Patizon

Pokud o patizonech smýšlíte podobně, jako třeba o cuketě nebo dýni, pak nejste daleko od pravdy. Jedná se totiž o jeden z kultivarů tykve obecné (Cucurbita pepo var. patissoniana) z čeledi tykvovitých. Nejznámější jsou plody bílé barvy, nachází se ale také odrůdy, které jsou žluté, zelené nebo dokonce fialové. Navzdory tomu, že pěstování této rostliny je obvykle bezproblémové a plody mají všestranné využití, není to příliš rozšířená plodina. Její obliba ale stoupá.

Původ patizonů

Různé druhy a formy dýně byly pěstovány ve Střední a Severní Americe, pravděpodobně několik tisíc let před naším letopočtem. Do Evropy se dostali na španělských galeonách v 16. století. I když byly známy již v tomto století, skutečného uznání se jim dostalo teprve ve 20. století, kdy se do jejich přípravy pustili mistři středomořské a francouzské kuchyně. Vzhledem k tomu, že poměrně dost lidí neví, jak je upravit, stále ještě si hledá své zastánce.

Patizon

Vzhled patizonů

Někteří lidé je přirovnávají k tvaru vesmírné lodi. Ve skutečnosti je to velice přesné přirovnání: jsou kulaté se zploštělými vlnitými okraji. V České republice se jedná o poměrně novou plodinu, známe ji a pěstujeme od 80. let minulého století. Jejich chuť je velice jemná, patizony jsou šťavnaté a masité.

Nutriční hodnota patizonů

Ve 100 g patizonu je obsaženo asi 20 kcal, takže tuto plodinu můžeme považovat za dietní. Obsahuje jen malé množství sacharidů, takže je velice vhodná pro diabetiky. Navzdory tomu, že patizony neobsahují žádný tuk ani sodík, jsou prospěšné pro svůj vysoký obsah vlákniny. Ta je velice důležitá pro zdraví našeho trávicího systému. Patizony jsou bohaté na vitamín C, hořčík, mangan, zinek, železo, vápník a draslík. Najdeme zde také vitamíny B, vitamín K a beta-karoten.

Patizony a těžké kovy

Zajímavým faktem, který hovoří pro konzumaci patizonů, je to, že neabsorbují těžké kovy. Obsahují ale látky, které jsou důležité pro odstranění nebezpečných střevních parazitů z lidského těla. Minerály a vitamíny obsažené v patisonech mají pozitivní vliv na práci nervového, svalového a srdečního systému. Podporují také práci mozku, koncentraci a paměť. Patisony navíc podporují metabolismus a trávicí systém.

Patizon

Patizony v kuchyni

Konzumovat se dají mladé i staré patizony, velké i malé. Za nejchutnější se obvykle považují malé a mladé patizony, protože ty větší a starší mohou mít velká a pevná jadérka (podobně, jako je tomu u cukety). Ty mladší patizony ani nemusíte před tepelnou úpravou loupat, protože jejich slupka je velice jemná. Starší patizony raději před vařením oloupejte. Mladé patizony se hodí do salátů, ke grilování, nakládání nebo marinování. Zralejší patizony můžeme plnit, vařit, smažit nebo dusit. Z patizonů si můžete připravit také hranolky! Recept uvádíme níže.

Hranolky z patizonů

Stačí, když patizony nakrájíte na hranolky (podlouhlé hranoly), osolíte je a nechte 15 minut „vypotit“ v cedníku. Poté je usmažte v horkém oleji dozlatova. I když ani v tomto případě nemůžeme říci, že se jedná o dietní jídlo, rozhodně je zdravější, než hranolky z brambor.

Patizony v trojbalu

Připravte si vegetariánskou večeři. Uvařte oloupané a nakrájené brambory v osolené vodě. Patizony nakrájejte na plátky silné asi 1 cm, osolte je z obou stran a pak nechte asi 15 minut „vypotit“. Až pustí přebytečnou tekutinu, otřete je papírovým ručníkem a obalte v trojobalu. Smažte na rozpáleném oleji dozlatova.

Nakládané patizony

K nakládání se hodí velké a zralé patizony. Připravte si dostatečně velké nádoby, které se dají uzavřít a přidejte zeleninu. Nakládat můžete patizony samotné, stačí je nakrájet na kousky, které se vejdou do sklenic. Můžete k nim ale přidat také několik plátků cibule, mrkev, bobkový list, pár kuliček nového koření a hořčičná semínka. Pro výraznější chuť přidejte také česnek nebo několik plátků chilli papričky. Poté zalijeme horkým nálevem, který si připravíme svařením 5 sklenic vody, 1 sklenku octa, 5 lžic cukru a 3 lžíce soli. Pasterizujeme asi 15 minut. Už za několik dnů můžete ochutnat svůj skvělý výtvor.

tykve

Pěstování patizonů

Patizony jsou velice podobné právě cuketám. Z tohoto bychom mohli odvodit, že milují teplo, takže je vystavíme na slunečné stanoviště. Důležitá je ale také jejich zálivka, a to zejména v období sucha, a když se tvoří plody. Dobře se jim daří v úrodné, humózní půdě, chráněné před větrem. Stojí za to obohatit záhon kompostem. Semena vyséváme koncem dubna do malých květináčů do skleníku nebo si je můžeme předpěstovat doma. Na zahradu je vysazujeme až v druhé polovině května, kdy už nehrozí nebezpečí mrazu.

Podmínky pro pěstování

Patizony tvoří poměrně veliké rostliny, čemuž by měl odpovídat také rozestup mezi rostlinami. Ty by měly být vysázeny v řádcích s rozestupy asi 100 až 120 cm. Jednotlivé rostliny sadíme v rozestupech 20 až 30 cm od sebe. Příliš hustá výsadba vede k šíření plísňových a houbových chorob, na které je (stejně jako cuketa) patizon velice náchylný. Žluté květy přitahují do vaší zahrady včely. První plody můžete objevit asi 40 až 50 dní po výsevu. Sklizeň provádíme až do října. Častý sběr stimuluje rostliny k produkci nového ovoce.

První mrazy znamenají konec

Jakmile se venku objeví teploty pod nulou, znamená to pro rostlinu konec. Patizony bychom měli pěstovat každý rok na jiném místě, než jsme je pěstovali v tomto roce. Také se nevyplácí vysazovat je na stejná místa, jako cukety nebo dýně, protože se jedná o rostliny, které trpí na stejné choroby a škůdce.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here