Domů Sport Horolezectví Šar planina – liduprázdné pohoří na hranicích Makedonie a Kosova

Šar planina – liduprázdné pohoří na hranicích Makedonie a Kosova

O Balkánu si můžete myslet leccos, ale jeho neodolatelný šarm mu těžko upřete. Na rozdíl od EU tu neplatí moc pravidel a hlavně, hlavně tu nepotkáte skoro žádné lidi. To platí ještě mnohem víc o pohoří Šar Planina na pomezí Severní Makedonie a Kosova, státu v de facto právním vakuu. Nejsou tu značené trasy, o to méně je tu ale lidí.

Rovinaté travnaté planiny, na to se připravte na jihu pohoří

Šar Planina je v obou zemích národním parkem, nachází se v něm nejvyšší hora Kosova Rudoka (2658 m n. m.) a nejvyšší hora Severní Makedonie je coby kamenem dohodil (Golem Korab, 2764 m n. m.). S délkou hlavního hřebene přes 80 km přitom tvoří nepřehlédnutelnou součást obou zemí. V horách neexistuje takřka žádná možnost ubytování, stan je tak povinností. Můžete jít jak celý hřeben, tak klidně jeho nejatraktivnější část, jižní a centrální. Pozor je potřeba dávat na šarplaninské psy, kteří jsou obzvlášť oblíbeným hlídačem místních pastevců.

Jak se tam dostat?

Na Balkán v zásadě vedou čtyři cesty – pohodlná a drahá autem, rychlá a drahá letadlem, levná a dlouhá autobusem a dobrodružná stopem. My rozhodně doporučujeme stopem, pokud to pro vás ale není, tak z Vídně, Prahy i Bratislavy létá Ryanair i Wizzair do Skopje i Prištiny, odkud je to na hory coby kamenem dohodil. Flixbus potom jezdí do Skopje přímým nočním autobusem z Vídně. Na místě vám nezbyde než se pohybovat kombinací taxíků, stopů a autobusu.

Nástup ze severu

Velkou výhodou Šar Planiny je, že můžete nastoupit i sestoupit prakticky kdekoliv. Jak z makedonské, tak z kosovské strany je to na hlavní hřeben vždy přibližně den cesty, takže záleží jen na vás, kudy se vydáte. Popíšeme tu ovšem hlavní nástupní cesty a následné pokračování. Ta první z nich vede ze severu z chaty Ljuboten.

Skalnaté hory severní části

Nejlépe uděláte, když k ní dostopujete nebo vezmete taxík, pro nechání auta není vhodná (ostatně jako žádné jiné místo), neboť nikde nelze udělat rozumný okruh, kde byste se mohli vrátit k nástupnímu bodu, pokud byste tam nechali auto. Z chaty vyrazíte na první vrchol (Maja e Lubotenit, 2498 m n. m.) a po neznačeném hřebenu budete pokračovat směrem na jih k lyžařskému středisku Brezovica na kosovské straně, vůbec největšímu v celé zemi. Dalším postupem na jih postupně přijdete k centrální části hřebene – přibližně na úrovni vrcholu Vrtop (2555 m n. m.)

Nástup z Tetova

Město Tetovo je nejvýznamnějším zástupcem albánské populace na území Makedonie, kromě toho se u něj nachází jedno z nejvýznaměšjích lyžařských středisek – Popova Šopka. Základ střediska je cca v 1800 m n. m., a tak to je necelý vertikální kilometr na nejvyšší vrchol celého pohoří, Titov vrh (2747 m n. m.). Ač sám nezalesněný, i tak je na něm rozhledna. Z vrcholu uvidíte určitě více než polovinu celého pohoří a stejně tak on tvoří dominantu viditelnou z velké většiny ostatních vrcholů, mj. i proto, že se sám nachází mimo hlavní hřeben.

Z Titova vrhu se každopádně můžete přes dvě bezejmenná sedlo po pár kilometrech dostat na hlavní hřeben, tj. státní hranici mezi Severní Makedonií a Kosovem na vrchu Djinibeg (2610 m n. m.). Můžete si přitom vybrat, jestli se odsud vydáte na jižní nebo severní část hřebenu, na oba konce je to zhruba srovnatelně daleko.

Nástup z Kosova

Z Kosova se na hory dá dostat primárně čtyřmi směry – jedním z nich už je zmíněné lyžařské středisko Brezovica, dalším je Zappluzhë, malá vesnice u středu pohoří, odkud se vychází na horu Skarpa (2474 m n. m.), kde máte opět možnost zvolit si, jestli jít na sever na jih.

Nejvyšší hora Kosova, Rudoka

Dalším nástupním bodem je srbská vesnice Brod, což je skvělý výchozí bod pro horu Rudoka, po nedávných přeměření pravděpodobně nejvyšší horu celého státu (2658 m n. m.). Dál můžete po hřebenu pokračovat na sever nebo po chvíli odbočit třeba právě na Titov Vrh.

Poslední nástupní bod je pak společný jak z Kosova, tak z Makedonie: jedná se totiž o společný hraniční přechod přímo na hlavním hřebenu takřka na jihu celého pohoří. Strezimir – Restelica, jak zní oficiální jméno přechodu, je teoreticky jenom pro místní, ale jak už to mezi balkánskými pohraničníky bývá, není to nic, co by láhev alkoholu nebo bankovka jisté měny nedokázala spravit. Stopem se lze na místo dostat z obou stran, poněvadž místní jej používají relativně hodně, a pak nezbývá, se než se odtud vydat přímo na sever.

Spojení s Golem Korabem

Golem Korab je nejvyšší hora jak Severní Makedonie, tak Albánie. S výškou 2764 m n. m. sice překonává Titov vrh jen těsně, ale na to už se nikdo neptá. Geomorfologicky už sice není součástí Šar planiny, ale od jižního konce jejího hřebene leží jen pár kilometrů, není tak důvod, proč byste návštěvu obojího neměli spojit.

Vrchol Golem Korabu

Vyjít lze jak z Strezimiru, pohraniční boudy pod již zmíněným hraničním přechodem, případně z Radomirë, vesnice na albánské straně. Výhodou je, že na obou stranách jsou pohraničníci, a tak můžete volně přecházet hranici. Pozor si jen dejte, pokud půjdete z Kosova do Makedonie jinde než ve Strezimiru – to je totiž nelegální a teoreticky přísně pokutované.

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno