Máte za sebou léta plaveckého tréninku a závodit od stěny ke stěně už vás nebaví? Nebo jste dosáhli svého plaveckého vrcholu a hledáte další sportovní výzvy? Triatlon je sport právě pro vás!
Hned na úvod pro vás mám dobrou zprávu: ovládáte právě tu disciplínu, kterou se ve vyšším věku dokonale téměř nikdo nenaučí. Cyklistika i běh jsou koordinačně a technicky mnohem méně náročné a dá se s nimi začít v jakémkoli věku. Navíc, v případě krátkých triatlonů s povolenou jízdou v háku, máte o starost méně – vaše šance na svezení v čelním cyklistickém balíku jsou vysoké, můžete ušetřit na kole dost sil a více se soustředit na běžeckou část.
Aby to nevypadalo jen optimisticky, jsou tady i dvě horší zprávy: plavání je u všech distancí časově disciplínou nejkratší a pokud jste v posledních letech jen plavali, musíte si dávat pozor na klouby při běžeckém tréninku. Vaše svaly nejsou navyklé opakovanému dopadu a budou náchylnější k přetížení.
I když už od vaší plavecké kariéry mohla uplynout řada let, neměl by pro vás být problém s novou motivací rychle obnovit své plavecké schopnosti a rovněž nebudete mít problém se skladbou plaveckého tréninku v bazénu. Novinkou bude potřeba zvládnout plavání na otevřené vodě (pro mnohé plavce, zvyklé ze 100% pouze na kachličky pod sebou, to někdy z počátku bývá i psychický problém) a zvyknout si na odlišnosti plavání v neoprenu. Neopren bývá povolen u krátkých triatlonů při teplotě vody pod 20-22°C (podle pořadatele), při dlouhém triatlonu do 24°C, u některých závodů dokonce vždy. Vzhledem k tomu, že je v něm plavání vždy rychlejší a díky možnosti obléci si závodní oděv již pod něj, ušetří čas i v depu, je dobré v něm plavat vždy, když je povolen. Vaše poloha ve vodě se změní k lepšímu, nemusíte tolik využívat kraulový kop k udržení vodorovné polohy a můžete se více soustředit jen na plavecký záběr. Neopren vás trošku omezí v oblasti ramen, takže pravděpodobně trochu zkrátíte záběr, což je vhodné kompenzovat mírně vyšší frekvencí. Napoprvé se v něm budete cítit poněkud stísněni a nohy vám budou jakoby „trčet z vody“, ale po pár trénincích na rybníku si rychle zvyknete. Specifikem plavání na otevřené vodě je pak potřeba orientace. Zatímco v bazénu stačilo sledovat dno a soupeře po stranách, při triatlonu musíte pravidelně (každých 5-10 záběrů) rychle v rámci nádechu vyhlédnout před sebe, vyhodnotit směr (nejlépe podle velkého objektu na břehu, bójky nebývají vždy dobře vidět) a ihned se vrátit do správné polohy. I toto se dá poměrně rychle natrénovat. O tom, že někomu v nohách lze ušetřit hodně sil už víte ze společných tréninků v bazénu, při triatlonu vám to navíc ušetří starost s navigací (za předpokladu, že se dobře naviguje ten před vámi). Z vody navíc nebudete díky letům stráveným tímto pohybem vybíhat tak unaveni jako vaši soupeři.
Před závodem si vedle kola nachystáte rozepnuté tretry (nebo maratonky, pokud nepoužíváte nášlapné pedály), na řidítka si dáte přilbu a do ní brýle a číslo připevněné na tzv. přehazovačce. 
Ještě před startem si depo projděte a ujistěte se, že přesně víte, kudy poběžíte, kde a podle čeho najdete své místo a kde přesně můžete naskočit. Ihned po opuštění vody vysvlečete naruby horní polovinu neoprenu a po doběhnutí na své místo v depu pak shrnete nohavice (při troše cviku se z neoprenu dokážete i vykopnout bez pomoci rukou). Ihned nasadíte přilbu, tretry, navléknete číslo, tak aby bylo viditelné ze zadu a vybíháte s kolem směrem k čáře značící začátek cyklistiky.
