Nadmořská výška

Nadmořská výška se udává v metrech nad mořem. Je důležitou jednotkou, která nás informuje o tom, v jaké výšce ve srovnání s mořem se konkrétní bod nachází. Víte, jak se určuje, jaké jsou nejvyšší či nejnižší body a jak působí na lidský organismus?

Nadmořská výška je svislá vzdálenost mezi konkrétním bodem, místem na zemi vzhledem k hladině moře. Počítá se vzhledem ke střední hladině moře, která se stanovuje dlouhodobým sledováním odlivů a přílivů. V České republice se nadmořská výška udává ve srovnání se střední hladinou moře Baltského. V minulosti se používal tzv. Jadranský systém, kde se nadmořská výška měřila vzhledem k moři Jaderskému.

Značení nadmořské výšky na mapě

O nadmořské výšce konkrétních míst nás dobře informují mapy. V nich se nadmořská výška značí pomocí vrstevnic a kót. Různé nadmořské výšky se také rozlišují barevně, zelená barva vyjadřuje nížiny, žlutá vysočiny a hnědá hory. Moderní počítačové mapy umožňují snadné vyjádření nadmořské výšky konkrétního bodu a při plánování tras zobrazí také jejich výškový profil. To je obzvláště zajímavé např. pro cyklisty nebo běžce, kteří při plánování konkrétní trasy snadno zjistí výškový profil a zobrazí místa, ve kterých budou stoupat či klesat. Mohou se tak jednoduše předem vyhýbat velkým kopcům, pokud chtějí.

Nadmořská výška – zajímavé hodnoty

Česká republika leží ve střední nadmořské výšce 450 m n. m. Nejnižším bodem v ČR je hladina Labe v místech, kde vtéká do Německa, a činí -115 metrů. Naopak nejvyšším bodem je hora Sněžka o výšce 1602 m n. m. Za zmínku stojí i nejvyšší a nejnižší body ve světě. Místem, s nejvyšší nadmořskou výškou na světě je hora Mount Everest o hodnotě 8848 m. Největší naměřenou hloubkou oceánu je Mariánský příkop o výšce -10994 m. Místem s nijnižší nadmořskou výškou na pevnině je pouštní proláklina v Izraeli u Mrtvého moře o hodnotě -420 m n.m.

Vliv na lidský organismus

pobyt ve vysokých nadmořských výškách není pro normálního člověka obvyklý a proto na něj i lidský organismus reaguje specificky. Lidé, kteří se do vyšších nadmořských výšek dostanou nárazově, to na svém těle výrazně pociťují. S rostoucí nadmořskou výškou klesá tělesná výkonnost a mění se fyziologické reakce. Dochází ke zvyšování tepové frekvence a poklesu objemu krve. Na organismus působí nedostatek kyslíku, zvýšená intenzita slunečního záření, ztráta tekutin i zvýšení pocení. Dochází k projevům tzv. vysokohorské nemoci, která se dostavuje nejen u vrcholových horolezců, kteří zdolávají osmitisícovky, ale také i u turistů, kteří stoupají např. do Tater. Výrazněji se projevuje ve výškách od 3000 m n.m.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here