Nízké Tatry na podzim: přechod z Donoval do Telgártu

Zima už číhá za rohem, koneckonců v některých místech Česka už dokonce i sněžilo, to ale neznamená, že bychom snad měli vzdávat své horské choutky. Právě naopak! V Nízkých Tatrách je právě teď to nejhezčí období pro jeden z nejklasičtějších treků celého bývalého Československa – 100km přechod z Donoval do Telgártu.

Typická krajina Nízkých Tater

Nízké Tatry leží jen pár desítek km od Vysokých Tater, odděluje je údolí Váhu. Takřka 100km hřeben se táhne západovýchodním směrem. Výška málokdy překoná 2000 m n. m., takže ani na podzim tu není hrozná zima. Výhodou je také relativně široká dostupnost ubytovacích zařízení, pokud nechcete, nemusíte s sebou vůbec táhnout stan. Obvykle se trek chodí čtyři až pět dní, voda je všude po cestě, musíte s sebou tak táhnout pouze jídlo (a to jen na některé dny, někdy se dá totiž jíst na chatách).

Start v Donovalech

Je v podstatě jenom na vás, jestli budete chtít pohoří přejít směrem na západ nebo na východ, my si vybrali druhou variantu, začneme v nejzápadnějším bodě, horském středisku Donovalech. Dostat se sem je velmi jednoduché autem i veřejnou dopravou – do nedalekého Ružomberoku jezdí pravidelně vlaky z ČR.

Donovaly leží takřka v 1000 m n. m., ale úvodní stoupání není nikterak příkré. Lesem vystoupáte na vrchol Kozí chrbát (1330 m n. m.), odkud zase sejdete do Hiadelského sedla – tady je mj. bivak, ve kterém můžete přespat. Odtud také začnete stoupat na hlavní hřeben. Čeká vás 700 výškových metrů na vrchol Prašivá (1675 m n. m.), mj. vůbec nejdelší nepřerušené stoupání celého treku. Za příznivého počasí uvidíte až na druhý konec hřebene, kde se tyčí vysílač na Králově hoľi.

Po hřebeni na Ďurkovou

Pokud budete mít štěstí, budete mít na hřebeni už i malé množství sněhu

Hlavní hřeben teď pěkných pár desítek kilometrů neopustíte. Překonáte desítky vrcholů, většina z nich má mezi 1500 a 1700 m n. m., převýšení mezi nimi tedy není nikterak velké. Na podzim se vám budou otevírat nádherné výhledy do krásně zbarvených dolin, pokud budete mít ozvlášť velké štěstí, budete mít v údolí Váhu inverzi, přes kterou uvidíte vrcholy Vysokých Tater. Počítejte s tím, že na hřebenu už může ležet nějaký ten sníh.

Po zhruba 15 km dorazíte na vrchol Ďurková (1750 m n. m.), pod nímž je jedna z nejznámějších chat celého pohoří (stejného jména). Nocleh stojí jen pár euro.

Přes nejvyšší vrcholy do sedla Čertovica

Po chatě vás čeká nejvyšší vrcholy celého pohoří. Začne se Chabencem (1955 m n. m.), pokračujete přes Kotliskou, Polanu a Dereše až na Chopok (2024 m n. m.). Právě tady se nachází nejvyšší bod známého lyžařského střediska Jasná, romantiku hor vám tedy mírně pokazí přítomné lanovky a za dobrého počasí také velké množství turistů.

Od nich se ale rychle odpoutáte, pokud budete pokračovat dále na Ďumbier (2043 m n. m.), nevyšší horu celého pohoří. Musíte sice lehce odbočit z trasy a vystoupáte pár metrů navíc, ale určitě ho nevynechte, výhledy za to stojí. Kousek pod Ďumbierem se nachází Chata generála Milana Rastislava Štefánika. Můžete zde přespat, nebo sestoupit ještě o pár kilometrů dál do sedla Čertovica, kde se dá taktéž přespat.

Nekonečné lesy

Nejvyšší vrcholy i více než půlku pohoří už máte za sebou, na východ od sedla Čertovica se vám nebudou úžasné výhledy nabízet tak často – o to víc si jich ale budete vážit. Prvních pár kilometrů je lesem, dávejte tak i pozor na medvědy (ačkoliv ti se vyskytují hlavně v dolinách). Po 8 km se nachází útulna Ramža, kde se dá taktéž přespat. Pokud jste opravdu dobří, můžete to sem dát až z Ďurkové, je to cca 32 km.

Dál po hřebeni na Andrejcovou

Právě takovéto výhledy na Vysoké Tatry se vám při troše štěstí otevřou

Lesy sice moc často opouštět nebudete, ale třeba na Zadné hoľi (1620 m n. m.). se vám otevřou nádherné výhledy. Čím dál častěji také uvidíte poslední vrchol pohoří – Královu hoľu. Relativně nenáročný hřeben přeruší sedlo Priehyba, kam musíte pěkných pár set výškových metrů sestoupat, a později pochopitelně také vystoupat.

Po vystoupání na hřeben se ale dostanete o trochu výše, cca do 1600 m n. m., budete tak opět nad hranicí lesa. Dávejte pozor, abyste kvůli samému kochání nepřešli útulnu Andrejcová, kde se dá opět přespat

Poslední vrchol, Králova hoľa

Z Andrejcové už je to co by kamenem dohodil – alespoň v rámci kontextu celé délky pohoří – na poslední vrchol, Královu hoľu. Přes 400 výškových metrů sice není vůbec zadarmo, ale měli byste mít už prázdný batoh, tak vám to zajisté nebude dělat velký problém. Z vrcholu, na kterém je mimochodem velký televizní vysílač, se vám otevřou výhledy na širé okolí, mj. na samý začátek pohoří, který se teď zdá nekonečně daleko.

Králova hoľa z údolí

Čekat vás bude už jen v pravdě nekonečný sestup do obce Telgárt, musíte totiž zklesat přes 1000 výškových metrů. Můžete se za odměnu pokochat železničním unikátem, kdy železniční trať dělá „serpentinu“ v tunelu a „křižuje“ sama sebe. Z Telgártu se můžete stopem nebo autobusem dostat do Popradu, odkud už zase jezdí pravidelná doprava do ČR. Cestou pojedete právě pod celým hřebenem, můžete se tak ještě jednou pokochat tím, co jste právě přešli!

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here