Muzeum Holasovice: Jak se žilo na slezském venkově?

Že se mouka nevyrábí v továrně, ale mele se z obilí, a že obilí je třeba nejdřív zaset, než vyroste. Že se z hranatých prkének dá vyrobit kulatý sud. Jak se pralo, když už byly vymyšleny pračky, ale do vesnic ještě nebyl zaveden elektrický proud. Na tyto a ještě množství jiných otázek odpoví návštěva muzea Slezský venkov v Holasovicích na Opavsku. V případě zájmu lze poněkud „statický“ výlet oživit dvanáctikilometrovou procházkou do arboreta v Novém Dvoře.

Holasovice: Bohatá historie malé obce

Obec Holasovice leží se nachází deset kilometrů od Opavy, doslova na dohled od hranice s Polskem. Slovanský název je odvozen od slovanského kmene Holasiců, kteří zde měli jedno ze svých sídelních hradišť, a to na plochém návrší uprostřed obce. Četné archeologické nálezy potvrzují stáří původního hradiště na 4500 let. Holasovice patří k nejstarším známým osídlením v širokém okolí.

  • V roce 874 bylo území kmene Holasiců připojeno velkomoravským knížetem Svatoplukem (vládl 870–894) k Velké Moravě.
  • Po zániku Moravy se stává Holasicko součástí Českého knížectví.
  • V roce 999 je celé území odtrženo a připojeno k Polsku.
  • V 11. století bylo znovu připojeno k Českému státu.
  • Od Bílé hory patřily Holasovice různým šlechtickým majitelům, v roce 1622 je získali Lichtenšteinové a ti je drželi až do pozemkové reformy ( 1923–1926).
  • Po třicetileté válce byly Holasovice zcela pusté (1648).
  • V první pruské válce prohrála Marie Terezie Horní Slezsko.
  • Mírem vratislavským (1742) byla vytýčena hranice kolem Holasovic na řece Opavě, takže více než polovina holasovického katastru zůstala na německé straně.
  • Teprve v roce 1959 byla hranice vyrovnána s hranici katastru.

Cesta do Holasovic

Jakkoliv je vzdálenost Holasovic od Opavy pro pěší turisty „příjemná“, ve skutečnosti je třeba do Holasovic dojet vlakem nebo autobusem. Z Opavy není značena žádná bezpečná turistická cesta. Obce spojuje pouze železnice a frekventovaná silnice 57 vedoucí do Krnova (přes Úvalno). Vlakové a autobusové spojení je dohledatelné na portálu IDOS.

Návštěva muzea Slezský venkov

V době, kdy režim návštěv kulturních památek není nijak omezen, jsou Holasovice a muzeum Slezský venkov častým cílem poznávacích výletů. Jezdí sem školní kolektivy, skupiny dětských neziskových organizací (skauti, TOM, folklorní sdružení a podobně), ale především rodiny s dětmi školního věku.

Provozní doba, kontakty

  • Květen až září (soboty, neděle, svátky, po předchozí dohodě kdykoliv)
  • Červenec a srpen úterky až pátky

Vstupné: 

  • základní – 70,- Kč
  • studenti, důchodci, skupiny nad 10 osob – vždy každý po 50,- Kč
  • děti a dárci exponátů do 5 let  zdarma (tj. 0,- Kč)
    Zdroj: http://slezskyvenkov.cz/

Vzhledem ke změnám vyvolaných covidovou situací je třeba provozní situace předem ověřit. 

Adresa:
Muzeum Slezský venkov Holasovice
Holasovice 203
747 74 Holasovice

GPS: 49.999117112547, 17.808589968509

Jak se „vyrábí“ obilí a brambory…

Holasovické muzeum se nachází v areálu bývalé zemědělské usedlosti. V bývalé stodole  jsou k vidění zemědělské stroje a polní nářadí. Od ručních nástrojů po zařízení vlečená tažnými zvířaty, až po samohybné zemědělské stroje. Pluhy, brány, secí a žací stroje, parní mlátičky a podobně. Mezi exponáty lze volně přecházet.

Elektrolux na slezském venkově

Už před první světovou válkou bylo možno ve slezských domácnosti vyluxovat prach. Roku 1915 založil Axel Wenner-Gren prodejní společnost Svenska Elektron AB a uvedl na trh Model III vážící pouhých 3,5 kg. Po válce, prvního dubna 1919 došlo k oficiálnímu založení společnosti Electrolux.

  • Podmínkou pořízení nebyly (jak by se možná zdálo) peníze, ale zavedení elektrického proudu do obce a do domácnosti.