Počítejte s tím, že tělo si bude zvykat na nový pohyb a přizpůsobte tomu intenzitu rozjezdu. Při naskakování navíc v malé rychlosti můžete nejen vy, ale i vaši soupeři, na kolo trochu kličkovat, takže opatrnost je určitě na místě. Jakmile se trochu zapracujete do tempa, začněte se občerstvovat v pravidelných intervalech. U závodů do dvou hodin trvání vystačíte s iontovým nápojem, u delších distancí přichází na řadu i banány, gely a energetické tyčinky. Myslete na to, že vás čeká ještě běžecká část a jeďte na kole s rezervou. V posledních minutách cyklistiky pak přiměřeně zvolněte tempo, zvyšte trochu kadenci, občas jděte ze sedla a ve sjezdu se trochu protáhněte – připravujete tělo na druhé depo.
Trénink cyklistiky, coby nového sportu je asi nejsnazší. Je zde nejmenší riziko zranění z přetížení a nejmenší nároky na koordinaci pohybu. Navíc asi každý z nás někdy na kolo seděl, takže to bude hlavně o postupném zvyšování našlapaných kilometrů a občasném přidání intenzivních úseků (ať už do kopce nebo tempově po rovině). U cyklistiky se používají delší úseky, než jste zvyklí z plavání a častěji přijde na řadu i souvislá jízda. Na první sprint triatlon vystačíte i s MTB nebo skládačkou, pokud vás triatlon zaujme, vyplatí se pořídit si silniční kolo (v případě delších distancí pak s hrazdou nebo přímo triatlonový speciál).
Stejně jako u prvního depa (ne vždy jsou identická) si nachystáme boty a čepici, případně ještě malou lahev s ionťákem. Ujistíme se, že víme přesně, kde z kola seskočit a jak rychle najít své místo. Pomůckou může být třeba velký barevný ručník, který si rozložíme pod maratonky a čepici a který už z dálky dobře uvidíme. Po seskočení z kola dojdeme nebo lehce doklušeme na své místo, zavěsíme kolo, přezujeme maratonky, nasadíme čepici, případně se ještě napijeme připraveného nápoje a vybíháme ven z depa. Během prvních kroků si přetočíme přehazovačku s číslem tak, aby teď bylo číslo viditelné zepředu. Rozhodně nezačínáme stoprocentním úsilím, nohy si potřebují přivyknout na novou formu pohybu. Snažíme se spíše o vyšší frekvenci kroků a až s tím, jak si na běh postupně zvykáme, prodlužujeme délku kroku a přidáváme sílu do odrazu. Naplno běžíme až tehdy, když cítíme, že tělo je na běh přepnuté a kilometrů do cíle je méně, než sil, které ještě v sobě máme…
Trénink běhu pro vás bude určitě alfou a omegou možných triatlonových úspěchů. Plavání váš opěrný aparát na běh moc nepřipravilo a tak je potřeba postupovat v tréninku velmi obezřetně. Běhejte zpočátku jen každý třetí den, časem můžete i obden. Tělo tak bude mít čas signalizovat případné přetížení (např. v oblasti chodidla, nártu, kolene, kyčle,…). Volte raději měkký povrch (lesní a polní cesty, trávník,…), který je ke kloubům šetrnější. Především ale dodržujte pravidlo 10%. Nikdy si nepřidávejte více než 10% oproti předešlému běhu nebo týdennímu objemu. I s dodržováním těchto pravidel se ale dá do půl roku uběhnout maraton, takže se toho nemusíte zase tolik bát!
Máte-li jakékoli další dotazy ohledně vybavení, tréninku, doplňků stravy, závodů,…, projděte si „Otázky a odpovědi“ na mých stránkách www.petrvabrousek.eu, neuspějete-li tam, pošlete dotaz na petr@vabrousek.cz.
