Petr Čech

Petr Čech ,jeho cesta k jeho vrcholné formě.Nejlepší brankář na světě.Wald-Zed
Fotbalové začátky
První kroky v organizovaném fotbale udělal PETR ČECH ve druhé třídě základní
školy, kdy coby sedmiletý začal kopat do míče ve svém rodném městě v přípravce
Škody Plzeň (později se klub přejmenoval na Viktorii Plzeň). Leckoho možná
trochu překvapí, že se hned od začátku neusadil mezi tyčemi. Nějakou dobu
nastupoval v útoku a až vlastně ve čtvrté třídě, když se jednou během tréninku
postavil do branky, si u něho trenér gólmanů všimnul schopností předurčujících
ho pro kvalitní vykonávání brankářské profese. V mladších a starších žácích již
Čechíno spolehlivě strážil prostor malého vápna. Na konci základky, kdy se každý
z kluků povytáhne o nějaký ten kousek, Petr vyrostl o šestnáct centimetrů – ze
180 na současných 196 cm! Takový čahoun pochopitelně budil pozornost, nikoliv
však pouze kvůli své výšce, nýbrž zejména pro svůj talent. První dva roky
dorosteneckého věku strávil ještě v Plzni. V té době odstartovala i jeho
reprezentační kariéra ve výběrech do patnácti, resp. do šestnácti let a
zároveň se počala spolupráce s hráčským agentem Pavlem Zíkou.

Přesun do Blšan, ligový debut
Po evropském šampionátu „16“, kde byl vyhlášen nejlepším gólmanem turnaje,
nastalo v létě 1999 rozhodování: zda zůstat v Plzni či se přesunout jinam.
S vědomím, že v západočeské metropoli by se jen velmi těžko propracovával do
prvoligového áčka dospělých, se rozhodnul kývnout na nabídku Blšan. Jak se
později mnohokrát ukázalo, bylo přestupové laso hozené ze strany Chmelařů
zlomovým okamžikem Petrovy kariéry (stejně jako jeho pozdější odchod do
Chelsea). Už Čechínův prvoligový debut za Blšany – 30. října 1999 a rovnou
v kotli sparťanské Letné – jakoby předznamenal, že tenhle vytáhlý mladíček
má před sebou obrovskou budoucnost. Ve své první sezóně u Severočechů toho
sice v mistrovských duelech moc nenachytal, ale co bylo mnohem důležitější,
jeho talent se rozvíjel. V další sezóně již hájil ligovou blšanskou branku v
drtivé většině utkání. Mimo to pravidelně oblékal dres reprezentační osmnáctky,
s níž na ME 2000 vybojoval čtvrtou příčku, a později i týmu do 20 let, se
kterým se v létě 2001 zúčastnil v Argentině mistrovství světa této věkové
kategorie.

Angažmá na Spartě, rekordní šňůra
V té době měl již Čechíno v kapse smlouvu s pražskou Spartou, která za
služby devatenáctiletého brankáře neváhala zaplatit přes dvacet milionů
korun. Investice to byla par excellence. Když se totiž mistrovskému celku
nepovedl start do ligového ročníku 2001/02 a trenér Hřebík se rozhodl po
třech kolech udělat změny v sestavě (včetně té na postu brankáře), Petr
chytil nabídnutou šanci za pačesy a Sparta v následujících deseti duelech
ani jednou neinkasovala. Šňůra 903 minut bez obdržené branky se zapsala do
rekordních análů první ligy. K tomu byl Čechíno součástí spanilé jízdy
Letenských v Lize mistrů. Nebylo proto divu, že mu tyto výkony vynesly
pozvánku do seniorské reprezentace. V neúspěšné baráži o MS 2002 proti
Belgii ještě seděl na lavičce náhradníků, ale o několik měsíců později,
když se počala psát éra Karla Brücknera, bylo již patrné, že v nově se
tvořícím výběru se bude mezi tyčemi sázet na talentované mládí.

Hrdinou zlatých lvíčat, přesun do Rennes
Se Spartou se sice na jaře 2002 Petr mistrovského titulu nedočkal, ovšem
úspěch z rodu nezapomenutelných ho přece jen neminul. Odehrál se na červnovém
mistrovství Evropy jednadvacítek ve Švýcarsku, kde se čeští mladíci probojovali
až do finále. V něm se v penaltovém rozstřelu zaskvěl právě rodák z Plzně. Za
svá záda pustil pouze jeden z pokutových kopů francouzských soupeřů a bylo z
toho historické zlato pro český fotbal. Hrdiny závěrečného utkání turnaje si
nemohli nepovšimnout skauti zahraničních klubů. Hodně se mluvilo o zájmu z
Anglie (např. Arsenalu), ale celá věc ztroskotala na vyřízení tamního
pracovního povolení, které v té době – pro občany ze zemí mimo EU – bylo na
Ostrovech ještě značně komplikovaným administrativním úkonem. Punc zajímavosti
pro Spartu i pro hráče splnila v červenci 2002 nabídka francouzského Rennes.
Obě strany se dohodly a Petra tak čekal urychlený přesun do kraje zvaného
Bretaň. Dva týdny před začátkem nového ročníku české ligy byl transfer
oficiálně zpečetěn.

Krajánkem ve Francii, hvězdou EURO 2004

Na první pohled se zdálo, že mohl Čechíno zamířit do některého ze slavnějších
týmů, ovšem jak se později ukázalo, bylo Rennes v onen čas tou pravou volbou.
V době přestupu dvacetiletý dlouhán strávil v malebném koutu v severozápadní
části Francie celkem dvě sezóny (2002/03,2003/04), během nichž vyzrál po
sportovní i lidské stránce. Zvykl si na tlak, který je vyvíjen na zahraniční
posily, nota bene na brankáře, v kvalitní soutěži absolvoval řadu těžkých
zápasů s přídomkem existenční, neboť Rennes se během jeho první sezóny v týmu
pohybovalo na spodku tabulky a zachránilo se až v posledním kole domácí výhrou
nad Montpellierem (3:1). Z Čechovy rostoucí zkušenosti a vyhranosti těžil také
nároďák, ve kterém dostal důvěru pro všechna kvalifikační klání o EURO 2004.
Brücknerův výběr v nich ani jednou nepoznal hořkost porážky a mohl se ve finále
radovat z postupu na mistrovství Evropy.

Životní přestup: Chelsea & Big Pete
Přelomovým rokem byl z Petrova pohledu rok 2004. Hned na jeho počátku se totiž
zrodil hráčův přestup do Chelsea FC, třebaže se vedení Rennes s londýnskými
protějšky dohodlo, že klubová brankářská jednička zůstane v zemi galského
kohouta ještě do konce sezóny a teprve potom se přesune na Stamford Bridge.
Než začala nová kapitola Čechínova fotbalového života s podtitulem „V barvách
Blues“ stihl ještě na jaře pomoci Rennes udržet si místo v poklidném středu
ligové tabulky a především byl jednou z klíčových postav reprezentační družiny
na EURO 2004. V Portugalsku byl oporou týmu na jeho pouti za bronzovými
medailemi a navíc byl po turnaji vyhlášen nejlepším gólmanem celého šampionátu.
S touto vizitkou se v polovině července zapojil do přípravy Chelsea na novou
sezónu Premier League. V hvězdami nabitém kádru se pod trenérským vedením Josého
Mourinha velmi rychle zabydlel a na svém postu si dokázal poradit se silnou
konkurencí v podobě Carla Cudiciniho. Souboj o místo brankářské jedničky
vyzněl pro Big Peta. Tuto novou přezdívku pro něho vymyslel kapitán mužstva
John Terry. Právě s ním vytvořil Petr od začátku svého angažmá u Temže
nerozlučnou dvojici, jejíž soulad byl základním pilířem takřka bezchybné
defenzívy Chelsea. V prvních deseti ligových zápasech inkasoval český brankář
pouze dvakrát…

Rekord i titul v Premier League, postup na MS
Jestliže rok 2004 byl nabitý významnými událostmi, ten následující svého
předchůdce ještě předčil. Petr v jeho průběhu zvládl úspěšně válčit na obou
frontách – na klubové i na reprezentační. V Premier League udržel v období
mezi 18. prosincem 2004 a 12. únorem 2005 desetkrát po sobě nulu, což ve
finále představovalo 1025 minut ligové neprůstřelnosti a nový rekord soutěže.
Do toho přibyly dvě cenné trofeje za prvenství v Ligovém poháru a zejména za
triumf v celé lize! Titulu se fanoušci Blues dočkali po dlouhých padesáti
letech, navíc v roce, kdy si klub připomínal 100. výročí svého založení. S
árodním týmem proplul Čechíno úskalími kvalifikace o účast na mistrovství
světa a po vítězství v baráži s Norskem se mohl se spoluhráči začít těšit
na další start na „velkém“ šampionátu. A vrátíme-li se zpět do ligových
luhů a hájů, tak tam se Chelsea nadmíru povedl start do nové sezóny.
Abramovičovi molodci si do Vánoc vypracovali v tabulce natolik výrazný
náskok před svými pronásledovateli, že obhajoba jejich prvenství jala
nabývat reálných kontur.

Vavříny v anketách aneb Fotbalistou roku 2005
Všechny tyto týmové úspěchy podpořené stabilní Čechínovou formou a
schopností podržet kolektiv ve zlomových momentech se odrazily v různých
individuálních anketách, v jejichž popředí se rodák z Plzně objevil. Ať už
to bylo páté místo ve Sportovci roku ČR, zisk Zlatého míče pro nejlepšího
českého fotbalistu sezóny 2004/05 či zařazení do elitních jedenáctek Premier
League a Champions League v hodnocení téže sezóny. Počátek roku 2006 potom tato
ocenění završil. Nejprve byl Big Pete zvolen Mezinárodní federací fotbalových
historiků a statistiků nejlepším brankářem světa za rok 2005 a poté byl v Praze
korunován králem českého fotbalu za uplynulý rok v anketě Fotbalista roku. Do
této série příznivých zpráv zapadla i informace o prodloužení smlouvy s Chelsea
do roku 2010.

Obhajoba titulu i Zlatého míče, vyřazení na MS 2006
Závěr sezóny 2005/06 přinesl Petrovi okamžiky velké radosti i ty s notnou
dávkou zklamání. Jeho Chelsea dokráčela k obhajobě ligového titulu a on sám
byl podruhé po sobě v novinářské anketě Zlatý míč zvolen nejlepším českým
fotbalistou právě skončivší sezóny. To vše měl korunovat úspěch národního
týmu na mistrovství světa v Německu, k němuž však nedošlo – mužstvo vypadlo
z turnaje již v základní skupině. Přesto mohla Big Peta alespoň trochu těšit
skutečnost, že poznal na vlastní kůži atmosféru největšího fotbalového svátku
na světě (navíc jako jeden z jeho přímých aktérů) a především mohl být spokojený
s tím, že ve všech třech utkáních na šampionátu reprezentaci podržel. Jeho
gala představení proti Ghaně, byť skončilo z českého pohledu prohrou 0:2,
nadchnulo fotbalové fanoušky po celém světě…

Dvě zranění, dva úspěšné návraty na trávník
Hned po mistrovství světa v Německu putoval Čechíno na operační stůl. V
Londýně podstoupil plánovanou artroskopii obou ramen s cílem odstranit z
nich vleklé bolesti, kterého ho dlouhodobě sužovaly. Zákrok i následná
rehabilitace se zdařily, a tak k Petrovu návratu na trávník došlo před
původně očekávaným datumem. Hráč tvrdě dřel na tom, aby byl co nejdříve
zpátky a jeho píle se mu vyplatila. V zářijových zápasech Chelsea i české
reprezentace, jež vstoupila do kvalifikace o ME 2008 dvěma důležitými výhrami
nad Walesem a Slovenskem, byl mužem na svém místě a pochvaloval si, že se po
dvouměsíční zápasové pauze cítí fyzicky dobře jako nikdy předtím. Jeho výbornou
podzimní formu však bohužel přeťal dobře známý střet s útočníkem Readingu,
Stephenem Huntem, ze kterého si Big Pete odnesl frakturu lebky. Okamžitá
operace a péče lékařských specialistů na neurochirurgické klinice v Oxfordu
dala Petrovi v nejtěžších chvílích jeho sportovní kariéry naději, že bude moci
pokračovat v kariéře profesionálního fotbalisty. Stejně jako v létě 2006 i po
tomto zranění prokázal velkou vůli vrátit se co nejrychleji na zelený pažit.
A když byly výsledky všech lékařských testů v pořádku, nebránilo mu již nic v
tom, aby se tři měsíce po těžkém zranění znovu objevil v sestavě Chelsea. Hned
úvodní duel, zápas na horké půdě Liverpoolu, ukázal, že český brankář neztratil
nic ze svého gólmanského umu. I následující střetnutí včetně reprezentační
přípravy s Belgií potvrdila – jak ostatně napsal na Petrovy stránky jeden z
jeho fanoušků – návrat starého dobrého Čechína, možná ještě lepšího než doposud..

Videa Petr Čech

Petr Cech
 
Gianluigi Buffon v.s. Petr Cech
  

Iker Casillas vs Petr Cech

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here