totiž velice tenká. Pokud byste je hned po sklizni hodili do sklepa, do měsíce by vám shnily. Díky vytvrzování dojde ke zpevnění slupky a drobné oděrky se zacelí. Škroby v batátech tím proměníte v jednoduché cukry. Takže vytvrzováním docílíte nejenom delší životnosti, ale i lepší chuti. Jak tedy na to?
- Hned po sklizni batáty jemně očistěte od největších kusů hlíny, ale nikdy je nemyjte vodou!
- Poté hlízy rozložte v jedné vrstvě do bedniček nebo na novinový papír a umístěte je na místo s vysokou teplotou (ideálně 26 až 29 °C) a velmi vysokou vlhkostí vzduchu (kolem 80–90 %) – takové podmínky je možné snadno vytvořit třeba v koupelně nebo skleníku.
- Tento proces trvá 4 až 7 dní.
Pokud nemáte k dispozici prostory s takovou teplotou a vlhkostí a proces probíhá v běžných domácích podmínkách (např. při nižší teplotě kolem 20–25 °C), vytvrzování trvá déle – spíše 10 až 14 dní.
Podmínky pro dlouhodobé skladování
Jakmile máte vytvrzování úspěšně za sebou, jsou vaše batáty připravené na dlouhodobé uskladnění. Musíte najít prostory, kde je teplota v rozmezí od 12 do 15 °C (spíž, chladnější chodba, garáž, sklep). Při skladování si ale dejte pozor na vlhkost a pokles teploty pod doporučenou hodnotu. Hlízy nenechávejte ležet na holé zemi. Naskládejte je volně do kartonových krabic nebo dřevěných beden, přičemž jednotlivé vrstvy můžete proložit novinovým papírem nebo slámou. Papír absorbuje případnou přebytečnou vlhkost a zabrání tomu, aby se případná hniloba přenesla z jednoho kusu na druhý. Takto ošetřené batáty vám bez problémů vydrží 6 až 10 měsíců.
Batáty můžete zamrazit
Pokud nemáte doma vhodné podmínky pro skladování, můžete batáty zamrazit. Nikdy to ale nedělejte v syrovém stavu! Syrový batát po rozmrazení promění svoji strukturu v houbovitou, vodnatou a nepoživatelnou hmotu. Před zamrazením je vždy musíte tepelně upravit. Můžete je nakrájet na kostičky a zhruba 5 minut povařit (blanšírovat), upečené v troubě nakrájet na plátky, nebo z nich rovnou udělat hladké pyré. Zpracované batáty nechte úplně vychladnout, rozdělte je do vzduchotěsných krabiček nebo sáčků do mrazáku a uložte do mrazu. Takto vám připravené polotovary vydrží až 12 měsíců.
Pravidelná kontrola
Při skladování své batáty pravidelně kontrolujte. Pokud objevíte kus, který už není v kondici, vyřaďte ho. Mezi znepokojivé znaky, které hledáte, patří měknutí a tvorba vrásek. Pokud je jen mírně svraštělý na špičce, stačí ji odříznout a zbytek rychle zpracovat. Pokud je ale celý měkký, houbovitý nebo má na povrchu tmavé, propadlé skvrny, raději ho vyhoďte. Všimli jste si, že batáty začaly klíčit? Nebojte se, hlízu můžete použít i tak. Na rozdíl od brambor nejsou jejich klíčky jedovaté, takže nemusíte mít obavy.
