Cukrovka 2. typu: hodnoty a jídelníček

V uplynulých dnech proběhly v České republice dvě velice významné akce určené odborníkům především z oborů diabetologie a obezitologie. Ti se mohli v rámci 46. Diabetologických dnů v Luhačovicích a Satelitního symposia Evropského endokrinologického kongresu v Praze dozvědět o nejnovějších trendech v léčbě diabetu mellitu neboli cukrovky a s ní souvisejících zdravotních komplikací, do kterých můžeme jednoznačně zařadit i obezitu a nadváhu.

Odborné přednášky se věnovaly především léčbě novými léčebnými postupy, ať už technologickými nebo farmakologickými. Odborníci se mohli dozvědět nejnovější poznatky o tukových tkáních a střevních hormonech, takzvaných inkretinech a možnostech jejich využití v terapii diabetu a s ním spojených komplikací. „Přes všechny technologické pokroky a vývoj nových léků je stále velmi obtížným úkolem přesvědčit pacienta, aby se přizpůsobil terapeutickému režimu, který stanoví lékař. Především uplatňování nefarmakologických postupů jako jsou dieta a pohyb,“ upozorňuje jeden z účastníků Diabetologických dnů v Luhačovicích, MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN Praha.

Diagnóza cukrovky 2. typu je pro spoustu lidí velkým strašákem. Mezi nejčastější rizika spojená s cukrovkou patří například infarkt myokardu, cévní mozkové příhody, ale i ischemická choroba dolních končetin nebo onemocnění ledvin. Profesor MUDr. Jan Škrha, DrSc., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze na Satelitním symposiu Evropského endokrinologického kongresu prezentoval výsledky vycházející ze stěžejních diabetologických studií posledních let k problematice kardiovaskulárního rizika asociovaného s diabetem 2. typu. Ty nenechaly nikoho na pochybách, že právě komplikace jako infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda se zásadně podílejí na vysoké nemocnosti i úmrtnosti pacientů s diabetem 2. typu. Podrobná analýza zmíněných studií však zároveň poukazuje na zásadní význam hypoglykemie pro zvýšení rizika kardiovaskulární úmrtnosti. Profesor Škrha proto doporučuje individuální přístup zohledňující nejen míru kompenzace diabetu, ale i celkový stav pacienta a poměr rizika a prospěchu spojeného s příliš intenzivní léčbou.

Jak známo, významným faktorem působícím na rozvoj cukrovky je nadváha či obezita. U obézních lidí je výskyt cukrovky dokonce více než 3x vyšší než u lidí s normální hmotností. Česká populace na tom v tomto ohledu není zrovna nejlépe. Podle posledního výzkumu, který realizovala Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR v rámci projektu Žij zdravě (www.ZijZdrave.cz) v roce 2008, trpí obezitou a nadváhou zhruba 56 % dospělých. A k údaji, že 90 % všech diabetiků má nadváhu nebo je obézních, již snad není potřeba nic dodávat. „Z výše uvedených skutečností jednoznačně vyplývá, že pro zlepšení stavu diabetu 2. typu je rozhodující snížení hmotnosti. Dlouhodobě se u diabetiků 2. typu, zejména z počátku jejich onemocnění, jako nejefektivnější ukazuje kombinace pohybové aktivity a redukčního stravovacího režimu,“ dodává MUDr. Matoulek.

Každý diabetik by svou pohybovou aktivitu měl volit pečlivě, a to s ohledem na možná rizika pro cukrovku. Přestože se obecně doporučují aerobní aktivity jako chůze či plavání, může být vhodný i silový, respektive odporový trénink, který snižuje hladinu cukru v krvi. Dalším důležitým opatřením, které by měl každý „cukrovkář“ dodržovat, je dieta. Ta spočívá v omezení energetického příjmu při zachování zastoupení tuků, sacharidů a bílkovin ve stravě. Samozřejmě je třeba se vyhýbat potravinám s vyšším obsahem sacharidů, nicméně daleko významnější je sledovat celkový denní energetický příjem.

„V celém odborném světě je zřejmé a neoddiskutovatelné, že prevence cukrovky je levnější než vlastní léčba. Proto se snažíme naše pojištěnce motivovat prostřednictvím našich preventivních programů – například aktuální edukační kampaní Žij zdravě, která je zaměřena i na děti. Rozhodně neplatí, že děti z nadváhy či obezity vyrostou. Většina z nich se s tímto problémem a rovněž se zvýšeným rizikem cukrovky potýká i v dospělosti, a to je třeba, aby si lidé uvědomili,“ říká Tereza Květoňová, vedoucí oddělení externí komunikace Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here