Padoucnice

V dnešním článku se zaměříme na téma padoucnic, které nejspíš znáte spíše pod pojmem epilepsie. Pro mnoho lidí je epilepsie stále ještě velmi tajemnou nemocí. Z výzkumů však vyplývá, že určitou formou epilepsie může trpět až jeden člověk ze sta. To není moc přívětivá číslo, proto je dobré vědět alespoň základní informace. Nikdy nevíte, kdy se vám tyto znalosti budou hodit.

Většina lidí si je minimálně vědoma faktu, že epilepsie je nemoc, kterou doprovází množství epileptických záchvatů. Mají ale často mnohem horší představu o životě epileptiků, než jaký ve skutečnosti vedou. Samotný epileptický záchvat je vyvoláván nerovnováhou, která vzniká z ničeho nic mezi stimulujícími a tlumícími systémy v našem mozku. Záchvat je pak důsledkem právě toho, že převahu získají stimulující systémy. Záchvaty je možné dělit podle několika kritérií. Nám postačí dělení na klinický a subklinická záchvat.

Klinický záchvat se většinou projevuje různými poruchami vědomí, neovladatelností vlastního těla či problémy se smyslovými a psychickými projevy. Naproti tomu subklinický záchvat se dá rozeznat jedině na speciálním lékařském vyšetření – EEG, kde vám vyšetří elektrickou aktivitu vašeho mozku. Jedinou známou prevencí padoucnic je zdravý životní styl.

3 druhy záchvatůČernobílá fotografie mužské oholené hlavy ze zadu

Každý průběh epilepsie je specifický a to jak intenzitou záchvatu, tak jejich druhem. Na detailní popsání všech typů záchvatů zde nemáme bohužel dostatek prostoru. Pokusíme se vám ale shrnout to nejdůležitější. Předně dělí lékaři jednotlivé záchvaty do tří skupin na – parciální, generalizované a neklasifikované.

Parciální

Mezi příznaky parciálního (částečného) záchvatu patří záškuby, pocit mravenčení v končetinách, křeče a přechodná obrna. Dále pak ztráta periferního vidění, slepota a dokonce sluchové či čichové halucinace. Tím samozřejmě výčet nekončí, ale pro vaši představu to postačí.

Generalizované

Generalizovaná epilepsie je ještě o stupínek horší. Její záchvaty se dělí na více druhů. Nejčastější jsou však tonicko- konické záchvaty. Není to nic příjemného. Několik dní před samotným záchvatem bolí nemocného hlava, jsou na něm patrné změny nálad, přecitlivělost a další podobné příznaky. Při záchvatu ztratí nemocný zcela vědomí a spadne bezvládně na zem. Tělo se dostane do nepřirozené polohy, kdy jsou končetiny křečovitě natažené, a hlava je s páteří v záklonu.

Nebezpečí těchto záchvatů tkví především v tom, že může nemocnému zapadnout jazyk nebo se může v souvislosti s nastoupením žvýkacího reflexu ošklivě pokousat. Poté přijdou na řadu záškuby, které jsou doprovázeny pomočením a pokálením. Posledním stádiem je hluboký spánek. Probuzení není pro epileptika žádná zábava. Bolí ho hlava je zmatený a dezorientovaný.

Neklasifikované

Neklasifikované záchvaty jsou ty, které nemůžeme s určitostí zařadit do žádné z předešlých dvou skupin.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here