Život bez elektriky

Potřeby denního života: Praní a žehlení prádla v běžné venkovské domácnosti. „Muzeum je zaměřeno především na život slezské vesnice do poloviny 20. století. Důraz je kladen na období a tradice 1. republiky. V bývalém ovčíně je expozice dobového bydlení, přípravy a skladování potravin, domácích prací, sbírka žehliček a kuchyňských vah,“ píše se o muzeu na stránkách Kudy z nudy.

Domácnost, řemeslo i škola

Život na slezském venkově dokumentují stovky dalších předmětů, kterých se používalo v domácnostech, a také jaké nástroje měli k dispozici řemeslníci (obchodníci, bednáři, truhláři, krejčové, obuvníci…). Dále expozice ukazuje zařízení školních tříd, školní pomůcky, lyže, brusle, sáňky

Součástí je expozice věnovaná obranným vojenských objektů zbudovaných v regionu před druhou světovou válkou.

Opavsko, zámek Neplachovice.

Cesta z Holasovic

Po prohlídce muzea (trvá minimálně dvě hodiny, ale i víc podle zájmu) mohou návštěvníci odjet buď zpět do Opavy, případně do Krnova, či Úvalna.

Nebo se mohou po žluté turistické značce vydat do Neplachovic. Tam si prohlédnou exteriér neplachovického zámku. „Empírový zámek byl postaven v letech 1837-1840 Marií Elgerovou z Frohbergu. V zámku se nachází novogotická zámecká kaple, jejím autorem byl pravděpodobně Anton Onderka. Po 2. světové válce byla v zámku umístěna škola. V současnosti se zde konávají společenské a kulturní akce a příležitostné prohlídky,“ stručně uvádí portál mapy.cz.

Přes dva zámky k „řopíkům“

Z Neplachovic pokračují po žluté turistické přes Štemplovec, kde je další „zámek jen ke koukání“. Zámek v empírovém stylu byl postaven počátkem 19. století na místě původního barokního zámku z 2. poloviny 17. století. Kolem roku 1820 vznikl anglický park se vzácnými dřevinami. V současnosti je zámek veřejnosti nepřístupný.

Žlutá značka pokračuje přes „obrannou linii“ s množstvím vojenských staveb„řopíků“. Bunkry jsou vyznačeny na turistických mapách.  Je možná „slepá“ odbočka k zajímavé rozhledně Šibenice. „Železobetonová rozhledna zapadá svou podobou bunkru do linie prvorepublikového opevnění procházející zdejším krajem. Její výška je 12 metrů. Rozhledna byla otevřena v roce 2019,“ uvádějí mapy.cz.

Opavsko, arboretum v Novém Dvoře

Arboretum Nový Dvůr

Žlutá značka dovede do Stěbořic, části Nový Dvůr, kde se nachází zajímavé arboretum. Arboretum je proslulé expozicí Dřeviny pěti světadílů, kterou tvoří přes 7000 druhů rostlin z nejrůznějších částí světa.

Lze zde vidět rostliny vřesovišť, rašelinišť, písečných dun pobřeží Baltu, himálajské rostliny, sbírky dřevin z Číny, Dálného východu a Japonska a rozsáhlé sbírky dřevin a bylin z východního a západního pobřeží a středozápadu severní Ameriky. Arboretum proslavila velká sbírka rodu Rhododendron, která patří k nejbohatším sbírkám v ČR. V expozici se nacházejí zástupci obřích „mamutích stromů“ sekvojí, borovice osinaté z Arizony, přesahující ve své domovině stáří 4000 let i vývojově prastarého, posvátného a léčivého jinanu, pamětníka dinosaurů.

Možná tu budou létat motýli

V prostorách pěstebních skleníků Arboreta Nový Dvůr se v minulých letech („bezcovidových“) pořádaly výstavy živých tropických motýlů. Jak to s motýly bude po uvolnění vládních nařízeních, zjistí zájemci na webových stránkách arboreta, v sekci Aktuality.
http://www.szm.cz/rubrika/17/expozicni-arealy/arboretum-novy-dvur/aktuality.html

Od arboreta autobusem do Opavy

Ze Stěbořic – Nového Dvora odjedou návštěvníci autobusem. Obě absolvované prohlídky jsou natolik časové náročné, že by se jen velmi zdatní chodci dokázali ještě téhož dne se vrátit do Opavy.

Autobusové spojení lze pohodlně najít na portálu IDOS. Časem odjezdu posledního spoje se musí řídit rychlost přesunu z Holasovic (je to 12 kilometrů).

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here