Marshallovy ostrovy najdeme jako součást Mikronésie, která je regionem Oceánie. Marshallovy ostrovy se rozkládají na 5 ostrovech a 29 korálových atolech.
Z historie
Výzkum ukazuje, že před 3 000 lety se přes západní Tichý oceán směrem k Marshallovým ostrovům rozšířily vlny lidských migrantů z jihovýchodní Asie a zalidnily četnou část ostrovů. Marshallovy ostrovy byly osídleny Mikronésany ve 2. tisíciletí před naším letopočtem.
Koloniální období
Ostrovy byly po většinu své koloniální historie pouze formálně v držení Španělska a na evropských mapách byly seskupeny s Karolinskými ostrovy, které v dnešní době tvoří Palau a Federativní státy Mikronésie, nebo také Nové Filipíny. Ostrovy byly většinou ponechány svému vlastnímu životu, s výjimkou krátkodobých náboženských misí.
Období první a druhé světové války
Na začátku první světové války převzalo kontrolu nad Marshallovými ostrovy Japonsko. Japonské velitelství bylo založeno v německém správním centru Jaluit . Roku 1944 se americké síly vylodily na atolu Kwajalein a američtí vojáci převzali kontrolu nad ostrovy od Japonců.
Testování vodíkové bomby
První vodíková bomba na světě s kódovým označením „ Mike “ byla testována na atolu Enewetak na Marshallových ostrovech 1. listopadu v roce 1952. Test prováděly Spojené státy.
Poloha Marshallových ostrovů
Marshallovy ostrovy leží na vrcholcích starověkých ponořených sopek, které se tyčí ze dna oceánu, asi v polovině cesty mezi Havají a Austrálií. Atoly a ostrovy tvoří dvě skupiny: Ratak, což znamená východ slunce a Ralik, což je západ slunce. 24 atolů a ostrovů je obydlených. Zbývající atoly jsou neobydlené kvůli špatným životním podmínkám, nedostatku deště nebo kvůli jaderné kontaminaci.
Žraločí rezervace
V říjnu 2011 vláda prohlásila, že oblast pokrývající téměř 2 000 000 čtverečních kilometrů oceánu, bude vyhrazena jako žraločí rezervace. Jedná se o největší žraločí útočiště na světě, ve kterém jsou žraloci chránění a které se rozprostírá ve světovém oceánu. V chráněných vodách je veškerý lov žraloků zakázán a všechny vedlejší úlovky musí být vypuštěny.
Kultura na Marshallových ostrovech
Kultura Marshallových ostrovů tvoří součást širší kultury Mikronésie. Marshallovy ostrovy byly relativně izolované. Před blízkým kontaktem se západem zde běhaly nahé děti a dospělí byli také nazí. Měli na sobě pouze sukně vyrobené z rohoží. Půda byla a stále zůstává nejdůležitějším měřítkem bohatství rodiny a dědí se po mateřské linii.
Místní obyvatelé jsou přátelští a mírumilovní. Cizinci jsou přijímáni relativně vřele. Ohleduplnost k ostatním je pro místní lid důležitá. Důležitá je rodina a komunita. Starost o druhé je důsledkem jejich vzájemné závislosti. Žili po staletí na izolovaných korálových atolech a ostrovech. Příbuzní včetně prarodičů, tet, strýců, bratranců a vzdálených příbuzných jsou považováni za blízkou rodinu. Silná rodinná pouta přispívají k úzkým komunitám, zakořeněným v hodnotách péče, laskavosti a respektu. Jednou z nejvýznamnějších rodinných událostí jsou zde první narozeniny dítěte-kemem. Během kememu se podává nepřeberné množství marshallských pokrmů a dalších různých jídel a spolu s konzumací jídla se hostům obvykle doporučuje, aby si vzali nějaký předmět z domova, kterým by dítě obdarovali.
Oblečení
Muži na Marshallových ostrovech v dřívějších dobách nosili třásňovou sukni z původních materiálů o délce asi 60 až 80 cm. Ženy tradičně nosily dvě roušky, každá o velikosti metr čtvereční, vyrobené spletením listů pandanu a ibišku a přepásané kolem pasu. Děti byly obvykle nahé.
Hierarchie na ostrovech
Každou lagunu vedli král, královna a náčelníci, kteří tvořili zdejší vládnoucí mocnost. Někteří z vůdců udržovali své bungalovy v západním stylu a měli služebnictvo, včetně sekretářů, služebných a komorníků.
Chudoba neexistovala. Ostrované obdělávali plantáže pod bedlivým dohledem Japonců, kteří brali část tržeb. Náčelníci si mohli ponechat až 20 000 USD ročně. Zbytek byl rozdělen mezi dělníky. Ostrované byli dříve agresivní, ale vliv misijních církví eliminoval většinu konfliktů.
Kuchyně
Mezi potraviny a pokrmy konzumované na Marshallových ostrovech patří chlebovník, banány, kokos, papája, rýže a rýžové pokrmy, jako jsou lepkavé rýžové kuličky, mořské plody, ryby a smažené ryby, kokosový krab, kuřecí a vepřové maso, škeble, sashimi, mořské želvy a kokosová voda. Chlebovník je zde základní potravinou, stejně jako ryby. Rybolov je na ostrovech běžnou činností a v marshallském jazyce existuje 50 různých frází a slov věnovaných pouze technikám rybolovu. Na ostrovy se dováží několik potravin, jako je rýže, mouka, cukr a čaj, které se používají k doplnění potravin, které jsou na ostrovech původní.
Jídlo hraje významnou roli při oslavách a speciálních akcích na ostrovech. V Marshallské kultuře je zvykem, že jídlo je poskytováno Iroijům, náčelníkům, jako forma uznání a respektu.
Některá tradiční jídla a pokrmy zahrnují pandanus, chlebovník, včetně bwiro, což chlebovníkový pokrm sestávající z chlebové pasty, která je fermentována, zabalená do banánových listů a vařená v podzemní peci, praženého chlebovníku a rozmačkaného kořene taro. Kopra, což je sušené kokosové jádro a kokos jsou významným vývozním artiklem Marshallových ostrovů.
Chukuchuk je pokrm kuchyně Marshallových ostrovů. Jde o jídlo ve tvaru koule, která je vyrobená z rýže calrose a strouhaného kokosu. Velikost je podobná golfovému míčku. Na Marshallových ostrovech je velmi populární, protože se snadno vyrábí. Podává se při zvláštních příležitostech nebo jako příloha ke grilovanému masu, rybě nebo ovoci.
