Raxalpe: podzimní (nejen) ferratový ráj

Podzimní barvy už zahalují i Česko a brzo budeme muset začít oprašovat lyže, skialpy, sněžnice i další zimní vybavení. Zatímco na některých výše položených alpských pohořích sníh už i poměrně dlouho leží, při troše snahy najdete i místa, kde pořád řádí podzim. Jedním z nich je i Raxalpe – nachází se jen pár desítek minut autem jižně od Vídně, což jej minimálně z Moravy činí jedním z vůbec nejdostupnějších alpských pohoří.

Výhled na Preiner Wand, nejznámější stěnu oblasti

Je tvořeno dominantě vápencem, což slibuje hned dvě věci – špičkové lezení a parádní ferraty. Příležitost k „obyčejnému“ chození je tu pochopitelně také spousta, mj. na nejvyšší vrchol pohoří Heukuppe (2007 m n. m.). „Vrchol“ pohoří je tvořen velkou náhorní plošinou, kde už nenastoupáte moc převýšení, navíc je možné se až nahoru vyvézt lanovkou. Většina turistů je tu však právě kvůli ferratám a lezení, které tu má mimořádně dlouhou tradici. Celá oblast je označovaná jako úplný počátek vídeňské alpské lezecké školy.

Začátečnický ráj

Pro ty z vás, kdo nemáte s ferratami velké zkušenosti, je určena zejména oblast údolí Grosses Höllental. Najdete tu hned čtyři ferraty nízké obtížnosti (A nebo B). Pro přístup do oblasti pokračujte z města Gloggnitz údolím řeky Schwarza a zaparkujte třeba u Weichtalhusu (nebo jiného parkoviště u cesty). Otevře se vám výhled do údolí, které je doslava lemováno obřími vápencovými stěnami.

Na výběr máte Ernst – Graf – Hoyoschsteig v délce 1,4 km a obtížnosti A, Rudolfsteig v délce 2,3 km a obtížnosti A (obě v západní stěně), Teufelsbadstubensteig v délce 700 m a obtížnosti B a nakonec Wachthüttelkammsteig v délce 1,1 km a obtížnosti A (obě ve východní stěně). V jižní části, kde údolí končí a pokračuje do náhorní plošiny, pak naleznete Gaislochsteig v délce 1200 m a obtížnosti B a Alpenvereinsteig v délce 1,35 km a obtížnosti B

Pro zkušené na Preiner Wand

Ferrata Hans von Haidsteig

Pokud už máte s ferratami zkušenosti, budete mířit za něčím těžším. Tím je kopec Preiner Wand (1783 m n. m.), na který vedou hned dvě „klasiky“, jedny z nejpopulárnějších cest v širém okolí Vídně. Zaparujte u hostince Griesleitenohof a vydejte se nejdřívě po zelené a poté červené značce směrem k velké vápencové stěně.

První z ferrat nese název Hans von Haidsteig. Celková obtížnost je D, na 950 horizontálních metrech nastoupáte takřka půl vertikálního kilometru! Začíná se krátkým úsekem B/C, poté následuje další B/C žebřík, dlouhé C stoupání a poté nejtěžší D místo mírně v převisu. Následně už vás čeká jen dlouhý B traverz a vrchol je pár metrů napravo od vás.

Nejtěžší v oblasti

Druhou, ještě těžší cestou (D/E) je Königschusswand Steig. Její nástup je jen pár desítek metrů dál po pěšině od první z ferrat. Uvítá vás prudkým D průchodem, následuje lehký B úsek a poté C/D výšvih k chodníku. Vzdušný C/D úsek se přehoupně do převisu (D/E). Následně vlezete do jeskyně a už to bude jednodušší, nejdříve C stěnou a potom už B/C závěr. Z obou ferrat se z kopce vraťte po značené cestě, nescházejte ferratou dolů!

Tyto ferrata jsou zde sice úplně nejtěžší, ale i na všech jednodušších samozřejmě platí zásady bezpečného pohybu na ferratách – helma, sedák a ferratová brzda jsou povinnost! Pochopitelně se na ně také vydávejte jen za velmi dobrého počasí, kdy nehrozí, že budete uvězněni v bouřce, nezapomeňte na vodu, lékarničku, nabitý mobil atd.

Další možnosti

V oblasti se nachází další dvě ferraty, tak trochu bokem od ostatních. Kronich – Eisenweg je kousek od konce lanovky, kterou se můžete svézt až na vrcholové plato. S délkou 150 metrů je určitě jednou z těch kratších ferrat v oblasti, ale obtížnost C jí i tak přidává na zábavě.

Poslední možností je pak Bärenlochsteig. S obtížností B a délkou necelého kilometru sice neslibuje nic závratného, nicméně nabízí mj. nádherné výhledy, kterou jsou na podzim ještě umocněny barevností místních lesů.

Lezení

Preiner Wand, stěna, ve které jsou ty nejznámější vícedélky

Oblast je doslova protkána stovkami cest různých druhů i obtížností. Najdete tu sportovní cesty, vícedélky, zajištěné i nezajištěné, obtížnosti od 4 do 8 UIAA. Nejvíce cest se opět nachází ve stěně Preiner Wand, kde ty nejznámější jsou Mit göttlicher Hand a Direkte Preinerwandplatte. Vícedélky na Preineru mají většinou 5 až 6 délek, jsou relativně dobře odjištěné a dají se bez problémů slanit.

Turistika

Pokud vás nic z toho neláká, podzimní Raxalpe toho mají hodně co nabídnout i pro pěší turisty. Pro ty nejlepší výhledy budete muset vyjít na vrcholové plato, kde už si můžete vybrat, který z vrcholu vylezete – ty nejznámější jsou mj. Heukuppe (2007 m n. m.), Lichtensternhöhe (1902m n. m.) nebo Dreimarkstein (1949 m n. m.). Jedná se o jednu z vůbec nejstarších alpských turistických oblastí, najdete tu tak spoustu chat, kde se můžete občerstvit – asi nejznámější je přitom Karl-Ludwig-Haus pod Heukuppe.

Karl-Ludwig-Haus a Lichtensternhöhe

Řeka Schwarza odděluje Raxalpe od jiného známého pohoří, Schneeberg. Pokud tedy máte náladu a chuť, můžete obě pohoří spojit a vyjít si právě na Schneeberg, nejvyšší horu (2076 m n. m., jinak i Klosterwappen). Cestou můžete využít nádhernou soutěsku Weichtalklamm.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here