Jedlé kaštany – pěstování

Jedlé kaštany jsou plodem kaštanovníku setého (lat. název Castanea sativa Mill.).
Tento strom ale nazýváme také kaštanovník jedlý nebo lidově jedlý kaštan. Tento strom je zařazen v čeledi bukovité (Fagaceae). Je důležité podotknout, že kaštany, které známe z přírody  a nejsou jedlé (alespoň ne pro lidi) rostou na stromě, který se jmenuje jírovec maďal čili kaštan koňský (lat. název Aesculus hippocastanum). Náleží do čeledi mýdelníkovité (Sapindaceae). Oba dva to jsou statné a listnaté opadavé stromy.

Castanea sativa Mill

Kaštanovník je obrovský strom

Pokud se rozhodnete pěstovat vlastní kaštanovník, musíte počítat s tím, že zabere pořádný kus místa. Výšky dosahuje 20 až 25 metrů a jeho kmen může být tlustý i 2 metry. Tento titán se dožívá klidně až 600 let – i když, pravda, u nás je to obvykle 200 let. Koruna stromu je široká a vejčitá. Listy rostou střídavě a mají tvar jako podlouhlá elipsa. Největší listy se nachází na vrcholu větvičky. Mají tmavě zelenou barvu na horní straně, o něco světlejší jsou pak ze spodní strany.

Kdy kaštan kvete?

Kvetení začíná v květnu až červnu. Kaštan je cizosprašný, takže lépe plodí, když jsou v jeho okolí dva a více stromů. Plodem jsou nažky, kterým běžně říkáme kaštany nebo také maróny. Tyto plody se nachází po dvou či dokonce třech v pichlavém obalu. Tento obal se skládá ze čtyř švů, a když plody dostatečně dozrají, jednoduše tyto švy puknou. Semena kaštanovníku setého jsou jedlá, ale jí se po upečení nebo uvaření. Obsahují velké množství bílkovin, ale také cukru a škrobu.

Kaštany

Pozor na alergie

Kaštanovník setý miluje teplo. Roste proto hojně v jižní Evropě a Přední Asii. U nás v České republice se mu ale také daří, a to zejména na svazích, kde roste vinná réva. Při výběru stanoviště toto proto berte prosím v potaz. Další věc, kterou je potřeba zvážit, je to, že když kaštanovník kvete, může to způsobovat alergie u velkého množství jedinců. Kaštanovníky by rozhodně neměly být zasazeny v okolí lidských obydlí, ale spíše v sadech, hájích či lesích. Kaštanovník je natolik silný alergen, že se nedoporučuje, aby si pod ním hrály malé děti.

Půda pro pěstování

Pro pěstování se hodí kyprá půda s pH 5 až 5,6. Tato půda by měla mít vysoký obsah fosforu a draslíku, naopak malý obsah vápence, na který je kaštanovník velmi citlivý. Půda by měla být dobře propustná, protože jinak dochází k šíření chorob a také ke hnilobě. Je dobré vysadit dva a více stromů současně, aby nedocházelo ke vzniku tzv. „hluchých“ plodů (uvnitř skořápky se nenachází kaštany). Jednotlivé stromy vysazujeme v rozestupech 10 až 15 metrů – klidně i větší.

Kaštan sety

Kaštanovník a zima

Mladé stromky je dobré před zimou chránit jutou, protože přece jen rostou v teplejších klimatických podmínkách. Starší stromy již si se zimou poradí samy. Na jaře je potřeba mladé stromky chránit před jarním sluncem, které může způsobit popraskání kůry. Strom je pak oslaben a je náchylnější k mnohým chorobám.

Mykohyrzní houby

Protože jedlý kaštan přijímá živiny právě prostřednictvím mykohyrzních hub, je dobré jim při výsadbě tuto houbu dopřát. Stačí ji zapracovat pod kořeny stromu. Tyto houby se uchytí na kořenech stromů a dokážou zvětšit prostor, kterými kořeny budou přijímat živiny. A to znamená zdravější a silnější strom, který rychleji poroste. Mykohyrzní houby rozhodně nejsou parazity, právě naopak. Jejich koupě je možná ve velkých zahradních centrech a samozřejmě na internetu.

Kaštan setý

Kolik stromů zasadit?

Pěstovat samozřejmě lze i jeden jediný strom. Protože ale někdy dochází k tomu, že se samčí a samičí květy „nepotkají“. To znamená, že v období, kdy jsou samičí květy připraveny k opylení, samčí květy ještě ne. Výsledkem je pak vznik „hluchých“ plodů. Snížit riziko výskytu těchto neplodících stromů můžete právě s vysazením dalších stromů, u kterých bude větší pravděpodobnost, že se samčí a samičí květy „potkají“. Každý strom má totiž tento proces trochu jiný. Toto ale není pravidlem, takže se může stát, že i samotný strom bude plodit – je to závislé na genetické výbavě vašeho stromu. Avšak nikdy nevíte a nemůžete plodnost svého stromu ovlivnit.

Čekání na první úrodu

Než se dočkáte prvních kaštanů, může to trvat poměrně dlouho. Některé stromy plodí teprve po dlouhých patnácti letech. Pokud si ale koupíte roubované stromky ze zahradnictví, můžete toto čekání na první sklizeň velmi zkrátit. Tyto stromky poprvé plodí již za 4 až 5 let. Roubované stromy jsou navíc menší, což může být výhodou, pokud bojujete s místem.

Sklizeň jedlých kaštanů

Plody kaštanovníku setého začínají postupně dozrávat na podzim. Hlavní sezóna jedlých kaštanů je v říjnu, může se ale ještě prodloužit. Sběr je nutné provádět ručně. Ke konzumaci (po tepelné úpravě) se používají středně velké a velké plody, ty malé pak poslouží jako surovina pro výrobu kaštanové mouky. Ještě před samotným zpracováním kaštanů je dobré je ponořit do vody ohřáté na 50 °C a poté ochladit. Tím odstraníte parazity a současně prodloužíte životnost kaštanů.

Kaštany

Použití jedlých kaštanů

Plody si užíváme nejčastěji tak, že jejich slupku nařízneme do kříže a opečeme je na horké plotně nebo v troubě. Toto je asi nejznámější použití. Pokud ale budete mít plodů dostatek, budete přemýšlet nad dalšími způsoby jejich zpracování. A to mže být rozemletí (opražených) kaštanů na mouku. Tu pak můžete použít zejména na přípravu sladkých jídel – zákusků a dezertů. Někdy se kaštany používají také jako nádivka do husy. Avšak pozor: jedlé kaštany mají vyšší energetickou hodnotu než brambory.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here