Karavanky

Přirozenou hranici mezi Slovinskem a Rakouskem tvoří pohoří Karavanky. Pohoří Karavanky je oblíbenou destinací mezi vyznavači horské až vysokohorské turistiky, milovníky zachovalé horské přírody, kameramany a fotografy přírody. Díky poloze jsou Karavanky z Česka dobře přístupné všemi dopravními prostředky.

Karavanky, přírodní hranice

Karavanky se rozkládají na severozápadě Slovinska. Zabírají plochu asi 1300 km². Z jihu je dělí od Julských Alp údolí Sávy Dolinky a od Kamnicko-Savinjských Alp je oddělují řeky Kokra a Tržaška Bistrica. Na západě Karavanky přecházejí v Karnské Alpy.

Karavanky tvoří přirozenou zemskou hranici mezi Rakouskem a Slovinskem. V Rakouské části se nazývají Karawanken. Na mapě najdeme Karavanky mezi rakouským městem Villach a slovinskou Jesenicí.Od dávné minulosti pohořím procházely obchodní stezky.

  • Nejvyšší hora se slovinsky nazývá Stol, rakousky Hochstuhl, vrchol leží ve výšce 2236 m. n. m.
  • Karavanky jsou porostlé lesem, vrcholové partie jsou holé – horské louky a skalnaté vrcholy hor.
  • Pohoří je seismicky aktivní, poslední silné zemětřesení o síle o síle 4,0 až 4,5 bylo zaznamenáno v roce 2013.

Turistika v Karavankách

Hřebenem Karavanek prochází značená turistická cesta „Slovinske planinarske poti“. Je dlouhá necelých sto kilometrů, obvykle se projde za šest dní.  Zdatným „vlčákům“ postačí čtyři dny.

Pro trek je nejvhodnější doba od května do října. Horští turisté mají Karavanky snad víc rádi než Julské Aply, které jsou víc zaplněné turisty a mají přísnější ochranářský režim. Cesta se chodí z obou stran. Protože Karavanky nemají souvislý hřeben, ale tvoří je malé skupiny hor, je celkové převýšení trasy na osm set metrů. Na trase je i nejvyšší hora Karavanek Veliki Stol. Stol leží  přímo na státní hranici mezi Slovinskem a Rakouskem (Korutany) asi devět kilometrů severně od Radovljice a 14 km jihozápadně od Ferlachu. Na vrchol lze vystoupit:

  • buď z rakouské strany z obce Feistritz im Rosental
  • či od chaty Klagenfurter Hütte (1664 m),
  • nebo ze slovinské strany z obce Žirovnica
  • či od chaty Prešernova koča (2174 m).

Zatímco na slovinské straně se jedná sice o dominantní, ale jinak nikterak výjimečný kopec, na stranu Rakouskou padá do krajiny impozantní skalními stěnami. Kontrast mezi severními a jižními svahy pohoří je po celé délce hřebene až omračující. Zatímco ze strany rakouské se hory prezentují jako těžce překročitelná kamenná hradba, jižní svahy se v podobě travnatých a lesnatých koberců pozvolna plynou do údolí řeky Sávy.

Základní trasa prochází body: Košutnikov turn – Veliki vrh – sedlo Korošnica – sedlo Ljubelj – Veliki Stol – Golica – sedlo Rožca – Dovška Baba – sedlo Sedlič – Murnovec – Trupejevo poldne – Peč.

Cesta je mírně náročná. Vede malebnou krajinou s vlídnými horskými loukami, lesy a ostrými skalnatámi štíty. Neplatí se zde žádné vstupy, volné táboření je při vší šetrnosti k přírodě možné. Anebo lze přespat v horských chatách, kde je možno se i najíst.

Foto: pixabay.com

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here