Město Terezín a Malá pevnost. Turistika není vždy radostná

Jsou místa, která jsou hojně navštěvována, a přesto je nelze nazvat turistickými destinacemi. Jsou to místa, kam se nejezdí za zábavou, kam nechodíme s dětmi, aby se „vyřádily“. Mezi taková patří Terezín. Město, které se do českých dějin zapsalo několika způsoby. Při prohlídce a poznávání Terezína nejsou ani trochu důležité našlapané kilometry. Přestože jich nebude málo.

Terezín: Víme, ale přitom moc nevíme

Město Terezín zná každý. Koncentrační tábor, vyhrkneme často bez rozmyslu. Ale dokážeme svým dětem vysvětlit všechny souvislosti, které se Terezína týkají? Mnohdy ne. Proto ani těm, kdo už dávno opustili školní lavice, není na škodu přímo na místě si vše zopakovat, anebo se i dozvědět věci, které se ve škole neučily.

  • Protože historie Terezína má několik rovin.

Tři roviny historie Terezína

  1. Jednak to je historie vzniku Terezína, který byl postaven coby vojenská pevnost, a to podobně (funkčně i stavebně) jako Josefov, Hradec Králové, nebo i rumunský Arad. Město-pevnost má svou vojenskou historii.
  2. Součástí terezínské fortifikace byla zároveň vybudována tak zvaná Malá pevnost, která od doby svého vzniku sloužila jako vězení. Za Rakouska-Uherska, za první republiky i po nástupu fašismu, kdy fungovala jako věznice pražského gestapa. V tomto období prošlo věznicí kolem třiceti tisíc vězňů.
  3. A pak je tu třetí rovina, která se může „házet do jedno pytle“ s Malou pevností. Protože má svou vlastní hrůznou  historii.  Židovské ghetto, v něž bylo za druhé světové války proměněno město Terezín.

Nemůžeme říkat: „To by dnešní děti měly znát.“ Jedině správně totiž musíme říkat: „To dnešní děti musejí znát.“
Vysvětlení je jasné, ačkoliv zní jako klišé: Aby se to do budoucna už nikdy neopakovalo.

Kde leží Terezín?

Terezín je město v Ústeckém kraji na řece Ohři nedaleko jejího soutoku s Labem. Leží necelých pět kilometrů jižně od Litoměřic, osm kilometrů na východ od Lovosic.

Z Prahy to je do Terezína 63 km, z Brna po dálnici 267 km.

Cesta do Terezína

  • Do Terezína je nejpohodlnější cestovat autem, zaparkovat je v centru a dál se pohybovat pěšky, případně jím na nejvzdálenější místa přejíždět.
  • Jinou možností je přijet do Terezína autobusem. Od Prahy nebo od Litoměřic. Spoje jsou poměrně časté, ale kdo chce jet autobusem i z Terezína, je lepší najít si doma časy odjezdů autobusů. Autobusové stanice jsou v Terezíně roztroušeny po celém náměstí a není k dispozici žádná centrální „time table“, přičemž do jednoho cíle odjíždějí autobusy z více stanovišť.
  • Cestování vlakem do Terezína není příliš pohodlné. Je třeba dojet do stanice Bohušovice nad Ohří a odtud pokračovat autobusem do Terezína.

Prohlídka Terezína? Rozpaky turistů

Turisté vystoupí z autobusu na terezínském náměstí a rozhlížejí se po informačním centru. Uvidí kostel Vzkříšení Páně a směrovky k Muzeu ghetta. Zamíří tedy k muzeu v bývalé škole.

V pokladně muzea se poprvé dozví něco, co ho absolutně nezajímá, ale co uslyší ještě několikrát. Terezínské památky jsou ve dvou správách:

  • Část jich má pod palce „město“,
  • část Ministerstvo kultury ČR.

Organizace se zřejmě nemají moc rády, ale rády o tom prostřednictvím svých zaměstnanců mluví. Turista je pak zmaten a řeší situaci nákupem „kombo“ vstupenky, která ovšem platí jen do těch „ministerských“ památek.

