Syrová strava je založená na příjmu nevařených potravin. Základem této stravy je především zelenina, ovoce, semínka, ořechy, naklíčené obiloviny. Vše samozřejmě v syrovém stavu.
Syrová strava je často označována jako živá strava. Můžete se však setkat i s názvy raw foodism, living foods či vitariánství. Za zakladatele této stravy je považován americký lékař Norman W. Walker. Jí se pouze živá (neuvařená) strava. Výživové hodnoty v potravinách se snižují již při ohřívání na více než 45°C. Během vaření dochází k ničení vitamínů a minerálů, které byly obsažené ve vařených potravinách. Po sněžení vařené stravy dochází v našem těle k trávicí leukocytóze. Bílé krvinky (leukocyty) se vytváří, když chtějí bojovat s nějakým nepřítelem. Po sněžení syrové stravy nedochází k trávicí leukocytóze. Syrová strava má v sobě spoustu vlákniny a tak podporuje pravidelně vyprazdňování.
Živá strava: co se jí ?
Při živé stravě jsou v jídelníčku zastoupeny především tyto potraviny:
- Zelenina – nejlépe co nejvíce čerstvá zelenina. Ať už to je celer, petržel, salát, kedlubny, paprika, rajče, cibule a další druhy zeleniny.
- Ovoce –
- Ořechy –
- Semena –
- Naklíčené obiloviny –
- Bylinky – pažitka, tymián, bazalka, česnek, zázvor atd.
Zásadotvorné potraviny, dochází k odkyselení organismu
Syrová strava je založená na zásadotvorných potravinách. To jsou potraviny, které vytvoří v těle zásady. V dnešní době je většina lidí překyselených a zásadotvorné potraviny to mohou pomale vrátit opět do rovnováhy. S překyselní vznikají různé onemocnění, pokud si udržíme zásaditost, tak budeme zdraví. V těle by měly být zásadité všechny tělesné tekutiny, kromě žaludečních šťáv, kyseliny chlorovodíkové a pepsinu. Kyselost je potřeba při trávení bílkovin.