Kořenová petržel – pěstování

Petržel zahradní kořenová (Petroselinum crispum convar. Radicosum) je jednou z nejpoužívanějších druhů zeleniny v našich zahradách. Je to zelenina velice zdravá, kterou používáme zejména na vývary. V poslední době ale nachází v kuchyni mnohé další využití, obdobně jako celer bulvový, se kterým patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae). Když k tomu navíc přičteme fakt, že petržel si můžeme poměrně snadno vypěstovat sami, musíme zaznamenat, že jeho obliba i nadále stoupá.

Petržel bez natě

Výsev kořenové petržele

Semínka kořenové petržele jsou velice drobná, takže je bohužel nelze vysadit najednou. Abychom si usnadnili následné jednocení, kterému se v případě petržele nevyhneme, výsev volíme spíše řidší a pokud možno rovnoměrný. Usnadnit si můžeme například když smícháme semínka s hrubozrnným pískem – takto nebude výsev příliš hustý. Velice oblíbené jsou taktéž výsevní pásky, které si můžete vyrobit také doma.

Jak na výsev?

Připravte si řádky vzdálené od sebe 30 až 40 centimetrů a hluboké asi 2 až 3 centimetry. Do těchto řádků budeme vysévat semínka. Petržel klíčí velice dlouho – některé druhy teprve za 35 dní, takže si na první rostlinky budeme muset počkat. Vyséváme brzy na jaře nebo naopak na podzim.

Petržel kořen

Zálivka kořenové petržele

Petržel nepatří mezi zeleninu, která by byla příliš náročná na zálivku. Dostatek vody ale potřebuje v období, kdy klíčí semínka. Pokud je příliš sucho, semínka zaschnou a nezačnou klíčit. Proto jim po výsadbě věnujeme zvýšenou pozornost. Dobré je vysadit semínka hned zjara, ideálně v dubnu, kdy je půda ještě dostatečně vlhká. Dále pak můžeme zalévat pravidelně, zejména v období sucha dáváme velký pozor, aby nedošlo k vysušení rostlin.

Nároky na zeminu

Půdu, kterou vybíráme pro kořenovou petržel, bychom neměli volit příliš tvrdou nebo kamenitou. Jakékoli překážky, na které kořen petržele narazí, mohou způsobit to, že se kořen rozvětví. My tak nezískáme pořádnou petržel, ale rozvětvenou ne příliš dobře zpracovanou zeleninu. Je velice vhodné půdu před výsadbou zrýt nebo upravit pomocí rotavátoru. Půda by měla být upravena hluboko, protože kořen petržele zasahuje hluboko pod povrch. Snažte se ji tedy zpracovat do hloubky 20 až 25 centimetrů.

Petržel kořenová

Pozor na chlévský hnůj!

Pokud byste chtěli obohatit půdu, kam později vysadíte kořenovou petržel chlévským hnojem, pak vás musíme varovat. Tímto opatřením zapříčiníte špatnou skladovatelnost petržele, takže vhodnější je do půdy zapracovat posekanou trávu nebo listí či jiný zahradní odpad. Petržel je určena k přímému výsevu, není tedy možné si ji předpěstovat doma. Protože je vegetační doba okolo šesti měsíců (v závislosti na odrůdě a klimatických podmínkách se délka může lišit), je dobré si předem rozmyslet, kam petržel vysadíte.

Petržel kořenová

Jednocení rostlinek

Když vám vzejdou malé rostlinky, je potřeba začít je jednotit. Jedna druhé by totiž mohla konkurovat a nic dobrého by z nich nevzešlo. K tomuto účelu je dobré udržovat půdu v okolí petržele neustále kyprou, protože si tím značně usnadníme práci. Jednocení neboli protrhávání rostlin provádíme u všech rostlin, které nepředpěstováváme (týká se to tedy také mrkve, ředkviček, kedluben, celeru, brokolice a dalších). Pokud bychom se do jednocení nepustili, pak by rostliny neměly dostatek prostoru pro vytvoření jak podzemní, tak také nadzemní části. A vzhledem k tomu, že semínka petržele jsou tak drobná, nevyséváme je po jednom, ale do řádků nebo hnízd.

Kdy jednotit?

Jednotíme co nejdříve to jde, aby mohly rostliny správně růst. Na druhou stranu počkejte do chvíle, kdy vám rostlinky půjdou dobře uchopit, aby se nestalo, že vytrhnete pouze nadzemní část. Vyvinuté by měly být už tři nadzemní lístky. Jednocení zbytečně neodkládáme, čím budou rostlinky větší, tím hůře půjdou protrhávat.

Petržel, brokolice, salát

Které rostliny vytrhnout?

Necháváme růst jen ty nejsilnější a největší rostliny, které také dobře vypadají. Ostatní protrháváme. Optimální vzdálenost jakou nechat mezi jednotlivými rostlinami je na vás, obvykle se řídíme konečnou velikostí plodů – u kořenové petržele je tato vzájemná vzdálenost mezi rostlinkami 5 až 8 centimetrů. Pro usnadnění jednocení se do toho pusťte po dešti nebo zálivce, kdy je půda ještě vlhká.

Co s vytrhanými rostlinkami?

Protrhané rostlinky můžeme použít na přípravu jarních salátů (mladé petržele není potřeba loupat, musíte je ale řádně umýt), zeleninových vývaru a polévek a dalších pokrmů. U některých druhů zeleniny, jako je špenát, mangold či pórek, se vytrhané rostlinky používají na přesazení do míst, kde nic nevyrostlo. U kořenové petržele se to ale nedoporučuje, protože je velká pravděpodobnost, že by se rostlinky nemusely chytnout.

Sklizeň

Kořeny vyrýváme z půdy rýčem v dostatečné vzdálenosti od plodů, aby nedošlo k jejich poškození (poškozené kořeny petržele určíme k okamžité spotřebě). Pokud jste si vybrali pozdní odrůdy, můžete je na poli nechat ale ještě i v říjnu a teprve poté je sklízet.

Petrželová polévka

Skladování

Kořenovou petržel skladujeme na tmavém a suchém místě, aby nedošlo k jejímu plesnivění. Vhodné jsou například bedýnky s pískem, do kterých petržel uložíme. Dobře skladovaná petržel vám bez problémů přečká zimu a užít si ji můžete ještě na jaře. Ke skladování se nehodí poškozené plody nebo ty, které už stihly namrznout. Teplota skladování by měla být okolo 4 °C.

Bedna s pískem

Pokud jste pro dlouhodobé uskladnění petržele zvolili bednu s pískem, pak velice jednoduše petržel zbavte natě a do písku ji zastrčte tak, aby čouhal jen kousek. Skladujeme při teplotě 4 °C a v tmavé místnosti, nejlépe ve sklepě. Občas písek pokropíme vodou, protože i ve vlhkém sklepě dochází k jeho vysušování. Postupně odebíráme petržel, podle toho, jak ji potřebujeme.

Oblíbené odrůdy petržele

Mezi nejoblíbenější odrůdy, které pěstují zahradníci na českých zahradách patří tyto:

  • Alba: jedná se o polopozdní odrůdu, která je vhodná k přímé konzumaci i ke zpracování. Velkou výhodou je odolnost proti rzivosti.
  • Konika: poloraná odrůda, která je vhodná pro přímou konzumaci, určena je pro letní i podzimní sklizeň a je velice vhodná k uskladnění.
  • Osborne: polopozdní odrůda, která je velice vhodná k dlouhodobému skladování. Její další výhodou je to, že je odolná proti škůdcům.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here