Kombinované vstupné (Malá pevnost + Muzeum ghetta + Magdeburská kasárna):

  • Dospělý 220,- Kč
  • Student, dítě (6-18 let), důchodce 170,- Kč
  • Rodinné vstupné (max. 2 dospělí + 3 děti) 430,- Kč
    Zdroj: pamatnik-terezin.cz

Muzeum ghetta z minulého století

Expozice v bývalé škole se skládá ponejvíc ze statických informačních panelů. Expozice byla vytvořena v raných 90. letech, a „je to znát“. Zpestřením by mohl být interaktivní model vnitřního Terezína, ten ovšem není nijak reprezentativní, ani příliš funkční. Zpestřením je slušný malý kinosál se zajímavými filmy o Terezíně.

Po  prohlídce muzea se turisté vydávají „na vlastní“ pěst po objektech znázorněných na mapce (zdarma dají v muzeu). Značení je sporné, do některých míst se turisté vůbec nedostanou (židovská modlitebna za uzavřenými vraty vnitrobloku…), k jiným chybí legenda…

Turisté v nevelkém a pravidelně stavěném Terezíně nemohou zabloudit, a tak se celkem snadno dostanou na severozápadní okraj města, kde je v tereziánském komplexu umístěno informační centrum.

Tato organizace má ve svém „referátu“ tereziánské fortifikační památky. Protože však spadá pod jinou organizaci, „kombo“ lístek zde neplatí. Protože i zde turista vyslechne řeči o „konkurenci“, které nechtěl slyšet, častokrát se mu ani nechce vytahovat další stokoruny na další „kombo“ lístek. Anebo polkne, peníze vytáhne a v mysli „přeřadí“ na dobu Josefa II. (podrobnosti na terezin.cz)

Národní hřbitov a Malá pevnost

Návštěvníci terezínských památek se pak vydají přes řeku Ohři. Pěší turisté se musí držet mapky, případně ještě satelitní mapy v telefonu. Cesta může vést po značené naučné stezce Pevnost Terezín, anebo kratší přímou cestou po frekventované Pražské ulici. Obě cesty zavedou k Malé pevnosti.

Národní hřbitov Terezín

Národní hřbitov Terezín se nachází v Terezíně před Malou pevností. Byl založen po druhé světové válce na popud pozůstalých obětí z Malé pevnosti a budován v letech 1945–1958.

Je tvořen 2386 kostrovými a urnovými hroby, kde jsou pohřbeny oběti nacistického režimu z Malé pevnosti a dále oběti z terezínského ghetta a koncentračního tábora Litoměřice.

Malá pevnost

Tato původně vojenská pevnost vznikla společně s celým městem Terezínem koncem 18. století na pravém břehu Staré Ohře a v již 19. století sloužila jako vězení.

Za první světové války sehrála Malá pevnost roli žaláře pro odpůrce rakousko-uherského imperialismu a války. Za první světové války zde byl vězněn srbský nacionalista Gavrilo Princip, který  spáchal v Sarajevu atentát na Františka Ferdinanda d’Este. Tato událost vedla ke vzniku 1. světové války.

  • Princip zemřel v otřesných podmínkách terezínského vězení po čtyřech letech 28. dubna 1918 na tuberkulózu.

V době druhé světové války zde sídlila od 10. června 1940 do května 1945 neblaze proslulá věznice pražského gestapa. V tomto období prošlo věznicí kolem třiceti tisíc vězňů.

  • Prohlídka celého objektu Malé pevnosti je součástí „kombo“ vstupenky zakoupené v muzeu. Prohlídku vede průvodce, ale po jejím skončení mohou turisté objekty projít sami a v klidu si vše prohlédnout a přečíst. Turisté zde zapomenou na organizační „nelady“, kterými prošli ve městě.

Židovské ghetto

Dne 24. listopadu 1941 bylo v Terezíně zřízeno tzv. ghetto, koncentrační tábor pro židovské vězně z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, později i z Německa, Rakouska, Nizozemska, Dánska, Slovenska a Maďarska.

  • O životě v ghettu podává zprávy expozice v Magdeburských kasárnách v Terezíně. Zde lze rovněž uplatnit hromadný lístek.

K nejtíživějším stránkám života v ghettu patřil naprostý nedostatek místa k ubytování. Před válkou žilo v Terezíně včetně vojenské posádky asi 7000 osob. Když ale v září 1942 dosáhl počet vězňů ghetta nejvyšší úrovně, tísnilo se uvnitř jeho hradeb na 58500 mužů, žen a dětí. Prostor určený dříve pro jednu osobu tak musel stačit pro více než osminásobek. Průměrná ubytovací plocha pro jednoho vězně tehdy činila 1,6 čtverečního metru.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here