Pastinák

Pastinák (Pastinaca sativa) řadíme mezi kořenovou zeleninu. Na našem území jej známe již od 12. století. Poté byl ale nahrazen jinou kořenovou zeleninou, zejména petrželí. V poslední době si ale opět našel místo na našem stole. Lidé si jej cení pro neobyčejné nutriční hodnoty. Obsahuje sacharidy a vlákninu, minerální soli (železo, vápník, draslík, fosfor), vitamíny C a E, provitamín A a vitaíny z řady B a PP.

Rozdíl mezi pastinákem a petrželí

Spousta lidí se mylně domnívá, že pastinák a petržel jsou jedno a totéž. Není tomu tak. Mohou se lišit svou chutí – pastinák je obvykle sladší. V obchodě je rozeznáme poměrně jednoduše. Petržel má vystouplý kořen, kdežto pastinák ho má lehce prohloubený. Po seříznutí zůstává světlý, zatímco petržel může po seříznutí natě odhalit po obvodu nafialovělý kroužek. Pastinák bývá větší než petržel.

Rozdíly v olistění

Listy petržele jsou jemnější, zpeřenější s dvojitými nebo trojitými větvemi. Listy pastináku jsou naopak světlejší, na spodní straně pokryté chlupy, jednotlivě zpeřené se zoubkovanými okraji a na rozdíl od listů petržele nejsou vhodné ke konzumaci.

Zdravotní účinky pastináku

Vzhledem k bohatým nutričním vlastnostem pastináku má jeho konzumace následující výhody:

  • diuretické vlastnosti a podpora funkce ledvin,
  • podpora trávení a zvýšení chuti k jídlu,
  • lepší krevní oběh,
  • uklidňující účinky.

Pastinák v kuchyni

Pastinák se v kuchyni používá jako každá jiná kořenová zelenina – často zaměnitelně s petrželí. Konzumovat jej můžete syrový i vařený. Skvělý je do salátů, vývarů, omáček, nebo také jako příloha (ve formě pyré, pečený spolu s jinou kořenovou zeleninou) či součást polévek. Využívá se taktéž jako koření – suší se jak kořen, tak také listy rostliny. Poté se používá do polévek, omáček, salátů, zeleninových paštik a pyré. Pastinák a petržel se také liší chutí a možnostmi aplikace. Zatímco petržel je jen potravinářská přídatná látka, která zvýrazňuje chuť různých pokrmů, salátů a polévek, pastinák může být hlavní složkou pokrmu (např. pastinákového pyré) a lze jej obecně konzumovat mnoha dalšími způsoby. V chuti a vůni se pastinák podobá více mrkvi než petrželce.

Pastinákové pyré

Pastinák omyjte, oloupejte a nakrájejte na plátky. Vařte v osolené vodě asi 10 minut doměkka. Slijte a pastinák rozmixujte nebo propasírujte. Dejte do hrnce, přidejte smetanu a máslo (na 1 kg syrového pastináku postačí 2 lžíce másla a 3 lžíce smetany). Dobře promíchejte a osolte podle chuti.

Pastinákové hranolky

Pastinák oloupejte a nakrájejte na hranolky. Smažte na rozpáleném oleji dozlatova. Před podáváním dochuťte solí. Nejlépe s bylinkovou nebo česnekovou solí. Hranolky je možné připravit také v troubě. Syrový na hranolky nakrájený pastinák dejte na plech vyložený pečícím papírem, osolte, pokapejte olivovým olejem a pečte 20 minut na 200 °C.
Pastinák pečený v křenové omáčce
Kořeny pastináku omyjte a podélně rozkrojte na poloviny nebo čtvrtiny. Zalijte vroucí osolenou vodou a duste 10 minut. Vodu slijte a pastinák zalijte křenovou omáčkou, poté vložte do trouby vyhřáté na 170 °C. Pečte asi 20 minut.

Pěstování pastináku

Pastinák pěstujeme na slunných stanovištích a dobře obdělávaných a kypřených půdách. Zemina by měla být dostatečně vzdušná a úrodná s pH blízkému neutrálnímu (ideálně 6,0 až 7,0). Půdu udržujte po celou dobu vlhkou, takže je potřeba neustále myslet na zálivku – zejména v létě v období sucha to může být problematické. Po použití hnoje je možné pastinák na tomtéž místě pěstovat ve druhém a třetím roce.

Setí pastináku

Pastinák sejeme od poloviny března do poloviny dubna. Připravte si řádky hluboké jeden až tři centimetry. Vzdálenost mezi řádky by měla být 30-45 cm v závislosti na úrodnosti půdy (čím úrodnější půda, tím větší vzdálenost mezi řádky). Po zasetí zasypte semena zeminou a dobře zalijte. O zálivku je důležité dbát, dokud se neobjeví listy, což může trvat dva a více týdnů (pastinák má poměrně dlouhou dobu klíčení). Jakmile se na sazenicích objeví tři až čtyři listy je zapotřebí je vyjednotit. Odstraňte ty ty nejslabší, aby mezi rostlinami byly rozestupy 8-10 cm.

Pozor na podráždění pokožky

Pokud se rozhodnete pěstovat si svůj vlastní pastinák, měli byste vědět, že může způsobit podráždění na kůži. Obvykle se tak děje za slunečného počasí, když se mladý pastinák dotkne vaší kůže. Způsobí zarudnutí kůže a puchýřky. Aby k tomu nedošlo, pečujte o pastinák (okopávání, sklízení listů, protrhávání) tehdy, když nesvítí sluníčko. Snažte se, aby se listy pastináku nedotýkali přímo vaší kůže.

Tip pro pěstování

Protože pastinák klíčí pomalu, má smysl vysévat ředkvičky podél řad pastináku. Než vyklíčí pastinák, rostoucí ředkvičky ukážou průběh řádků, což zase usnadní odstranění plevele z meziřad. Ředkvičku sklidíme, než začnou rušit pomalu rostoucí kořeny pastináku. Ideálním sousedem pastináku je cibule, která spolehlivě odradí škůdce, kteří pastinák nejčastěji napadají. Dalšími dobrými společníky v pastináku jsou: brokolice, pórek, celer a špenát.

Péče o pastinák

Důležitá je zejména pravidelná zálivka a odstraňování plevele. Na nemoci ani škůdce není pastinák náchylný. Neměli bychom jej ale pěstovat na místě, kde jsme předchozí rok pěstovali jinou kořenovou zeleninu. To děláme kvůli možnosti nakažení stejnými patogeny.

Sklizeň pastináku

Pastinák se sklízí od října do listopadu. Vyplatí se záhon den předem zalít, aby půda nebyla tolik pevná. Sklízet můžeme až do prvního mrazu – pokud záhon pokryjte listy nebo jiným přírodním umlčovacím materiálem, můžete ve sklizni pokračovat celou zimu. Pastinák uchovávejte ve sklepě v krabicích s vlhkým pískem. Ideální teplota je 0 až 1 °C a vlhkost 95 %. V takových podmínkách může pastinák přežít několik měsíců (dokonce až šest měsíců).

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here