Trekking v Grónsku: krása střída nádheru

Jasně, nyní jsme v podstatě zavření doma. Koronavirová krize se rozhodně nelepší a to nejzodpovědnější, co můžeme z hlediska horolezectví dělat, je pustit si film. Vše zlé ale (snad) jednou pomine a my budeme moct zase cestovat stejně jako dřív. Nevím, jak vy, ale já si už pro ten případ dělám seznam míst, které chci rozhodně navštívit – a jedním z nich je bezesporu Grónsko.

Úžasná grńská krajina

Do Grónska není pochopitelně jednoduché se dostat – autem a trajektem to v podstatě nejde, jediná rozumná alternativa je letadlem, které zase vychází poměrně draho, počítejte přibližně s 15000 korunami na osobu na letenku z Kodaně, odkud do Grónska léta nejvíce spojů. Do Kodaně si můžete vybrat mezi letadlem, vlakem, autobusem a vlastním autem, všechny alternativy mají své pro a proti.

Západ nebo východ?

Grónsko je obří. Ne tak obří, jak bychom mohli usuzovat z map, kdy ho Mercatorovo zobrazení „nafukuje“ skoro až do velikosti Afriky, ale pořád je 26x větší než naše republika. Na tak obrovském území přitom žije jen 56 025 lidí. Sami si můžete udělat představu, kolik procent území je vůbec obýváno – skoro žádné. Veškerý lidský život se přitom ještě koncentruje na pobřeží. Můžete se směle pustit do objevování vnitrozemí, ale jednalo by se o opravdu náročnou expedici. Nečekalo by vás tam totiž skoro nic jiného než nekonečný ledovec.

Ještě před příletem se tedy musíte rozhodnout, kterou stranu ostrova chcete poznávat – západní nebo východní pobřeží? Obojí má totiž něco do sebe, s popisem ale začneme u toho západního. Tam je největší atrakcí určitě Artic Circle Trail. Trek má 180 kilometrů a není nijak extrémně náročný. Začíná se v Kangelussuaqu, kde dříve bývala americká vojenská základna. Jedná se v podstatě o konec fjordu, a vy se po treku vydáte vnitrozemím na západ, než dojdete k oceánu ve vesnici Sisimiut.

Krajina u Arctic Circle Trailu

Ještě v Kangelussuaqu můžete udělat odbočku, pronajmout auto/využít cestovku a vydat se na 40km zajížďku k monumentálnímu grónskému ledovci. Když se pak už vydaáte na samotný trek, počítejte obyčejně s 7 – 10 dny chůze, v závislosti na vašem tempu. Většinou se chodí okolo 20 km denně, trasa totiž není nijak extrémně náročná, a právě po 20 km jsou postavené chatky pro přespání. Trek je ale docela populární, proto je rozumnější nespoléhat na ně, neboť můžou být obsazené, a vzít si svůj vlastní stan.

Východu se právem přezdívá Švýcarsko

Zatímco na západě se setkáte především s dlouhými, relativně rovnými pláněmi plnými vřesovišť s plochých skal, na východě je to úplně něco jiného – přímo z vody vystupují několikasetmetrové srázy. Střediskem těchto uchvatných scenérii je městečko, nebo spíše osada, Kulusuk. Nejznámější trek má jen pár desítek kilometrl, ale stěží ujdete více než 15 km denně. Začíná se na konci fjordu Ammassalik a přes hory a údolí se dostanete až do osady Tiniteqilaaq. Každých několik desítek metrů musíte brodit potok nebo se přidržovat skal, do kterých je vytasená malá stezka. O charakteru krajiny ale nejvíc vypoví asi fotografie…

Krajina východního Grónska

Vedle těchto dvou nejznámějších treků existují ještě další, které nejsou tak populární. Jeden z nich je na úplném severu, na ostrově Disco u města Ilulissat. Dramatická krajina se strmými útesy vysloveně láká k několikadenní trase křížem krážem horami ve vnitrozemí. Bonusem je, že zde skoro určitě nikoho nepotkáte.

Další možnost je opět na západě, tentokrát poblíž hlavního města Nuuk. Člunem se dostanete do osady Kapisillit. Z ní sice zpátky do Nuuku nevede značka, ale to nic neznamená. Terén je totiž v této oblasti povětšinou dobře prostupný a tvoří ho především vřesoviště. Z osady se dá dojít k úpatí vnitrozemského ledovce, odkud se „trasa“ stočí zpátky do Nuuu. Přestože trasa není značená, po cestě najdete několik chat, kde se dá přinejhorším schovat.

Specifika trekingu v Grónsku

Treking na takto dalekém severu (některé treky jsou až za polárním kruhem) má několik specifik. Především je přístupný jen pár měsíců v roce, cca od června od září. V dubnu i květnu je obvykle vše ještě pod sněhem a v zimě je tu naprostou většinu dne tma. Naopak v létě tmu zase skoro nepotkáte, máte-li tedy problém se spaním za světla, určitě si vemte klapky na oči.

Osada ve východním Grónsku

Největším problémem jsou nicméně určitě komáři. Jsou všude, nedá se před nimi bránit  a určitě se jich nijak nezbavíte. Můžete zkoušet repelenty, moskytiéry nebo všechno ostatní, co vás napadne, ale nejjednodušší je určitě si na ně prostě zvyknout.

Dalším aspektem, na který je potřeba se dopředu trochu připravit, je (ne)existence turistického značení a pěšin. Rozhodně nečekejte to, na co jsme zvyklí z Česka, spíše naopak. Mnohdy si musíte i trasu terénem volit sami a budete rádi, pokud za celý den potkáte aspoň jednu značku. Rozhodně si tak dopředu pořiďte papírovou mapu, protože mobil nebudete mít kde dobít.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here