Mariánský příkop

Mariánský příkop je nejníže položeným místem na světě. Na jeho dn ose zatím podívalo méně lidí, než kolik jich přistálo na měsíci. Podmořské hlubiny si svá tajemství prozatím úzkostlivě chrání.

Až do roku 1951 nikdo na světě netušil, že nejhlubší údolí na světě se nenachází na pevnině. Minulo totiž jen pár desetiletí od doby, kdy se lidstvo vymanilo z představy dokonale hladkého dna oceánů a přijalo myšlenku, že krajina pod vodou může být stejně členitá jako ta nad ní. Britská výzkumná sonda Challenger měla za úkol tyto nerovnosti zmapovat a přitom objevila něco zcela nečekaného…

Mariánský příkop a jeho nej

Mariánský příkop je nejhlubším místem na planetě Zemi. Leží na dně Tichého oceánu poblíž Mariánských ostrovů. Challenger změřil jeho hloubku za pomoci odrazů zvuku ode dna a určil ji na 10 900 metrů v nejhlubším místě. Vzhledem k možným nepřesnostem měření se ale oficiální údaj ustálil na značce 10 863 metrů pod mořem.

Tichý oceán

Teprve opakované měření provedené japonskou expedicí pod patronátem UNESCO upřesnilo maximální hloubko příkopu – 10 924 metrů pod mořem. Tato jizva na mořském dně by s přehledem spolkla Mount Everest a ještě by jí zbyly dva kilometry k dobru!

Odvážlivci, kteří pohlédli až na dno

Lidé odjakživa rádi zdolávají výzvy a Mariánský příkop rozhodně patřil k těm největším. Až v roce 1960 se dva výzkumníci Jacques Picard a Don Walsh odhodlali k riskantnímu sestupu. Na dvě příkopu totiž dosahoval tlak vody 108,6 MPa a nebylo jisté, jestli batyskaf a další potápěčská technika tyto podmínky vydrží.

Batyskafu jménem Trieste trval ponor 4 hodiny a 48 minut. Během sestupu dolů prasklo ochranné plexisklo, ale výzkumníci se přesto rozhodli pokračovat. Dopad na dno pro ně byl trochu zklamáním – rozvířili totiž husté bahno, které se ani po dlouhých minutách nechtělo usadit (oba vědci zůstali dole z důvodu bezpečnosti pouhých 20 minut). Z prvního pobytu na dně Mariánského příkopu proto nemáme žádné kvalitní obrazové záznamy. Za okny ale k jejich velkému překvapení spatřili známky život – obrys velké ploché ryby a tvora podobného krevetě. Do té doby totiž byly podmořské hlubiny považovány za jakousi měsíční krajinu, ve které nemůže nic přežít.

Úspěch Piccarda a Walshe však ve své době nedošel ocenění. Všechny oči byly obráceny spíše k vesmírnému výzkumu a podmořské hlubiny zajímaly málokoho. Batyskaf Trieste se ale nakonec přece jen dostal do muzea, a to přímo do Washingtonu.

Slavný režisér v zajetí hlubin

Ještě donedávna byl Mariánský příkop jediným místem, které na vlastní oči viděli pouze dva lidé. V roce 2012 se k nim ale přidal třetí – americký režisér James Cameron (tvůrce filmů Titanic či Avatar). V soukromém batyskafu měl namontovány i nejnovější stereoskopické kamery, které celý sestup zachytily.

Na samotném dně nejdříve Cameron odeslal všem fanouškům zprávu přes svůj Twitter účet a poté se dalších 6 hodin věnoval nejrůznějším měřením, sbíráním vzorků a natáčení 2D i 3D videa.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here