Pěší výlet z Písečné do Vidnavy lze uskutečnit za jeden den. A také je možno cestou z Písečné do Vidnavy zahájit několikadenní pěší túru překrásným, ale velmi málo známým krajem s bohatou, avšak pohnutou historií, před kterou ovšem nesmíme zavírat oči. Z Písečné se ujde asi deset kilometrů. Cesta povede přes jeskyně (možnost prohlídky), dřevěnou vyhlídkovou věž. Nějaké kilometry se ujedou autobusem, pak následuje poznávání historického města Vidnavy.
Do Písečné se jede přes Polsko
Malé „geografické dobrodružství“ prožijí turisté již cestou ve vlaku. Aniž by to měli v úmyslu, navštíví Polsko. Za Jindřichovem ve Slezsku (viz výlet Cesta podhůřím Jeseníku) opouští železniční trať české území a Polskem si to namíří do stanice Glucholazy. Vlak projede polským výběžkem a vrací se do Česka. Ve druhé české stanici Písečné z vlaku vystupujeme.
Přístupné jeskyně. Kdy by je tu čekal?
Modrá značka vyvede od nádraží v Písečné k jeskyním na Špičáku. (50° 17′ 00.600“N; 17° 14′ 59.000“E). „Jeskyně Na Špičáku se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350–380 milionů let). 220 metrů dlouhá prohlídková trasa je bezbariérová,“ uvádějí provozovatelé. Informace o provozní době, vstupné a jiné se lze dozvědět na webových stránkách caves.cz/jeskyne/jeskyne-na-spicaku.
Po úbočí kopce Křemenáče
Po modré turistické značce se vydáme pohodlnou cestou k krásným výhledem k rozcestníku Pod Bílými kameny. Tam odbočíme na zelenou směr Liščí seč a dál po zelené po vrstevnici obcházejí kopec Křemenáč k vyhlídkové věži Hemberg.
Zelená dál vede po vrstevnici a pak se dost prudce svažuje k rozcestníku Pod Křemenáčem, kde se k ní připojuje žlutá cesta. Zelená dovede na okraj obce Supíkovice (dřevěné sochy, stará vápenka – technická památka).
Supíkovice jsou sice úhlední, pěkná obec, ale žádná turistická atrakce zde nepřekvapí. Proto se turisté budou snažit co nejrychleji se odsud do Vidnavy. Ze Supíkovic jezdí autobusy, ale někdy je víc možností z Velkých Kunětic, což je sousední obec. Spoje do Vidnavy je ovšem možno najít si předem na internetu, a pak se pohybovat s jistotou. Do Vidnavy by se sice dalo dojít pěšky, ale cesta by nebyla nijak atraktivní. V autobuse si turisté trochu odpočinou.
Vidnava. Název známe, město moc ne
Vidnava je zajímavá už svým názvem. Obvykle máme dojem, „že jsme to už někdy slyšeli“. Zařadit však Vidnavu geograficky, to dokáží asi jen velmi dobří znalci českého zeměpisu. Město Vidnava (německy Weidenau polsky Widnawa) se nachází u hranic s Polskem v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 300 obyvatel. Jeho historické jádro se roku 1992 stalo městskou památkovou zónou.
Vidnava se nachází v nejníže položeném místě Jesenicka, nejvýhodnějším pro zemědělství, a také jen zde byly nalezeny stopy dřívějšího germánského a slovanského osídlení.
Podivuhodná historie Vidnavy
Vidnava má bohatou nejstarší historii a velmi, velmi pohnutou historii novodobou. Proto je dobré ještě před výletem do Vidnavy něco si o městě přečíst. A nemusí to být žádné příliš odborné stati. Stačí i populárně naučné heslo ve Wikipedii, aby – zejména lidé žijicí v poklidu v českého vnitrozemí – žasli, čím vším si Vidnava za posledních sto let musela projít.
Nejznámější zajímavosti Vidnavy
- Muzeum: Dům partnerství (muzeum) – původně středověký, vícekrát upravovaný měšťanský dům. Expozice osidlování Vidnavska je rozdělena do několika částí: historie, geomorfologie, zoologie, ukázka černé středověké kuchyně a prezentace významných osobností z Vidnavy a okolí. Celá expozice je otevřený útvar, který bude stále doplňován a vylepšován novými exponáty.
- Zbytky pozdně středověkých hradeb (15. a 16. století).
- Městská architektura: Řada památkově chráněných měšťanských domů se středověkými a renesančními jádry. Pozoruhodná je zejména Radniční ulice. Zde jsou středověké domy s pozdně barokními a empírovými štíty.
- Zámek Vidnava (bývalé fojtství): Sídlo prošlo změnami na konci 17. století. Roku 1906 bylo fojtství i s příslušenstvím včetně půdy a lesa prodáno městu Vidnavě. Město zde zřídilo archiv a muzeum. Od roku 1967 zde sídlí umělecká škola. Jde o renesanční stavbu se starším jádrem.
- Lékárna U černého orla (číslo 40), novorenesanční dům z roku 1828.[21] Dům je zdoben sochami Panacei a Hygie, dcerami boha medicíny Asklepia. Interiér lékárny je z roku 1910. Zachovány secesní lékárenské nádoby, regály a skříně.
- Přírodní rezervace Vidnavské mokřiny: Rašelinné louky s významnou rašelinnou a mokřadní flórou a výskytem želvy bahenní. Nacházejí se ležící mezi melioračním příkopem a řekou Vidnávkou po levé straně silnice ke státní hranici. V mokřinách bylo pozorováno 90 hnízdících a 60 protahujících druhů ptáků. Vidnavské mokřiny představují jedinečnou přírodní lokalitu, která svým významem daleko přesahuje rámec okresu Jeseník.
- Kaolínový lom: Jeden z nejkrásnějších lomů v kraji, připomínající ve zmenšeném měřítku romantickou krajinu Divokého západu či kanadských jezer. V lomu se dříve těžil kaolín a proto i dnes jsou břehy a okolí bílé a dokonce i voda v některých dnech.
- Lom Štachlovice: Zatopený lom 1,8 km od Vidnavy v části Štachlovice je nyní využíván k rekreačnímu koupání a také k rybaření. Město Vidnava zde zřídilo rybářský revír, majitelé platných rybářských lístků si mohou povolenky zakoupit přímo na MěÚ Vidnava. Město zde provozuje v letní sezóně sociální zařízení. Je zde možnost šetrného, ohleduplného bivakování nebo stanování – není to oficiální, ale děje se, a nikomu to nevadí.
Výlet končí, a co dál?
Ve Vidnavě mají turisté několik možností:
- Výlet zakončit a odjet domů (autobusem).
- Ubytovat se na noc nebo několik nocí ve Vidnavě (městem provozovaný penzion za příhodné ceny – pohodlnější je objednat předem – přes internet, telefon
- Přespat v lomu / v penzionu a dokončit přechod Rychleb.
