Lupina – pěstování

Lupina (Lupinus) je nádherná rostlina s výrazným květem, které spadá do čeledi bobovitých (Fabaceae). Tato neobvyklá rostlina se někdy používá v zemědělství jako krmivo pro zvířata nebo rovnou v potravinářském průmyslu. Obsahuje totiž hodně bílkovin i rostlinných tuků. Avšak zahrádkáři si lupiny cení spíše pro její estetickou hodnotu. Ať tak či tak, podle archeologů se tato rostlina pěstuje nejméně 2 000 let. Jako první ji pěstovali lidé v oblasti Středomoří a Egypta.

Lupina barevná

Co je lupina?

Lupina zahrnuje asi 300 druhů, z nichž některé mohou být kvůli vysokému obsahu alkaloidů v tkáních jedovaté. U zvířat způsobují nemoc, kterou označujeme jako lupinóza (projevuje se žloutenkou a ztrátou chuti k jídlu). Naštěstí ale došlo k vyšlechtění takových odrůd, které jsou bezpečné pro jakékoli zpracování – například jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Lupina mnoholistá

Nejhojněji pěstovaným druhem lupiny je právě Lupinus polyphyllus čili lupina mnoholistá. Roste velmi hojně na plochách luk, mýtin a okrajů lesů – a to dokonce do takové míry, že ji považujeme také za invazivní druh. Může vyrůst do výšky až 150 cm a typické jsou pro ni kopinaté listy uspořádané do tvaru hvězdy a dlouhé shluky květů v horní části stonku. Květy mají různé barvy, nejčastěji ale modrofialovou, po odkvětu se promění v chlupaté suché lusky plné semen. Lupina roste od května do konce června, někdy také později.

Lupina žlutá

Lupina žlutá

Lupinus luteus je o něco méně vysoká, než lupina mnoholistá. Vyrůstá pouze do výšky 60 cm, a i když je její růst stejně invazivní, vyskytuje se v menším množství. Pro lupinu žlutou je charakteristická aromatická vůně, která láká včely, a samozřejmě žluté zbarvení květů.

Požadavky na půdu

Lupina je poměrně nenáročná rostlina, kdy ke splnění jejích základních požadavků stačí splnit pouze několik podmínek. Na půdu například není nikterak náročná – nemusí jít o půdu extra výživnou, vystačí si i s méně úrodnými půdami. Upřednostňuje sušší místa, takže jí vyberte půdu, která dobře odtéká. Ideální pH půdy je od neutrální po slabě kyselou. Můžete ji umístit na tak náročná místa, jako jsou písčité nebo skalnaté oblasti, kde jen tak nějaká květina nevykvete. Lupina si zde naopak vytvoří silné a dlouhé kořeny.

Stanoviště

I když je to, kde lupina poroste dáno typem půdy, je dobré, když jí vyberete slunné místo. Čím více slunce, tím větší květ. Lupina poroste i v polostínu, nicméně její květenství nebude tak bohaté.

Lupina v košíku

Výsadba a pěstování lupiny

Nejjednodušším způsobem, jak začít lupinu pěstovat, je odebrat řízky z již zavedené rostliny. Pokud tedy máte někoho, kdo tuto květinu již má, můžete jej požádat o řízky z ní. Pokud ne, můžete si lupinu vypěstovat také ze semen – trvá to sice delší čas, ale není to obtížné. Také semena můžete získat z již zavedené rostliny. Suchá semena umístěte do půdy na podzim – kdykoli od září do listopadu. Právě chladné počasí jim pomáhá ke správnému rozvoji.

Stratifikace semen

Tomu se říká stratifikace: semena některých rostlin musí být vystavena chladným teplotám, aby vzrostla. Pokud se výsadby na podzim bojíte, můžete umístit semena do ledničky. Na jaře je pak po dobu sedmi dnů namočte do vlhkého hadříku a za chladných podmínek zasaďte do země. Díky tomuto opatření rostlina vyklíčí rychleji a poměrně bez problémů. Někteří zahradníci namočí semena ještě 24 hodin před výsadbou do teplé vody.

Lupina růžová

První květy

Lupina kvete již v prvním roce po výsadbě, a pokud stonky seřízneme hned po odkvětu, na podzim můžete vidět znovu kvetení. Rostliny obvykle není vhodné přesazovat, proto jim konečné místo musíme zvolit velmi uvážlivě. Pokud bychom se do přesazování vzrostlých lupin pustili, hrozí jednak zlomení stonku, jednak také poškození kořenů. Přesazovat je možné jen velmi mladé sazenice, které se změnou stanoviště naopak problémy nemají.

Zálivka a hnojení

Lupina nemá ráda zamokřenou půdu, avšak pravidelnou zálivku ocení. Ta by měla substrátem protéci, ne se v něm držet. Ideální interval mezi jednotlivými zálivkami je jednou za týden. Zavedené, starší rostliny ale vydrží také bez pravidelné zálivky. Mulčování půdy kolem lupin kůrou jim rozhodně pomáhá přežít i období delšího sucha. Hnojení není potřeba, protože lupina roste i na méně úrodných půdách, a to poměrně hojně. Nadbytek živin může naopak způsobit, že místo svěžích květů uvidíme velmi hojné olistění. Pouze v případě špatných výsledků kultivace se doporučuje posypat hnojivem bohatým na draslík, ale chudým na dusík.

Lupina růžová

Množení lupiny

Lupina se docela dobře množí úplně sama, bez našeho zásahu. Někdy však dokonce v nadbytečném rozsahu. Ve větších plochách se jedna rostlina dokáže rozšířit i na několik metrů daleko. Pokud však přesto chceme lupinu rozmnožit, můžeme to udělat dvěma způsoby. Tím prvním je sběr lusků vytvořených na stonku po odkvětu. Umístěte je do truhlíku, kde se v teplých podmínkách samy zlomí a uvolní se semena. Semena pak je možné umístit do půdy již na podzim (nebo dle výše uvedeného postupu). Druhým způsobem je množení lupiny z výhonků. Stačí odlomit jeden z postranních výhonků společně s kouskem stonku a vložit jej do vlhkého písku. Po několika týdnech sazenice vyvine své kořeny a lze ji zasadit do země.

Lupina květ

Ochrana rostliny

Protože lupina není drahá rostlina a snadno se rozmnožuje, je lepší místo použití drahých chemikálií odstranit místa napadená škůdci. Na mšice platí například slunéčko sedmitečné. Také hlemýždě, kteří si rádi pochutnávají na listech lupiny, je lepší odstraňovat fyzicky, než pomocí různých metod.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here