Koruna Himaláje – o co jde?

Tajuplný pojem, o kterém jste možná už slyšeli. V Česku se jejím ziskem může chlubit jediný člověk – Radek Jaroš. O co se jedná? Ve zkratce, Koruna Himaláje označuje všechny osmitisícovky na světě. Získává ji tak ten, komu se podaří na všechny skutečně vylézt. Takových lidí na světě není mnoho, ani ne 50. Jen 20 z nich to navíc zvládlo bez kyslíku!

Mount Everest, nejvyšší hora světa, je pochopitelně součástí

Koruna Himaláje není úplně rozšířený pojem, v podstatě jej známe jen my Češi. V angličtině se používá o dost méně poetické „Climber of all 14“, tedy lezec všech 14, což je číslo označující počet osmitisícovek. Její zdolání je prakticky tím nejvíc, co lze ve světě horolezectví dosáhnout. Kromě extrémní fyzické a psychické výdrže projekt vyžaduje a několik let života a desítky miliony korun. Mnoha lidem, kteří se pokusili Koruunu získat, se to nikdy nepodařilo – přišli o sponzory, zranili se nebo dokonce přímo ve stěně zahynuli.

Hory, které se počítají

Myšlenka ocenit horolezce (jakkoliv je to ocenění samozřejmě pouze symbolické, protože nic věcného nedostávají), kteří zdolají všechny nejvyšší hory planety, tady byla odevždycky. Otázkou zůstávalo, kde stanovit onu hranici, odkud nejvyšší hory počítat. V evropském prostředí jsme se shodli na 8000 m n. m., Američani si holt museli zvyknout na převod na 26 246,7192 stop.

Další otázkou ovšem je, které hory do pořadí zahrnout. Bez diskuze je určitě započítání Mount Everestu (8850 m n. m.), K2 (8611 m n. m.), Kangchenjungy (8586 m n. m.), Lhotse (8516 m n. m.), Makalu (8463 m n. m.), Cho Oyu (8201 m n. m.), Dhaulagiri (8167 m n. m.), Manaslu (8163 m n. m.), Nanga Parbat (8125 m n. m.), Annapurny (8091 m n. m.), Gasherbrumu I (8068 m n. m.), Broad Peaku (8047 m n. m.), Gasherbrumu II (8035 m n. m.) a Sishapangmy (8027 m n. m.). Těchto 14 vrcholů je označováno jako klasických.

Annapurna, jedna ze čtrnácti

Pokus o rozšíření

Nepál a Pakistán v roce 2012 navrhli rozšíření tohoto listu o několik menších vrcholů na hřebenech, které by celkový počet uznávaných osmitisícovek zvýšili na dvacet. Jednalo by se např. o Broad Peak Central (8011 m n. m.) s prominencí 181 metrů nebo o několik menších vrcholů na hřebenu Kangchenjungy (jejich prominence variuje od 63 do 135). Mezinárodní horolezecká federace ale tyto návrhy zamítla, a tak zůstává osmitisícovek jen 14.

První úspěšní

První, kdo se tímto titulem může pyšnit, není nikdo jiný než slavný Ital/Rakušan Reinhold Messner. Trvalo mu tu 14 let a vrcholy zvládl v pořadí Nanga Parbat – Manaslu – Gasherbrum I – Mount Everest – Nanga Parbat – K2 – Shishapangma – Kangchenjunga – Gasherbrum II – Broad Peak – Cho Oyu – Annapurnu – Dhaulagiri – Makalu. Některé z vrcholů, třeba Lhotse nebo Nanga Parbat, si stihl dokonce vylézt více než jednou. Jeho výkon je to obdivuhodnější, že všechny vrcholy zvládl bez kyslíku a na některých byl dokonce prvolezec dané cesty. Nutno ovšem dodat, že ne všechno je u něj růžové. Při výstupu Rupálskou stěnou na Nanga Parat přišel o svého bratra Günthera. Poslední vrchol Makalu vylezl v roce 1986.

Lezec Reinhold Messner

Jen o rok později zvládl všechny vylézt Jerzy Kukuczka, ačkoliv na Mount Everest potřeboval kyslík. Na 13 z 14 hor ovšem vylezl vlastní novou cestou! K tomu dosud drží rekord v rychlosti, jakou se mu podařilo všechny vrcholy zdolat, stačilo mu na to totiž jen 7 let a 11 měsíců. Vyrovnal ho jen Korejec Kim Čchang-ho. V dalších letech následovali další, dlouhodobě pod úrovní jednoho člověka na rok, v posledním desetiletí se to změnilo na cca dva horolezce za rok. V roce 2010 Korunu získala i vůbec první žena – Španělka Edurne Pasaban. O rok později se to podařilo i Rakušance Gerlinde Kaltenbrunner, která si pro sebe vzala titul první ženy bez kyslíku.

Česká stopa

Česká republika dlouhodobě disponuje špičkovými horolezci ve všech odvětvích této disciplíny. Na skalách, v hale i na boulderu exceluje Adam Ondra, který pravidelně přiváží zlaté medaile ze všech možnách soutěží, ve vysokých horách zase neskutečné výstupy předvádí Holeček s Trávníčkem. Nejinak tomu bylo i dříve, české expedice zanechaly výraznou stopu už za času sovětského svazu, především v zemích Střední Asie.

Výhled na Himálaje

Jen jediný Čech ale dokázal zdolat všech 14 osmitisícovek – jmenuje se Radek Jaroš. S projektem začal v roce 1998 a trvalo mu 16 let ho dokončit. Hory bral v pořadí Mount Everest – Kangchenjunga – Broad Peak – Cho Oyu – Shishapangma – Nanga Parbat – Dhaulagiri – Makalu – Manaslu – Gasherbrum II – Gasherbrum I – Lhotse – Annapurna – K2, tedy to nejtěžší na konec. Na K2 potřeboval dokonce 5 pokusů. Stal se tím teprve 15. horolezcem na světě, který zvládl na všechny osmitisícovky vystoupat bez kyslíku.

Seven Summits

Na světě existuje asi jen jeden projekt, který se svým věhlasem vyrovná právě Koruně Himaláje. Seven Summits (Koruna planety) je projekt, kde se horolezec snaží vystoupat na nejvyšší hory všech kontinentů, tedy Elbrus, Mount Everest, Kilimandžáro, Denali, Aconcaguu, Mount Winson a Puncak Jayu. Tento list se může drobně lišit v závislosti na tom, uznáváme-li Elbrus jako součást Evropy nebo ne (v tom případě by nejvyšší horou Evropy byl Mont Blanc).

Přibližně polovina lezců, co vylezla všechny osmitisícovky, má dokončený i projekt Seven Summits – mezi nimi právě třeba Reinhold Messner nebo Radek Jaroš.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno