Betakaroten patří do skupiny tzv. karotenoidů a v lidském těle funguje jako antioxidant a jako provitamin vitaminu A. Význam betakarotenu stoupá zejména v létě, neboť pomáhá chránit naši kůži před škodlivým zářením a snižuje rizika rakoviny kůže. Hlavním zdrojem karotenoidů je ovoce a zelenina žlutooranžové a zelené barvy, jako jsou mrkev, meruňky, broskve, brokolice, špenát a další.
Funkce betakarotenu v lidském těle
Betakaroten v lidském těle funguje jako antioxidant a jako provitamin vitaminu A, což znamená, že si z něj naše tělo dokáže vitamin A vyrobit. Ten plní důležitou funkci v několika různých oblastech:
- Je klíčový pro zdravý vývin našich očí a pro dobrý zrak, podporuje vidění při špatných světelných podmínkách (tma, šero, a zlepšuje barevnou hloubku vidění.
- Je důležitý pro správnou funkci a růst obranyschopnosti organismu.
- Těhotné ženy by měly obzvláště dbát na dostatečný přísun vitamínu A po dobu těhotenství, neboť má zásadní vliv na správný vývoj zárodku.
- Má nepostradatelnou funkci při růstu nových buněk a jejich specializaci.
Betakaroten jako takový je účinný antioxidant, a stejně jako jiné karotenoidy pomáhá chránit buňky před volnými radikály a předcházet tak vzniku a bujení rakovinných buněk. V létě je doporučeno konzumovat betakaroten jako prevenci proti vzniku rakoviny kůže, ke které může dojít při nadměrném vystavování pokožky ultrafialovému záření. Betakaroten totiž dokáže energii z tohoto záření přeměňovat na neškodné teplo, dochází k neutralizaci volných radikálů a člověk tak na sluníčku vydrží déle, aniž by se spálil. To je vhodné zejména pro lidi se světlejší pletí, kteří jsou ke spálení náchylnější. Obecně se doporučuje betakaroten začít konzumovat již dva až tři týdny před plánovaným opalováním (dovolenou).
Je však důležité upozornit, že tento účinnek mají jen přiměřené dávky betakarotenu. Naopak, vysoké dávky betakarotenu mají prooxidační účinky, což znamená, že škodlivý proces jen urychlují. Je proto otázkou, zdali se vyplatí investovat do potravinových doplňků s extrémně vysokým obsahem betakarotenu.
Přírodní zdroje betakarotenu
Betakaroten je hojně zastoupen v řadě potravin rostlinného, ale i živočišného původu. Mezi rostlinné zdroje betakarotenu patří různé druhy žlutooranžové a zelené barvy, ve kterých betakaroten působí zároveň i jako barvivo – mrkev, meruňky, ananas, banán, maliny, mandarinky, třešně, rebarbora, červená řepa, hrozny, hrušky, mango, špenát, paprika, rajčata, pomeranče, artyčoky, brokolice, čekanka, chřest a řada dalších.
Mezi živočišné zdroje betakarotenu patří maso a krev zvířat, vejce, játra, mléčné výrobky a ryby.
Doporučená denní dávka
Doporučená denní dávka (DDD) není pro betakaroten stanovena, ale v ČR je doporučováno 16mg/den. Při vyšším příjmu karotenoidů (stejně jako při některých chorobách – diabetes mellitus, hyperlipidemie, hyperthyriodismus, nefrotický syndrom) může dojít k dočasnému zežloutnutí kůže v oblasti dlaní a chodidel. Po vysazení nebo snížení dávky karotenoidů však postupně odezní.
Lidé s nezdravými životními návyky nebo lidé se zdravotním omezením by měli obecně konzumovat více betakarotenu, než lidé zdraví. Mezi rizikové skupiny patří zejména kuřáci, pravidelní konzumenti alkoholu a ženy užívající orální antikoncepci.
