Mrholení je pojem, který běžně používá většina z nás. Intuitivně víme, co se pod ním skrývá, řada lidí by ale pravděpodobně nebyla schopná skutečně exaktního popisu tohoto meteorologického pojmu. Jak to tedy s mrholením skutečně je? A jak se liší od „normálního“ deště?
Zaostřeno na velikost
Chceme-li se dobrat nějaké definice mrholení, musíme se zaměřit na velikost kapek. Právě to je totiž parametr, který jej odlišuje od klasického deště. Jako mrholení je označován stav, kdy jsou padající kapky tak malé, že je pouhým okem ani nevidíme. Připomínají spíše aerosol, tedy směs malých kapalných částic poletujících v plynném prostředí, v tomto případě tedy ve vzduchu. A konkrétní hodnota? Při mrholení mají kapky průměr menší než 0,5 mm, s touto hranicí se tedy déšť mění na mrholení.
Mrholení samozřejmě také patří pod širší pojem srážky společně s deštěm, sněžením apod. Specifické parametry jej ale definují jako jedinečný typ srážek.
Vznik mrholení
Rozdílný je i mechanismus vzniku deště a mrholení. V prvním případě dochází ke vzniku dešťových kapek v mracích, ve kterých se mísí s ledovými krystalky. V případě mrholení se jedná o vrstevnaté oblaky tvořené pouze vodou. Když mrak vzniká, vodní pára kondenzuje a tvoří se opravdu malé kapičky.
Zatímco ale běžně dojde vlivem struktury mraku k aplikaci vztlakových sil, které brání kapce spadnout na zem a ta se může dále zvětšovat, až vznikne klasické dešťová kapka (v určitém momentu samozřejmě gravitační síla působící na velkou kapku převáží a kapka spadne), u mrholení k tomu nedojde, neboť ve vrstevnatých oblacích nazývaných stratus nejsou vytvořeny podmínky pro významnější pohyby projevující se vznikem dostatečné vztlakové sily působící na kapky.
Mrznoucí mrholení
Někdy se drobné kapky mrholení vlivem nízké teploty přeskupí z kapalného skupenství vody do podoby mrznoucích malých kuliček. Takovému stavu se většinou říká mrznoucí mrholení. Jedná se o potenciálně nebezpečný efekt, neboť při dopadu na zem vytvoří mrznoucí mrholení velmi tenkou vrstvu ledu (lidově ledovku), která může ohrozit řidiče, případně působit problémy letecké dopravě apod.
Při mrznoucím mrholení totiž dochází k namrzání přechlazených vodních kapek ve chvíli dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je mírně pod nulou. A přechlazené dopadají kapky na zem ve chvíli, kdy díky teplotní inverzi nezvýší během pádu dostatečně svoji teplotu. Vzniklá vrstva ledu se potom rozprostře do několika čtverečních metrů a vytváří tak oku neviditelný povrch, kterému poté chybí tolik potřebná drsnost a tření. Právě minimální tloušťka vzniklé vrstvy odlišuje ledovku od náledí. Mrholení ale působí problémy i jinak.
Podzimní mrholení
Mrholení je stav, který kromě jiného způsobuje špatnou viditelnost. Děje se tak především v podzimním období, kdy se často s mrholením spustí i srážky větších kapek. Vytváří se tak kombinace, která vede ke vzniku velmi špatných světelných podmínek a výsledkem je opět nejedna dopravní nehoda.
Je na mrholení něco pozitivního?
Mrholení nelze vnímat jen jako jeden z druhů opravdu špatného počasí, bez kterého by se každý rád obešel. Je to zkrátka jeden ze zázračných přírodních úkazů a projevů fyzikálních dějů probíhajících v atmosféře naší Země. Za podívání určitě stojí efekty, které může mít mrholení třeba na opadané listy během podzimu. List může být díky mrholení doslova zalitý do tenké vrstvy ledu. I jinde malé kapičky mrholení vytváří při doteku se zmrzlým povrchem maximálně kreativní vzory neopakovatelné jinde než v podzimní přírodě.
Melancholici jistě ocení i jedinečnou podzimní atmosféru procházek, kterou jim právě mrholení pomáhá dotvářet.
