Olomouc: Přes historické památky do rozkvetlých skleníků

Hanácká metropole, krajské město, statutární město – to vše platí o Olomouci. Možno ještě dodat: metropole arcidiecéze, město starobylé, univerzitní, a hlavně město velmi krásné. V aglomeraci lze proto našlap pěkných pár kilometrů. Netřeba k tomu turistického vybavení, snad jedině mapa nebo mobilní aplikace jsou výhodou pro ty, kdo Olomouc neznají. Na pěší výlet Olomoucí se turisté mohou vydat v „městském“ vycházkovém oděvu. Dnešní  tip: Předjarní vycházka městem do olomouckých skleníků.

Předjaří, vhodná doba k poznávání měst

Předjarní příroda nepřeje příliš pěší turistice. Cesty jsou buď pod sněhem, anebo pod blátem, počasí nejisté. Turisté ovšem nemusejí sedět doma. Doba je vhodná třeba k prohlídce architektury zajímavých měst. V Olomouci je možno pěší prohlídku historických budov směrovat ke Smetanovým sadům. Od února se zde v areálu výstaviště Flora pro veřejnost otevírají sbírkové skleníky.

Sbírkové skleníky: Na počasí nezáleží

Sbírkové skleníky Výstaviště Flora Olomouc zvou návštěvníky na překrásnou podívanou plnou citrusových plodů, květů, cizokrajných rostlin a exotických zvířat. Tropický, subtropický, palmový a kaktusový skleník otevře návštěvníkům své brány už 1. února 2020,“ láká město Olomouc na stránkách olomouc.eu/aktualni-informace.

Kdy se do skleníků vydat?

  • Únor 9.30 – 16.00 hodin (pouze o víkendech)
  • Březen 9.30 – 16.00 hodin (denně mimo pondělí)
  • Duben – Říjen 9.30 – 18.00 hodin (denně mimo pondělí)

Křížem krážem historickým městem

Trasa vycházky ke skleníkům povede od hlavního vlakového nádraží. Prohlídkovými body budou:

  • Katedrála svatého Václava (dóm),
  • Biskupské náměstí,
  • náměstí Republiky,
  • Horní náměstí,
  • třída Svobody,
  • Palachovo náměstí
  • a Smetanovy sady, skleníky.

Cestu zpět je možno zvolit podle času a zbývající energie: pěšky, anebo tramvají.

Olomouc, Václavské náměstí

Přes dvě řeky a městský potok

Od hlavního nádraží se vydáme přímo po Masarykově třídě. Jako jediná ulice v Olomouci vede přes dvě řeky. Nejprve přejdeme Bystřici, která přitéká od severovýchodu, po pár metrech předeme most přes Moravu. Hned za mostem vpravo třídu lemuje budova Vrchního soudu. Stojí za povšimnutí, protože název této instituce dobře známe ze zpravodajství, tak ať víme, kde Vrchní soud sídlí.

Přejdeme světelnou křižovatku a ocitáme se na Žižkově náměstí. Vlevo ve směru chůze je velký areál Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Přejdeme most přes Mlýnský potok a po přechodu pro chodce se dostaneme na pravou stranu Masarykovy třídy. Ocitneme se na nábřeží Přemyslovců, přímo před očima olomoucký dóm, katedrálu svatého Václava. Ze spleti uliček si vyberu nejkratší na Václavské náměstí.

Olomouc, katedrála svatého Václava (dóm)

Místo skonu posledního Přemyslovce

Na olomouckém Václavském náměstí se nacházejí zbytky Přemyslovského hradu a biskupského paláce v budovách kapitulního děkanství. Dominantou je však dóm, domovská katedrála olomoucké římskokatolické arcidiecéze. Původně románská bazilika z první poloviny 12. století byla počátkem 13. století přestavěna v románsko-gotickém slohu. Katedrála od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky a její 100,65 m vysoká hlavní věž je druhou nejvyšší kostelní věží v Česku, ve věži visí zvon Václav, který váží 8 tun, je největším zvonem na Moravě a druhým největším zvonem v Česku,“ uvádí ve stručnosti otevřená encyklopedie.

  • V sousedním domě bývalého olomouckého děkanství byl 4. srpna roku 1306 zavražděn český král Václav III. jako poslední z rodu Přemyslovců. Pohřben byl v kryptě kostela, ovšem roku 1326 dala jeho sestra královna Eliška Přemyslovna ostatky převézt do Zbraslavského kláštera.
Olomouc, Biskupské náměstí

Co dům, to historická památka

Od dómu, jak se v Olomouci katedrále říká, sejdeme Dómskou zpět na hlavní třídu, která se od Žižkova náměstí nazývá 1. máje a protilehlou krátkou Wurmovou dojdeme na Biskupské náměstí.

Dominantní budovou  na Biskupském náměstí je  rezidence olomouckých biskupů Arcibiskupský palác, který nechal přestavět na místě starší renesanční budovy biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna v letech 1667-1685. V roce 1777 se stal sídlem arcibiskupa, metropolity moravského. V okolních ulicích jsou především barokní kanovnické rezidence. V současné době jsou většinou využívaných pro potřeby Univerzity Palackého a jiné vzdělávací, církevní a charitativní organizace.

Olomouc, náměstí Republiky, kašna Tritonů

A další památky o pár metrů dál

Z Biskupského náměstí sejdeme na náměstí Republiky.

  • Zde nelze přehlédnout kašnu Tritonů.
  • V západní části náměstí stojí barokní jezuitský kostel Panny Marie Sněžné. Východním směrem je na kostel napojená Jezuitská kolej vybudovaná v letech 1718-1722 jako řádový dům Tovaryšstva Ježišova. Po zrušení řádu sloužila kolej jako kasárna a nyní je zde Vojenský správní archiv.
  • Ve východní části náměstí je budova pošty.
  • Vedle, přes Akademickou ulici, je budova Okresní knihovny.
  • Vlastivědné muzeum
  • a Muzeum umění jsou další zajímavosti na náměstí Republiky
Olomouc, Horní náměstí, barokní sloup Nejsvětější Trojice

Horním náměstím bez velké zastávky

Roku 2000 se Olomouc zapsala do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, a to díky baroknímu Sloupu Nejsvětější Trojice, který se svou výškou 35 m patří k nejvyšším v České republice a tvoří jednu z dominant náměstí. Slavnostního vysvěcení díla olomouckého kameníka Václava Rendera z let 1716–1754 se v roce 1754 zúčastnila i císařovna Marie Terezie,“ připomíná server www.mistopisy.cz.

Olomouc, průhled na Palachovo náměstí

Cíl je blízko nás

Z Horního náměstí projdeme na Dolní náměstí, Lafayettovou ulicí sejdeme na třídu Svobody (tramvaje), přejdeme ji a dostaneme se na Palachovo náměstí (Terezská brána, plastika Jiřího Davida nazvaná Revoluce).

Vilkami ve Vídeňské ulici, které se výstavností podobají „cukrářským výrobkům“, se rozloučíme s historickou architekturou. Za jejich zadními partiemi se již rozkládají Smetanovy sady, cíl dnešní procházky.

Olomoucké parky, nemovité kulturní památky

Olomoucké historické parky vznikaly v průběhu 19. století. Jejich vznik a vývoj je spojen s budováním olomouckého vojenského opevnění. Společně s palmovým skleníkem postaveným v letech 1927 – 1930 patří Smetanovy, Čechovy a Bezručovy sady k nemovitým kulturním památkám.

Nejstarším a svou plochou největším olomouckým parkem jsou Smetanovy sady. Sbírkové skleníky jsou jejich dnes už neodmyslitelnou součástí. Největším a nejstarším je palmový skleník, který nabízí pohled na mnohé letité exempláře exotických rostlin.

Na palmový skleník navazuje skleník kaktusový. Jeho návštěva poskytuje po celý rok nevšední zážitek nejen pro milovníky kaktusů a sukulentů. Třetím skleníkem na návštěvnické trase je skleník tropický. V posledním ze čtyř veřejnosti přístupných skleníků – subtropickém skleníku – najdeme především kolekci užitkových rostlin subtropických oblastí napříč celým světem.

Cestu zpět zvolí každý podle svých sil.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here