Pěstování květáku

Květák (Brassica oleracea L. var. Botrytis L.) patří k jednoletým rostlinám, jejichž semena mají hnědou až černou barvu. Velmi se podobají semenům zelí, jen jsou o něco menší. Když už květák srovnáváme se zelím, je třeba také říci, že kořenový systém květáku je slabší. Květák roste tak, že nejprve vytvoří růžici listů na krátkém stonku. Květák zná u nás každý, a to i lidé, kteří jej zrovna nemusí. Květák je sice zdravý, ale patří k nadýmavým druhům zeleniny, což je důvod, proč se mu někteří lidé vyhýbají.

Květák

Květák vs. zelí

Kromě vzhledu se květák od zelí liší také nutričně. Obsahuje o něco více bílkovin a minerálních látek a méně vlákniny. To je také důvod, proč se květák může pochlubit jemnější chutí a je také stravitelnější. Dále obsahuje více vitamínu C než zelí. Předpokládá se, že květák je druh mutanta, pocházejícího z hlávkového zelí, pěstovaného mimo jiné v Sýrii. Květák obsahuje vitamíny B1, B2, B6, C, dále pak prvky, jako je draslík, hořčík, železo, vápník.

Malá velikost květáku

Květák pěstujeme zejména pro jeho velikou bílou růžici, která se konzumuje. Někdy ale může docházet k chybám v pěstování, které vedou k tomu, že se hlávka nevyvine tak, jak bychom chtěli. Důvody mohou být tyto:

  • Květák je rostlina, která je odolná vůči chladným teplotám (6 až 7 °C). Pokud ale toto období chladu trvá příliš dlouho, může dojít k předčasnému vývoji malých růžic. Jejich chuť se těm tradičním velkým růžicím nemůže rovnat. Při poklesu na -2 °C vyvinuté růžice odumírají.
  • Dalším důvodem malé růžice je poškození kořenového systému při přesazování.
  • Nedostatek vody nebo dusíku v půdě. Při tvorbě růži by měla být vlhkost 75 až 80 % – pokud je vyšší nebo nižší, růžice se zmenšují, deformují, špatně se vybarvují, jsou náchylnější k onemocnění a hnilobě.
  • Poškození škůdci.
  • Také příliš vysoké teploty mohou způsobit, že se růžice květáku „rozpadne“ (nad 25 °C se růžice netvoří vůbec).
  • Pokud je sucho a zároveň vysoká teplota, může dojít k vytvoření několika drobných a rychle žloutnoucích růžiček.
  • Kyselé pH není na pěstování květáku vhodné – výsledkem budou drobné růžičky.

Květák

Podmínky pro pěstování

Nejlepšího květáku dosáhnete, když jej budete pěstovat při teplotě 14 až 18 °C. Důležitá je také dostatečně vysoká vzdušná vlhkost a krátký den (tedy ideálně na jaře nebo na podzim). Mladé sazenice květáku jsou náchylné na zastínění a vybíhají – u starších sazenic už stín tolik nevadí. Dalším důležitou podmínkou je humózní půda, která je dostatečně vlhká (při tvorbě růži by měla být vlhkost 75 až 80 %), propustná, ale také bohatá na živiny. Proto je třeba květák v období nedostatečných srážek zavlažovat. Květák patří k poměrně náročným rostlinám na pěstování. Květák bychom na stejném místě měli pěstovat s přestávkou 4 až 5 let. Ideální stanoviště je po pěstování hrášku či raných bramborách.

Květák

Bohatá půda

Již na podzim je třeba myslet na výsadbu květáku v následujícím roce. Na podzim je dobré záhon proložit dobře rozloženým hnojem nebo na jaře aplikovat dobře vyzrálý kompost. Těsně před kultivací a během vegetačního období je třeba aplikovat minerální hnojivo. Optimální množství čisté přísady pro květák na 1 ha je cca 200-250 kg dusíku (podává se ve třech dávkách: polovina před výsadbou, druhá polovina na dvě části po cca 2 týdnech a po dalších 2 týdnech) a 70-90 kg oxidu fosforečného (P2O5) a 200-240 kg oxidu draselného (K2O), podává se jednou před výsadbou sazenic. Hnojiva by také měla obsahovat prvky jako bór a molybden.

Květák v kuchyni

Příprava sazenic

Květák má poměrně dlouhé vegetační období, proto je třeba jej předpěstovat. Sazenice jsou velmi citlivé na teplotu, je třeba dopřát jim dostatek vody a živin. Trpí také při nedostatečném světle. Sazenice jsou náchylné k houbovým onemocněním. V závislosti na plánovaném termínu sklizně, klimatických podmínkách panujících v daném regionu a délce vegetačního období dané odrůdy se semena vysévají do truhlíků v polovině ledna. Sazenice by měly mít tyto podmínky:

  • rozptýlené světlo,
  • stálá vlhkost substrátu,
  • pravidelný přísun živin,
  • teplota od 15 do 20 °C.

jakmile sazenice dosáhnou výšky 10 až 15 sazenic a vyvine se 4 až 6 pravých listů, začínáme s jejich otužováním (postupně snižujeme teplotu na 14 až 18 °C). Pro časnou sklizeň se sazenice sázejí do země v první polovině dubna, dodržujte rozestup 50 x 50 cm, pro letní sklizeň se rostliny vysazují v květnu a pro podzimní sklizeň v červenci se zvětšením rozestupů mezi sazenicemi na cca 60-70 x 60-70 (podle odrůdy).

Květák

Zastínění rostlin

Jakmile květák začne produkovat růžice, je třeba jej zastínit. Díky tomu se hlávky lépe vybarví. Obvykle se to provádí tak, že nad růžicí vytvoříme jakýsi stan listů, který omezuje přístup nadměrného světla do vnitřku růžice. Sklizeň provádím postupně tak, jak růžice dozrávají. Odřízněte jej i s listy. Další manipulaci provádíme se zvýšenou opatrností, protože květák je náchylný k poškození. Nesvědčí mu dlouhé skladování, proto jej zkonzumujeme co nejdříve po sklizni. Do té doby jej uchováváme v lednici, nejlépe v přihrádce na zeleninu.

Květák

Choroby a škůdci

Květák je rostlina, která je náročná jednak na dodržení podmínek pro pěstování, jednak také je náchylná na škůdce a onemocnění. Tato problematická rostlina je ohrožována takovými škůdci, jako je molice zelná nebo třeba mšice. K boji proti nim lze využít různé pesticidy. Květák může trpět na taková onemocnění, jako je hnědnutí a černání růžic květáku, bakteriální rozpad růžic, hniloba, alternarióza, plíseň šedá či plíseň révová (peronospora).

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno