Ani v dnešní moderní době není život s duševním onemocněním jednoduchý. Na rozdíl od chřipky, cukrovky a dalších klasických nemocí jsou duševní poruchy pro mnoho lidí stále velkou neznámou. Proto se může stát, že se na nemocného dívají skrz prsty. Přitom duševní nemoc, je nemoc jako každá jiná a není třeba se za ní stydět. Dnes se podíváme trochu blíže na schizoafektivní poruchu.
Ta je velmi zjednodušeně řečeno kombinací více duševních poruch najednou. Vyskytuje se pouze u necelého procenta obyvatel. To ovšem neznamená, že by nás neměla zajímat. Schizoafektivní porucha a také schizofrenie patří k těm duševním onemocněním, která ne každému umožňují pracovat. Zároveň ale není třeba neustálý pobyt v léčebně a tak se s takovými lidmi můžete běžně setkat i vy, při svých každodenních činnostech. Je tedy dobré vědět alespoň základní informace.
Kdy a proč? 
Jako spousta dalších psychických poruch se i schizoafektivní porucha projevuje nejčastěji mezi dvacátým a třicátým rokem člověka. Tento údaj ovšem není stoprocentní, protože se samozřejmě najdou i případy, kdy se nemoc projevila dříve nebo mnohem později. Nemoc postihuje více ženy než muže.
Významnou roli u těchto druhů poruchu hraje genetika. Schizoafektivní porucha může, ale také nemusí být dědičná. Zároveň může mít určitý spouštěč, jako je stres, ale také nemusí. Celkově se dá říci, že se nemoc nedá v podstatě předvídat a jen těžko se jim dá předejít pomocí prevence. Což nejsou zrovna skvělé zprávy.
Příznaky
Jak už jsme psali schizoafektivní porucha v sobě kombinuje více psychických onemocnění. Celá tato problematika je velmi složitá. Obecně se dá ale říci, že se u nemocného střídají příznaky, které mají lidé se schizofrenií a maniodepresí. Setkáváme se u nich buď s manickou, nebo depresivní fází. Tyto dvě fáze se střídají. Nemocný má jeden čas až nezdravou chuť neustále něco dělat a o něčem mluvit. Jindy z něj naopak vyprchá veškerý život a výjimku netvoří ani myšlenky na sebevraždu.
Mezi další nepříjemné příznaky patří poruchy myšlení, halucinace, bludy, poruchy vědomí a odchylky v jednání. Soužití s takto postiženým člověkem bývá dosti náročné. Nemocní nezřídka trpí paranoiou a stihomamem. Mají pocit, že je neustále někdo pronásleduje, sleduje a odposlouchává.
Léčba
Bohužel se schizoafektivní porucha nedá zcela vyléčit. Je ale možné její projevy utlumit pomocí léků. Léčba probíhá kombinovaně pomocí antidepresiv a antipsychotik. Je třeba, aby si nemocný sám uvědomil, že není v pořádku a snažil se s nemocí žít.
Jak dlouho trvá než zaberou léky?