Normální hodnoty krevního tlaku

Krevním tlakem se rozumí takový tlak, kterým působí krev při protékání na stěny cév, pochopitelně jej tedy vytváří především působení našeho srdce. Hodnota krevního tlaku je měřena a udávána v milimetrech rtuťového sloupce a my si v dnešním článku povíme, které hodnoty jsou považovány za normální, kdy jde už o extrém a jak vlastně správně měřit. Tak pojďme na to.

Prvně je třeba říci, že krevní tlak stále kolísá a nejde přitom o nic neobvyklého. Naopak – stále stejného naměřené hodnoty krevního tlaku jsou velice vzácné, vliv na ně má totiž nemalé množství faktorů. Mezi ty patří například denní doba, psychická i tělesná zátěž, teplota okolního vzduchu či vliv potravin a nápojů.

Nutné je rovněž vědět to, že krevní tlak rozdělujeme na systolický a diastolický. Systolický tlak je měřen ve vypuzovací fázi srdeční akce, diastolický zase při plnění srdečních komor. Digitální tlakoměr nám ukáže obě dvě hodnoty. A jak mají zhruba vypadat, abychom krevní tlak mohli považovat za normální?

 Krevní tlak Systolický   Diastolický
 Normální  90–119 mmHg  60–79 mmHg
 Vysoký  nad 140 mmHg  nad 90 mmHg
 Nízký  pod 90 mmHg  pod 60 mmHg

Trochu odlišně je to s hodnotami krevního tlaku také v případě našich nejmenších. Zatímco normální krevní tlak pro kojence se pohybuje okolo 80/45 mmHg, pro větší děti hodnoty zase dosahují přibližně 110/70 mmHg.

Nebezpečný je především pravidelně vysoký krevní tlak, který není radno podceňovat. Na místě by měla být návštěva lékaře, který doporučí vhodnou léčbu či třeba i úpravu jídelníčku a nevhodných životních návyků.

Spolehlivé měření krevního tlaku

Jak již jsme zmínili, krevní tlak je uváděn ve dvou hodnotách – a to jako systolický a diastolický. Měříme jej pomocí digitálního či klasičtějšího rtuťového tonometru, jehož manžeta se upevňuje na paži nad loktem. Po naplnění vzduchem dojde k zaškrcení pažní tepny a vzduch v tonometru se opět začne pomalu vypouštět.
V současné době si domů asi všichni pořídíme spíše tlakoměr digitální, rozhodně tedy přijde vhod prostudování návodu – každý přístroj totiž může pracovat lehce odlišně. Moderní a expresní způsob měření nabízí například tlakoměry Tensoval, Sencor či třeba Omron nebo Beurer. Jako zajímavost na konec si pak můžeme zmínit, že vůbec první tonometr založený na rtuťovém principu byl sestrojen v roce 1896 italským lékařem Scipione Riva-Rocci. Změřit však zvládl pouze tlak systolický, a to až do roku 1905, kdy byl vynález obohacen o potřebný fonendoskop.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here