Výstup na Kilimandžáro: připravte si hlavně hodně peněz

Kilimandžáro, respektive jeho vrchol Uhuru (5895 m n. m.) je nejvyšší horou Tanzánie i celé Afriky. Přirozeně je tak cílem mnoha dobrodruhů, od těch, co to berou jako povinnou zastávku při zdolávání Seven Summits, po ty, pro něž je to celoživotním zážitkem. Výstup na horu jako takovou není nijak extrémně náročný, největším problémem je rozhodně nadmořská výška, na kterou by se člověk měl pořádně aklimatizovat. To je ale pouze otázka času a fyzických schopností, mnohem horší je zde otázka peněz – za výstup totiž musí člověk zaplatit něco mezi 1000 až 2000 dolary.

Pohled na vrchol ze savany

Proč je to tak drahé?

To je rozhodně dobrá otázka. Tanzánie je na naše poměry pořád poměrně chudá a každý dolar, který tam Evropani a Američané utratí, se jim velmi hodí. Turismus hraje významnou roli v tamějším HDP. Práce v turistickém ruchu tam zaměstnává jen v okolí Kilimandžára až 11 000 lidí! Základ ceny jsou poplatky – za vstup do parku, ubytování, pojištění záchrany atp. Potom ještě musíte zaplatit jídlo, průvodce a nosiče. Chcete si svůj batoh nosit sami? Smůla, musíte platit.

Většina lidí si výstup objednává přes agenturu, které k výstupu přihodí i kuchaře. Běžně placená cena je tak minimálně 1000 dolarů. K tomu si připočtěte ještě dýška, která „musíte“ přihodit průvodcům, nosičům i kuchařům, protože ti jsou jinak placení jen za minimální mzdu a dýška tvoří převážnou část jejich příjmů. Pokud byste jim nic nedali, začnou být velmi agresivní.

Měsíční krajina cestou na vrchol

Chtěli byste si nahoru vyjít v klidu sami? Zvládli jste už mnohem těžší hory než zkrátka obyčejnou tůru na vrchol? Můžete to zkusit, ale počítejte s tím, že vás chytí a budete platit drakonickou pokutu. Nelíbí se vám to? „Tak sem nejezděte,“ tak na tento dotaz odpověděl správce NP. V Alpách se běžně chodí na mnohem těžší a objektivně nebezpečnější hory bez jakéhokoliv průvodce a nikdo s tím nemá problém. Vlastně mě v Evropě napadá jen jedna hora, kde člověk musí platit výpalné – slovenský Gerlachovský štít. I tam se ale dá v určitých obdobích roku a s patřičným průkazem (např. Alpenverienem) dostat po vlastní ose.

Kudy vlastně nahoru?

Dejme tomu, že máte dostatek přebytečných peněz a nevadí vám zaplatit takřka čistokrevné výpalné za služby, které vůbec nepotřebujete. Kudy potom nahoru? V zásadě máte na výběr mezi 6 cestami – Marangu, Machame, Lemosho, Shira, Rongai a Umbwe. Existují i delší a náročnější okružní treky, ty se ale v praxi příliš nepoužívají.

Cesta Marangu (taky Coca Cola route) je v současnosti asi nejpopulárnější cesta, zejména proto, že celou dobu spíte v chatkách a nosiči vám ani nemusí nést stan. Vystoupat skoro do 6 tisíc bez špetky nepohodlí, kdo by to nechtěl, že? Cesta trvá minimálně 5 dní, lépe šest, a je dokonale uzpůsobená chůzi, takže ani nezavadíte o špetku lezení. Díky nedostatečné aklimatizaci je nicméně mnoho účastníků nutno vzdát.

Machamu (taky Whiskey route) je trochu delší cesta, což má své výhody i nevýhody. Zákonitě zaplatíte více peněz (za poplatky i lidi), na druhou stranu se na ní díky větší délce lépe aklimatizujete, čímž trochu vzrůstají vaše šance na zdolání vrcholu. Můžete ale tady aspoň zažít trochu toho vysokohorského pocitu, protože se alespoň spí ve stanech.

Tábořiště v jednom z kempů

Cesty Limosho a Shira křižují vulkanický kráter a nádhernou přírodu. Navíc na nich potkáte nejméně lidí, což je jejich největší výhoda. Výstup je až 10denní, díky postupné aklimatizaci máte velké šance na dosažení vrcholu. Cesta Rongai má nevýhodu ve velmi rychlém výstupu do 4000 metrů, což zhoršuje aklimatizaci a snižuje šance na dosáhnutí vrcholu.

Cesta Umbwe je rozhodně nejméně navštěvovaná – volí ji jen 2 % všech turistů. Je nejnáročnější a obsahuje i pár pasáží, kde musí člověk použít ruce a trochu lézt, i když anglický termín „scrambling“ to vystihuje pravděpodobně lépe. Kromě nejmenšího počtu ostatních turistů jsou ještě bonusem úžasné výhledy a dlouhá procházka deštným pralesem.

Kdy se vydat?

Kilimandžáro se nachází téměř na rovníku, a na rozdíl od ostatních hor tady tak roční období nehraje takovou roli jako např. v Alpách nebo Himálajích, na vrchol je tak možné vystoupat kdykoliv během roku. V podstatě jediným faktorem, který determinuje vhodnost výstupu, je déšť, který se nejvíce vyskytuje v dubnu a květnu. Nejstabilnější období je naopak v srpnu a září.

Těsně pod vrcholem

Nenechte se nicméně znechutit poplatky – Kilimandžáro je úžasná hora. Je jedna z nejprominentnějších (prominence je převýšení, které musí člověk sestoupat, aby se dostal na vyšší horu) na světě, vyšší jsou jen Denali, Aconcagua a Mount Everest. Také je nevyšší horou Afriky a členem Seven Summits. Při treku se stoupá z africké savany přes deštné pralesy až do měsíční krajiny vulkanické kráteru.

Před pár lety médii proběhla zpráva, že se tanzanská vláda chystá na vrchol postavit lanovku. Tento nápad je snad už u ledu, ale i tak by se v Tanzánii možná měli zamyslet, jestli to s penězi za výstup už trochu nepřehánějí.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here