Možná jste si na obalu některých potravin přečetli, že obsahují lecitin. Jde o látku, které je připisována řada pozitivních účinků. Proč je prospěšná? Jsou s konzumací lecitinu spojena i nějaká rizika?
Lecitin je organická látka, kterou tvoří glycerol, cholin a fosfát. Jde o fosfolipid, který se vyskytuje ve všech buňkách našeho těla, a najdeme ho především v buněčných membránách. Jednou z důležitých funkcí lecitinu je podpora transportu tuků a dalších látek mezi buňkami. Lecitin je také obsažen v játrech a žlučníku, proto se využívá při léčení onemocnění těchto orgánů.
Pozitivní účinky lecitinu
Lecitinu připisuje řada současných výzkumů různé pozitivní účinky. Podle odborníků snižuje hladinu cholesterolu v krvi, blahodárně působí na naši paměť a podporuje regeneraci.
K dalším účinkům lecitinu patří
- Snižování krevního tlaku
- Pročištění cév
- Snižuje hladinu tuků v těle
- Zrychluje metabolismus
- Blahodárně působí na nervovou soustavu
- Zlepšuje stav pokožky
- Zmírňuje bolesti kloubů
- Pozitivně působí na játra a žlučník
Nedostatek lecitinu se může projevovat například poruchou paměti (zapomnětlivost) a nerovového systému nebo zvýšením cholesterolu v krvi. Lecitin se proto doporučuje především starším lidem, u nichž může oddálit projevy stárnutí.
Kde najdeme lecitin?
Lecitin můžete přijímat v přirozené podobě z potravin. Najdete ho v sójových bobech, játrech, vejcích, arašídech, květáku, zelí, kapustě nebo pšeničních klíčkách. Lecitin se využívá také jako přídatná látka v potravinářském průmyslu, kde se využívá jeho schopnosti rozptylovat tuky.
Nadměrná konzumace lecitinu
I pro lecitin platí, že všeho moc škodí. Předávkování lecitinem se může projevit nevolností, průjmem, zvracením nebo nadýmáním. Pokud potřebujete snížit hladinu cholesterolu v krvi nebo posílit paměť či játra, je doporučená denní dávka 1,2 až 2,4 g lecitinu denně.