Schizofrenie – chování jedince

Schizofrenie je vážné onemocnění, které patří mezi tzv. duševní poruchy. Ve společnosti koluje spousta mýtů o této nemoci, tím největším je asi už jen samotné vysvětlení, že pacient, který jí trpí, má rozdvojenou osobnost. Není to však pravda. Obecně jde spíše o to, že mysl daného jedince se postupně rozpadá, s čímž souvisí samozřejmě další problémy, jako je schopnost racionálně uvažovat, uvědomovat si realitu, vnímat atd. Jak se tedy schizofrenik chová? O tom vypovídá tento článek.

O schizofrenii

Z odborného hlediska je schizofrenie duševní poruchou, při které dochází k rozvratu rozumových schopností. Známe celkem sedm klinických forem, tou nejobvyklejší je schizofrenie paranoidní. Pacienti vnímají věci úplně jinak než zdraví lidé. A protože se mezi příznaky vyskytují i bludy a halucinace, s postupem času nejsou schopni už ani rozlišovat, co je důležité a co ne, nemohou se soustředit kvůli nadměrnému množství podnětů, nezvládají se orientovat v jednotlivých vjemech. Z toho důvodu pak ztrácejí schopnost se rozhodovat nebo něco dělat. A to vše vede až k naprosté uzavřenosti a nezájmu o cokoliv.

Základní příznaky

Ještě než se nemoc projeví a je plně diagnostikována, jsou příznaky poměrně nespecifické. Jedinec má depresivní nálady, prožívá úzkost, cítí se demotivovaný a nepozorný, podrážděný a neschopný sociálních kontaktů. Po rozvinutí schizofrenie se objevují bludy a halucinace.

  • Halucinace – jsou to velmi živé představy, kterým pacient bezmezně věří. Mohou být zrakové, sluchové, čichové, chuťové nebo i tělesné.
  • Bludy – jsou myšlenky, které si pacient vytvoří a nedá si je vymluvit, protože je ani nedokáže dále ovládat a upravovat. Také existuje několik základních druhů, za všechny jmenujme paranoidní, mikromanické nebo depresivní.

Chování schizofrenika

Pacient schizofrenik je poměrně apatický, nemá o nic zájem, je celkově otupělý a nedokáže pracovat se svou vůlí. Výrazně inklinuje k negativismu a spoustu dříve oblíbených činností odmítá. Nedokáže si uvědomovat a prožívat příjemné věci. Může být i zamlklý a celkově introvertní a plachý.

To všechno vede k tomu, že dojde k výraznému útlumu ve všech aspektech života. Pacient začne mít problémy v zaměstnání i ve společnosti. Za tento fakt může však i malá informovanost laické veřejnosti, kdy spousta lidí má velmi mylné představy o schizofrenii a nemocné považuje dokonce za nebezpečné agresory. Pokud je však postižený léčen a dostává se mu potřebná podpora od okolí, může vést stejně kvalitní život, jako vedl před vznikem a rozvojem choroby.

Léčba schizofrenie

Léčba nemoci je samozřejmě náročná. Skládá se z medikamentózní terapie (podávání antipsychotik) a nefarmakologických metod zahrnujících psychoterapie, kognitivní tréninky nebo nácviky sociálních dovedností. Primární cílem je zmírnit či zcela odstranit příznaky (bludy, halucinace). Dále se lékaři snaží stav stabilizovat, aby byl pacient schopný běžných činností.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here