Podceňovaný jód

Jód, halogen, který je nezbytný pro správný vývoj organismu, zejména pro lidský plod, kojence a kojící matky, ale i děti a dospívající. Lidský organismus obsahuje průměrně 10-20 mg jódu, z toho je asi 8-15 mg obsaženo ve štítné žláze. Doporučená denní dávka je kolem 150 mikrogramů.

V přírodě je obsažen v horninách a v půdě ve formě jodidu nebo jodičnanu, odtud je vodou odplavován do oceánů. Jeho koncentrace v prostředí ale postupně klesá.

V České republice je od 50. let přidáván do jedlé soli. Naše půda a voda příliš mnoho jódu neobsahuje, tedy ani potraviny vyprodukované na této půdě nejsou na jód nijak bohaté. Naopak v přímořských zemích, kde se konzumují často mořské ryby a další produkty moře, není fortifikace soli jódem nutná či žádoucí. Mnoho z nás konzumaci jódu příliš neřeší, deficit i nadbytek nám však mohou způsobit velké potíže.

Nedostatek jódu

Nedostatek jódu se označuje jako jodopenie a postihuje celý organismus. U kojenců a dětí může nedostatkem jódu vznikat nemoc zvaná kretenismus (postižení duševních schopností, vzniká při snížené činnosti štítné žlázy). Toto onemocnění se u nás naštěstí již téměř nevyskytuje, přesto může docházet k nesprávnému duševnímu a tělesnému vývoji dětí. Tyto děti mají sníženou inteligenci, problémy se soustředěním, učením a také se může objevit syndrom hyperaktivního dítěte. U žen se nedostatek jódu projevuje poruchami menstruačního cyklu, tvorby hormonů, neplodností a zvýšeným rizikem rakoviny prsu. Dále se u dospělých jedinců vytváří struma (lidově vole, jde o zvětšení štítné žlázy), objevují se poruchy soustředění, únava, chladné končetiny, zácpa a jiné více či méně závažné problémy.

Nadbytek jódu

Při nadbytečném příjmu jódu může nastat indukovaný hyperthyreodismus (hypertyreóza), což je opět onemocněním štítné žlázy. Mezi příznaky patří nervozita, bušení srdce, slabé a vypadávající vlasy a zácpa. Nadbytek jódu ovšem podle SZU postihuje pouze malou část populace s oslabenou štítnou žlázou.

Zdroje jódu

Nejlépe dostupným zdrojem jódu je především běžně dostupná jedlá sůl s jódem, která by nám měla dodat dostatečný přísun tohoto prvku. Ovšem solit musíme přiměřeně, protože sůl zatěžuje naše tělo. Běžný Čech spotřebuje denně téměř trojnásobek doporučeného množství soli (DDD NaCl je max. 6 g denně). Je tedy dobré solit co nejméně a zařadit do jídelníčku i jiné kvalitní zdroje jódu.

Mezi přírodní zdroje jódu patří:

  • minerální vody
  • mořské ryby a výrobky z nich
  • mořské řasy
  • krevety a plody moře
  • mléčné výrobky (jód se přidává do krmných směsí pro zvířata)
  • vejce (IQejce)
  • maliny, citróny, švestky, česnek, cibule 

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here