Pro mnoho domácností je to takový malý rituál: televizní zprávy a po nich následující počasí. Většinu lidí zajímá teplota v následující den, případně srážky. Moderátoři nám ale z televizní obrazovky sdělují i další zajímavé a užitečné informace. Diváci je přitom občas neumí řádně vyhodnotit, neboť přesně nerozumí významu jednotlivých pojmů. Je to naprosto v pořádku, žádný učený z nebe nespadl. Proč si ale znalosti nedoplnit a neujasnit si třeba to, co je tlaková tendence coby jeden z pojmů, v nichž občas panuje zmatek?
Tlak vzduchu
Je vcelku jasné, že pojem tlaková tendence bude mít něco společného s tlakem. Právě u něj proto začneme. Tlak vzduchu, kterému správně říkáme atmosférický tlak, je projevem síly, která působí v konkrétním místě atmosféry kolmo na plochu o obsahu jednoho čtverečního metru. Tato síla je vlastně tíhovou silou vzduchového sloupce sahajícího od hladiny moře nebo jiného libovolně sledovaného výškového bodu, až po horní hranici atmosféry.
Tlak vzduchu se udává v pascalech, v meteorologii se nicméně používá spíše odvozená jednotka, konkrétně hektopascaly (jeden hektopascal je sto pascalů). Tlak vzduchu ovlivňuje řada faktorů, mezi které patří logicky nadmořská výška, ale také zeměpisná šíře a tlak bude tedy záviset i na teplotě vzduchu a množství vodní páry obsažené v atmosféře.
Měření atmosférického tlaku
Prokazatelný důkaz toho, že nějaký tlak vzduchu vůbec existuje, přinesl italský fyzik Evangelista Torricelli v roce 1643 na základě svého pokusu s vytlačením rtuťového sloupce v tzv. barometrické trubici. Ta také představuje základní způsob měření atmosférického tlaku, byť dnes již profesionálové používají tzv. aneroidy, tlakoměry schopné určit tlak na základě prohnutí pružného kovového elementu.
Běžná hodnota atmosférického tlaku se pohybuje kolem 1013 hPa. Nejvyšší hodnota atmosférického tlaku byla na našem území naměřena v roce 1907, kdy se hodnota tlaku vzduchu pohybovala na hodnotě 1057 hPa. Atmosférický tlak samozřejmě není všude stejný. Vzduch vytváří velké útvary, které charakterizuje určité tlakové pole. Mezi ty nejznámější patří tzv. cyklony (tlaková níže) a anticyklony (tlaková výše).
Zatímco cyklona je útvar, ve kterém tlakové pole působí vzestupné pohyby vedoucí k ochlazování vzduchu, v anticykloně převládají sestupné pohyby a oteplování vzduchu. V prvním případě je výsledkem vznik oblačnosti a srážek, v tom druhém naopak rozpad oblačnosti, samozřejmě v určitém zjednodušení.
Důležité je také říct, že atmosférický tlak se mění v čase. A právě nyní se tedy dostáváme k pojmu tlaková tendence.
Tlaková tendence
Právě zmíněné změny hodnoty atmosférického tlaku na daném místě v čase jsou tím, co tlaková tendence vyjadřuje. Velmi často je čas, za který se vývoj atmosférického tlaku posuzuje, roven třem hodinám. V jiných případech ale může být užitečnější volit časový interval např. v délce 24 hodin.
Ve zpravodajství se tedy setkáváme s tím, že tlaková tendence má podobu buď setrvalého stavu, anebo naopak růstu či poklesu. Tato informace nám tedy říká, jakým směrem se bude měnit atmosférický tlak na daném území (v našem případě tedy většinou na území ČR). K této informaci je možné přidat i údaj o tom, jak moc intenzivní tato změna bude, zda silná či naopak slabá.
A proč je vlastně údaj o tlakové tendenci důležitý? Atmosférický tlak ovlivňuje nejen změny počasí, ale má vliv i na náš organismus. Patrné rozdíly v tlaku vzduchu zaznamená každý citlivější jedinec v podobě změny svého zdravotního, resp. pocitového stavu. Pokud nám tedy moderátor dává informaci o vývoji atmosférického tlaku, dává nám jednak nahlédnout pod pokličku vlastní předpovědi budoucího počasí, ale také nás upozorňuje na to, zda nám – pokud patříme mezi citlivé jedince, trpíme nějakými chronickými chorobami apod. – hrozí nějaké zdravotní komplikace.
