Reinhold Messner: Nejlepší lezec historie?

Můžeme si si o světovém horolezení myslet, co uznáme za vhodné, ale tím úplně nejznámějším lezcem světa bude asi navždy Reinhold Messner. Možná chcete argumentovat – ale co Adam Ondra? Alex Honnold? A stovky dalších, kteří třeba vylezli mnohem těžší cesty? A argumentovat můžete, jenže Messner má to štěští, že byl ve správnou dobu na správném místě, díky čemuž si zajistil spoustu prvenství – jako první vylezl bez kyslíku na Mount Everest, jako první zdolal všech 14 osmitisícovek a další.

Reinhold Messner

Kromě toho podnikl spoustu dalších expedci – prošel napříč Antarktidou, pouštěmi Taklamakan i Gobi, Grónskem a neúspěšně se snažil přejít Arktidu ze Sibiře do Kanady. Dnes se ale pojďme bavit především o tom, kde se tento Ital/Němec vzal a co jej tak proslavilo?

Lezecké dětství v Tyrolsku

Messner se narodil v roce 1944 v Brixenu německým rodičům, měl tak vždycky německé občanství, přestože celé dětství vyrůstal v italském Südtirol. Byl z početné rodiny, měl celkem osm sourozenců. Už ve 12 letech podnikl se svým otcem první výstup ve stěně Malé Fermedy (UIAA III), poté začal lézt především se svým mladším bratrem Güntherem – jeho jméno si dobře zapamatujte.

Kraijna u italského Brixenu

Začal studovat stavební průmyslovou školu, ale kvůli mnoha absencím způsobených lezením ji nikdy nedokončil – místo toho prostě lezl. Tak moc ho to bavilo. Našel si práci tělocvikáře, ale svůj zájem vždycky směřoval především do hor nad Eppanem, kde učil. Když mu bylo 25, na poslední chvíli se stal členem expedice do And na horu Yerupajá. Tím začala další kapitola jeho života – vysokohorské lezení.

Osmitisícovky

O rok později se svým bratrem Güntherem vyrazili zdolat Nanga Parbat (8125 m n. m.). K výstupu použili Rupálskou stěnu, kterou do té doby nikdo nevylezl, a úspěšně dosáhli vrcholu. Na cestě zpět však došlo k dramatu, o kterém pojednává i film Nanga Parbat z roku 2010.

Jeho mladšího bratra totiž smetla lavina daleko do údolí. Reinhold se zachránil a na pokraji svých sil došel do údolí, měl ovšem takové omrzliny, že mu museli lékaři amputovat šest prstů na nohách. Ohledně smrti se poté strhla divoká diskuze – riskoval Reinhold moc? Nebo s ním prostě Günther neměl vůbec chodit? Šel vůbec s Rienholedem stejnou cestou? Ať je závěr jakýkoliv, mladšímu Messnerovi to už život nevrátí. Reinhold ovšem na hory, a speciálně Himaláje, vůbec nezanevřel.

Podobná lavina nejspíš vzala Güntherovi život

Kvůli amputovaným prstům totiž nemohl pořádně lézt po skalách, a tak celý svůj zájem přenesl do Asie. O dva roky později, v roce 1972, vylezl na Manáslu (8156 m n. m.). Během sestupu však opět zahynuli jeho parťáci (Andi Schlick a Franz Jäger). Od té doby se Messner rozhodl, že bude lézt výhradně alpským stylem v malém týmu.

Šok na Everestu

Další hory (i přes občasné menší neúspěchy) následovali – třeba provýstup na Gašerbrum I (8068 m n. m.) s Habelerem. S ním se mu ovšem hlavně podařila věc, o které se kompletně celá odborná veřejnost domnívala, že je nemožná – vylézt na Everest bez umělého kyslíku. Přestože dnes už je lezení bez kyslíku (relativně) běžné, tehdy se jednalo o naprosto průlomový výstup.

Mount Everest

Tentýž rok byl první, kdo vylezl na osmitisícovku sám – jednalo se opět o Nanga Parbat, tentokrát Diamírskou stěnou. O rok později zdolal nejtěžší K2 s Michaelem Dacherem. Ještě o rok později jako vůbec první zdolal sólově Mount Everest. Už tehdy bylo jasné, že je z něj lezecká superstar. A další výstupy a expedice jen přibývaly, dokud v říjnu 1986 nevylezl i na Lhotse (8516) – tím se stal vůbec prvním člověkem, který vylezl na všech 14 osmitisícovek – a ještě ke všemu kompletně bez kyslíku.

Ještě v prosinci toho roku vylezl na Mount Vinson (4897 m n. m.) na Antarktidě, čímž se stal čtvrtým v pořadí, kdo dokončil projekt Seven Summits, a vůbec prvním bez kyslíku.

Další život

Kromě dálkových přechodů, které jsme lehce nakousli v úvodní kapitole, se Messner věnoval i politice. Mezi roky 1999 – 2004 zasedával v Evropském parlamentu za italskou Stranu zelených. Věnoval se – nepřekvapivě – především ekologii. K bydlení si vybral velmi netradiční místo, hrad Juval. Ten koupil v roce 1985, nechal ho zrekonstruovat a přes léta v něm žije.

Význačným projektem se stalo i Messner Mountain Museum. To je soustava pěti muzeí s, nepřekvapivě, horskou tematikou. MMM Firmian je nad Bolzanem, MMM Ortles u Suldenu, MMM Dolomites u Cortiny, MMM Juval je přímo na Messnerově hradu a MMM Ripa je na hradě Bruneck.

Messnerovo muzeum

Messner samozřejmě způsobuje i řadu kontroverzí. Úplně se třeba neztotožnil s free solem (lezení bez jištění) nebo rychlostním lezením, jehož představiteli je třeba Kilian Jornet a byl Ueli Steck (dokud tragicky nezahynul). Pro Messnera je vždycky cennější nový prvovýstup neprobádanou stěhnou než rekord tisíckrát proběhanou stěnou na Eiger. Ať už si o něm ale myslíme cokoliv, rozhodně to bude asi nejznámější postava horolezectví druhé půlky 20. století.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here