Kickbox je moderní bojový sport, který vznikl v druhé polovině 20. století v Americe, jako odpověď na různá bojová umění a sporty pocházející z Asie. V kickboxu je využíváno jako boxerských úderů, tak i kopů. S příchodem K1 pravidel se kickbox čím dál více přibližuje rozšířenějšímu Thajskému boxu.
Zahřátí a protažení
Trénink kickboxu trvá zpravidla 1 až 2 hodiny, podle toho, zdali jde o skupinu začátečníků, pokročilých cvičenců, nebo závodníků. Pokud to již umí, zabandážují si všichni ještě před začátkem tréninku ruce, aby již pak mohli hned začít cvičit. Bandáže slouží k ochraně kloubů ruky a ke zpevnění zápěstí.
Na začátku každého tréninku je potřeba se důkladně rozcvičit a rozehřát. Tělo se tak připraví na zátěž a navíc jde o důležitou prevenci sportovních zranění. Začíná se nejčastěji během podél tělocvičny s proměnnou inzenzitou, od pozvolného běhu až ke sprintům. Při tom protahujeme nejen nohy (předkopávání, zakopávání, kolena) ale i ruce (údery).
Po dostatečném zahřátí přichází strečing. Začíná se od hlavy a končí u nohou. Nedostatečná pružnost je klasickou slabinou začátečníků a je třeba pravidelného protahování, ideálně i doma mimo tréninkové jednotky, aby tělo získalo dostatečnou pohyblivost (zejména nohou) k vykonávání pokročilejších technik kopů (high kick).
Stínový box
Stínový box (také stínování) je činnost, kdy cvičenec stojí v prostoru (začátečníci ideálně před zrcadlem) a nacvičuje techniky úderů, kopů, kolen atd. Zrcadlo u začátečníků slouží k tomu, aby si mohli kontrolovat správné provedení a neučili se techniku chybně. Zkouší se jak jednotlivé údery, tak i kombinace úderů, nebo kombinace úderů a kopů atd. Cvičenec se také snaží nestát na jednom místě, ale v rámci možností simulovat pohyb v ringu, aby si zvykl synchronizovat údery s chůzí. Stínuje se bez rukavic. Při nácviku úderů možno vzít do rukou a cvičit s malými závažími.
Sparingy
Sparingy jsou cvičné zápasy s živým soupeřem – sparring partnerem. Byť se ve sparringu nejede plnou silou, mají oba soupeři oblečeny chrániče, tj. helma, zkuska, případně chrániče holení, suspenzor a boxuje se již v rukavicích. Cílem sparringových zápasů není zbít ani knockoutovat soupeře, ale zkoušet si techniky v dynamické situaci a umět se jí přizpůsobit. Je něco jiného zkoušet údery do vzduchu, nebo do stojícího pytle a pokoušet se zasáhnout pohybujícího se soupeře. Cvičenci se učí také správně pohybovat a koordinovat své pohyby. A v neposlední řadě se také učí bránit soupeřovým útokům.
Box do pytle
Trénink na pytlích je zpravidla zařazován až na konec tréninku, neboť je žádnoucí, aby byly techniky do něj prováděny plnou silou a jde tak o velmi intenzivní a vyčerpávající činnost. Většinou se cvičí ve dvojících, kdy jeden “bouchá” a druhý pytel drží a eliminuje tak jeho pohyb po úderech. V určitém časovém intervalu se pak střídají, aby si jeden vždy trochu odpočal.
Silové cvičení s činkami
Trénink bojových sportů může být vhodně doplněn i tréninkem s volnými váhami. Ty však zpravidla neprobíhají v rámci klasického kickboxerského tréninku a je proto na každém, jestli se rozhodne pro doplňkové cvičení v posilovně. Určitě je však třeba si dobře jednotlivé cvičební jednotky rozvrhnout, aby nedošlo k přetrénování a nezapomínat na regeneraci.