Penízovka sametonohá – účinky

Houby byly dlouho považovány za potraviny bez zvláštní hodnoty. Dokonce byly považovány za těžko stravitelné a jejich konzumace je v mnoha zemích stále považována za rizikovou. Ve skutečnosti se ale jedná o zdroj důležitých živin a léčivých látek. Ty houby, které obvykle konzumujeme, patří většinou mezi pěstované druhy – takže nebezpečí omylu (záměny za jinou houbu) je tím sníženo. Na penízovku sametonohou (Flammulina velutipes) ale bohužel v supermarketech nenarazíte. Je její konzumace zdravá?

Penízovka

Penízovka

Penízovka sametonohá je lahodná jedlá houba z čeledi Physalacriaceae, vysoce ceněná pro svou dostupnost v zimě a brzy na jaře. Mezi další významné výhody této houby patří:

  • odolnost proti hnilobě,
  • lahodná chuť připomínající mořské plody nebo ryby,
  • možnost pěstování.

Kdy je v sezóně?

V České republice se penízovka sametonohá začíná objevovat mnohem později než většina jiných jedlých hub. Můžeme ji najít od října do prosince v drsných zimách a v mírných zimách až do března. První pokusy o domestikaci penízovky učinili Číňané během dynastie Tchang. Kmeny a větve stromů byly potřeny zralými plodnicemi této houby pro kontrolovanou infekci.

Penízovka

Penízovka sametonohá ve vesmíru

Zajímavým faktem je, že penízovka sametonohá (živá plodnice se substrátem) byla použita v roce 1993 jako modelový organismus ke studiu účinků beztíže, přetížení a kosmického záření na mechanismy růstu a vývoje hub. V tomto roce byla vzata na vesmírnou stanici.

Kde ji můžeme najít?

Výskyt penízovky sametonohé je velmi běžný v mírných pásmech Evropy a Asie a Severní Ameriky. Dnes se penízovka vyskytuje taktéž v Austrálii, kam byla přivezena. Zpočátku se vyvíjí jako parazit listnatých stromů a keřů, poté roste na jejich mrtvých pařezech až několik metrů nad zemí. V České republice preferuje rychle rostoucí stromy lužních lesů: vrby a topoly, i když se vyskytuje také na mnoha jiných druzích (olše, bříza, habr, buk, dub, javor, jasan, jilm, lípa, jabloň, jeřáb, bezinka, černý rybíz, kaštan, moruše a další). V jiných oblastech preferuje jiné druhy hostitelských stromů, například v Číně se vyskytuje na jilmu čínském. Na jehličnanech je penízovka pozorována pouze výjimečně.

Penízovka

Jak vypadá?

Penízovky obvykle rostou ve skupinách. Najít je můžeme zejména blízko základny kmene, někdy i několik metrů nad zemí. Klobouk mladých jedinců je zpočátku půlkruhový, poté plošší a dosahuje průměru 1–7 (výjimečně až 10) cm v různých odstínech žluté nebo hnědooranžové. Jejich povrch je hladký, lesklý a kluzký, zejména během tání a ve vlhkých dnech. Žábry jsou konvexní, řídké, nejbližší nohy jsou zaoblené, bělavé barvy a ve starších plodnicích okrové žluté nebo zlato-červené. Nohy jsou bez prstence, trubkovité, nafouklé, duté, tmavé barvy, na dotek semišové (díky této semišové struktuře je zcela odlišitelné od podobných tvarů a barev jedovatých stromových hub). Může být boční nebo centrální, téměř vždy roste křivě, má hnědočernou barvu a u klobouku je jasně světlá až žlutá. Slupka třenu ztrácí barvu reakcí se síranem železitým.

Dužina houby

Pokud bychom houby rozkrojili, zjistili bychom, že jejich barva je uvnitř bělavá nebo krémová. Dužina je poddajná, u nohy mírně tuhá s těžko vnímatelnou, jemnou chutí a vůní. Nicméně i tak je chuť houby velmi příjemná. Po nakrájení nemění barvu. Spory jsou hladké a měří 6-9 × 4-4,5 µm, jsou kulaté, sklovité až průsvitné.

Penízovka suchá

Možná záměna

Penízovku sametonohou je možné si splést s jinými houbami, které rostou na stromech. Příkladem je Galerina marginata, Kuehneromyces mutabilis, Hypholoma fasciculare. Všechny tři houby mají tmavé výtrusy a jsou jedovaté. Od penízovky se liší právě vzhledem sporů. Penízovku lze zaměnit také s houbami Psathyrella, což není příliš nebezpečné. Tyto houby jsou jedlé, ale mají horší chuť.

Vlastnosti penízovky

Podobně jako Hymenoptera napadá oslabené listnaté stromy a keře a poté je rozkládá. Penízovka je v mnoha euroasijských zemích vysoce ceněna, protože je k dispozici v zimě, snadno se přepravuje a skladuje a je možné ji pěstovat jako jedlou houbu. Na Dálném východě je známá jako futu nebo enoki a její chuť se přirovnává k rybám či mořským plodům. Je to šestá nejdůležitější pěstovaná houba na planetě – jen v Japonsku se vypěstuje na 100 000 tun penízovky za rok.

Léčivé vlastnosti penízovky

Neustále probíhají studie, které by nám měly potvrdit léčivé vlastnosti této houby. Hovoří se zejména o antioxidačních, v menší míře protizánětlivých, antibakteriálních, obecně posilujících a omlazujících vlastnostech. Existují názory na škodlivé účinky konzumace penízovky na srdce. Cytotoxiny obsažené v této houbě jsou obecně považovány za neškodné pro zdravé lidi, zejména při požití. Houba posiluje iminutní systém člověka a bojuje proti civilizačním chorobám (stres, nespavost). Z houby bylo izolováno antibiotikum flammulin.

Penízovka

Lidové léčitelství

Houba byla používána v lidovém léčitelství jako přírodní antibiotikum. S její pomocí se ženy zbavovaly Candidy albicans (bílého výtoku). V takovém případě se používá třikrát týdně 100 až 150 g čerstvých plodnic, které se zkonzumují. Takové užívání působí také na posílení imunitního systému a pro vyřešení  nespavosti. Při léčbě bílého kvasinkového výtoku je důležité navíc přidat třikrát týdně výplach odvarem z penízovky.

Odolné vůči mrazu

Penízovka sametonohá je odolná vůči mrazu. Když přijde mráz, dojde k zastavení růstu houby, nicméně ta je stále naživu. Poté, co rozmrzne, nehnije a roste dál. A to i poté, co byly zmrzlé delší dobu. Jak je to možné? Penízovka sametonohá obsahuje nemrznoucí proteiny. Pokud se tedy vydáte na sběr penízovky a najdete zmrzlou houbu, zapamatujte si, kde byla. Až začne tát sníh, můžete se na místo vrátit a houbu sklidit.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here