Pampeliška

Pampeliška patří k nejznámějším plevelům v České republice. Pozná ji snad každé malé dítě, díky jejímu žlutému květu. Pampeliška se vyskytuje na slunných trávnících, polích a hřištích. Poutníci přivezli do Nového světa semena pampelišek, aby je pěstovali pro léčebné a kulinářské účely, a plodná a hluboce zakořeněná rostlina se šíří po celém kontinentu rychleji než evropští osadníci.

Pampeliška milovaná a nenáviděná

Pampeliška se těší velké oblibě mezi těmi, kdo ji rádi zpracovávají. Její vědecký název zní smetánka lékařská (Taraxacum officinale), z čehož už tak trochu plyne, že ji používáme také k lékařským účelům. Kořeny, zelené listy i květy můžete přeměňovat na spoustu produktů: nejznámější je zřejmě pampeliškový med, můžeme vyrobit ale také pampeliškové víno, želé, sirup a další. Spoustu bylinných přípravků s pampeliškou můžeme najít také v lékárnách a různých obchodech se zdravými potravinami. Ti lidé, kteří z pampelišky nic nevyrábí, ji považují za plevel, kterého je poměrně obtížné se zbavit. Má totiž rozsáhlé kořeny, které jen tak nevytrhnete.

Cesta

Odkud se vzal název „pampeliška“?

Jestliže je odborný název smetánka lékařská, odkud se vzal název pampeliška? Toto běžné označení pochází z francouzského „dents de lion“, což znamená „lví zuby“. Tyto zuby, důležitá identifikační charakteristika, směřují zpět ke středu bazální rozety, na rozdíl od zubů listů hlávkového salátu, které směřují dopředu, ven a pryč od středu rostliny.

Pampeliška v kuchyni

Pampelišku můžeme sníst celou – kořeny, stonky, listy i květy (před tím, než začnou tvořit semeno). Avšak komerčně se nejvíce využívají právě listy. Než se pustíte do sbírání vlastních pampelišek, zapřemýšlejte na chvíli nad tím, jestli vaše květy nebyly vystaveny nějakým zdrojům znečištění. Například sbírat pampelišky poblíž silnice nebo průmyslového areálu by se vám nemuselo vyplatit. Pokud navíc hrozí, že byly postříkány pesticidy, herbicidy nebo hnojivy, nebo jsou snadno dostupné zvířatům, můžete si zadělat i na problém.

Louka

Jak používat pampelišky?

Přidejte do salátů čerstvé syrové zelené listy pampelišky; skvěle se hodí k takovým surovinám, jako je cizrna nebo hlávkový salát. Nebo je vyřízněte, abyste snížili hořkost a změkčili listy. Fungují dobře ve spojení s jemnějšími zelenými listy, jako jsou kopřivy a špenát, ve vaječných pokrmech, krémových polévkách a jako odlehčení smažených hranolek.

Smažené květy pampelišky

Věděli jste, že květy pampelišek si můžete také usmažit? Hodí se k tomu neotevřená poupata pampelišek, které pokapejte rozpuštěným máslem a trochu je osolte a opepřete. Jednu až dvě minuty je poté restujte na horké pánvi. Odstavte a po vychlazení je můžete dát jako ozdobu do krémových polévek nebo do salátů. Někomu se může zdát zelený kalich okolo okvětních lístků příliš hořký – v takovém případě jej můžete po opražení odstranit a využít pouze okvětní listy.

Okvětní lístky mohou být součástí celé řady pokrmů

Poté, co se rostliny otevřou, již můžete využívat okvětních lístků těchto květin. Přidávejte je čerstvé i sušené do pečených výrobků: sušenky, buchty, chleby a jiné pečivo – tady všude je můžete použít. Můžete je přidat i do želé nebo do vína. Květy lze také smažit v těstíčku na palačinky nebo lívance – na sladko i naslano.

Pampeliška a motýl

Jak pampelišky chutnají?

Zralé listy pampelišky chutnají nepříjemně hořce, takže je potřeba je povařit. Velmi brzy na jaře ale můžete sbírat čerstvé mladé listy pampelišky, které mají příjemně jemnou chuť. Když přijde oteplení, listy pampelišky mohou náhle změnit svou chuť z lehce hořké na nepříjemně hořkou. Pampelišky rostoucí ve stínu zůstávají chutné déle. Mírná chuť kořene není nijak zvlášť zajímavá. Jejich pražení však přináší hlubší, sladší chuť. Květiny jsou křupavé a sladké.

Pampelišky

Pampeliškové recepty

Pampelišky byly využívány mnohými kulturami celá dlouhá staletí na přípravu léčivých tinktur (na kůži, rty) až po barvení textilií. Existuje tak spousta receptur na tradiční léčiva. Níže ale přinášíme recept na pampeliškové víno.

Pampeliškové víno

Na přípravu pampeliškového vína budete potřebovat:

  • Cca 2 kg pampeliškových květin,
  • 3,78 l vody,
  • 3 citrony,
  • 3 pomeranče,
  • 750 g cukru krystal,
  • 375 g zlatých rozinek (nakrájených najemno),
  • 5 g vinných kvasinek,
  • 1 lžička instantní droždí.

Ze všech květů odstraňte všechno zelené a dejte je do nádoby, která není z hliníku, mědi, ani železa (mohlo by dojít k reakci s těmito kovy). Přelijte je horkou vodou a nechte dvě hodiny (klidně i přes noc) louhovat.  Poté slijte přes plátýnko – květy co nejvíce vymačkejte, aby z nich bylo co nejvíce šťávy. Tekutinu pak smíchejte s cukrem a šťávou ze všech citrusů a přiveďte k varu. Až se cukr rozpustí, odstavte a přidejte i kůru z citronů a pomerančů a také nakrájené rozinky. Až bude mít směs pokojovou teplotu, můžete vmíchat kvasinky i droždí (můžete je rozpustit nejprve v malém množství tekutiny). Přikryjte a nechte v pokojové teplotě – třikrát za den promíchejte.

Čas pro kvašení

Za čtrnáct dní můžete přelít do čtyřlitrového demižonu: použijte k tomu gumovou hadičku, aby vaše tekutina přišla co nejméně do kontaktu se vzduchem. Demižon uzavřete kvasnou zátkou (tzv. bublátkem), která zajistí, že vzduch bude utíkat ven, ale nedostane se dovnitř. Po třech týdnech přelijte do jiného desinfikovaného demižonu – opět použijte gumovou hadičku – jednak kvůli vzduchu a jednak kvůli tomu, aby sediment zůstal v tom starém demižonu. Pokud je mezi vínem a okrajem láhve více než 6 cm vysoký prostor, doplňte jej jednoduchým sirupem připraveným svařením stejného dílu cukru a vody.

Další kvašení

Když už se vám zdá, že je víno spíše čiré než kalné, počkejte dalších 30 dní. Poté jej stáčejte gumovou hadičkou do jiné nádoby. Na dně staré nádoby by měl zůstat sediment. Dejte kvasnou zátku. Tento postup opakujte každé 3 měsíce po dobu 9 měsíců, dokud se na dně džbánu již nevytváří téměř žádný sediment. Poté už můžete stáčet do lahví.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here