Sen se splnil, Olomouc se leskne bronzem!

To, o čem někdo jen tiše snil, zatímco jiní o tom mluvili nahlas, se splnilo. Konec turnaje z říše snů zažily české florbalistky, když porazily obhájkyně zlata ze Švýcarska a po zásluze si na krk pověsily bronzové medaile! 

Rekapitulaci zápasů, které předcházely bitvě o bronzovou medaili, si můžete přečíst v předchozích článcích. Teď se budeme věnovat dnešnímu utkání o všechno. Češky začaly podobně jako ve čtvrtek proti soupeřkám ze Švýcarska dobře a dostaly se do vedení 1:0. Hned po půlminutě hry se poprvé trefila největší hvězda českého týmu na MS v Olomouci Tereza Urbánková. Záhy přišla sprcha pro český tým, která však paradoxně naše mužstvo ještě víc nabudila. Po ošklivém zákroku u hrazení narazila Gabriela Žůrková do reklamního panelu za mantinelem, kdo zákrok viděl, věděl, že je zle. Rozhodnutí rozhodčích pokračovat ve hře, aniž by zatím byla hráčka s desítkou na dresu odvezena do nemocnice, bylo odměněno hlasitým pískotem. Teprve až po několika minutách byla Gabča naložena na nosítka a odvezena na rentgen. Česká děvčata se ještě víc semkla a tlak vyústil v druhou branku, ačkoliv skončila v brance zásluhou jedné ze Švýcarek. Ty sice do konce třetiny ještě snížily, ale to bylo vše, na co se zmohly. Druhá třetina byla aspoň co se gólů týče vyloženě v režii našich hráček. Šance soupeřek spolehlivě likvidovala výborně chytající Skopková, doposud dvojka českého týmu.  Děvčata přidala dvě branky navrch, a tak se do třetí třetiny nastupovalo za stavu 4:1 pro náš celek. Neuběhly ani dvě minuty ze třetí třetiny a dílo zkázy pro švýcarský národní tým bylo dokonáno. Na 5:1 zvýšila – jak jinak – Urbánková, na 6:1 pak přidala Adéla Bočanová. Odteď už bylo dohrání zápasu prakticky nutnou formalitou, Švýcarky riskovaly, jak jen se dalo. Přišlo sice snížení, ovšem následný kontr v podobě gólu do prázdné svatyně, který vsítila v životní formě hrající Urbánková, jasně ukázal, kdo že je dnes lepší. Poslední branka utkání přišla z trestného střílení, výtečnou Skopkovou překonala Rüttimannová. Víc se neudálo, a tak po šedesáti minutách vyčerpávající hry mohla česká reprezentace slavit historický bronz!

Hlavní faktory úspěchu týmu na MS

1 – týmový duch – Pokud na něčem trenérská dvojice Marošek – Cepková opravdu zapracovali, pak rozhodně na pospolitosti mužstva. Soustředění v Bystřici, kdy si děvčata zvolila jako svůj symbol loď, na kterou společně nasedla, přineslo svoje ovoce, stejně jako lezení ve výšinách v lanovém centru. V klíčový okamžik se děvčata semkla a zvládla to!

2 – Martina Čapková – Ač původně nebyla ani v nominaci a měla „sloužit“ jen jako náhradnice, po zranění Jany Kořínkové ukázala, že do týmu jednoznačně patří. Nejen svými výkony, ale i tím, že do mužstva přinesla nový impuls.

3 – Kabeláková/Urbánková – Pokud se někomu olomoucký turnaj opravdu povedl, pak rozhodně téhle dvojici. Simona Kabeláková byla pilířem naší obrany, když šlo do tuhého, právě ona u toho nechyběla. Na opačné straně hřiště operovala pro změnu útočnice Tereza Urbánková, která přijela do Olomouce s pořádně nabitou „zbraní“. Důležité branky dávala především ona!

4 – Veronika Skopková – Ačkoliv chytala od začátku teprve druhé utkání, potvrdila své nesporné kvality a v těžkých chvílích svůj tým podržela. Je pravdou, že jí pomohla i dnes kvalitní obrana, ovšem nebýt jí, možná dopadlo vše jinak. Trenéři zvolili pro dnešek dobře!

Co se naopak trenérům dá vytknout?

1 – nenominace Čapkové od začátku turnaje – Každý, kdo má aspoň minimální přehled o ženském florbalu, nechápal, jak je možné že jedna z nejlepších českých juniorek zastává jen pozici náhradnice. Osud však zasáhl, Čapková vystřídala zraněnou Kořínkovou a stala se jednou z opor týmu.

2 – malý prostor třetího útoku – Možná se mnou bude leckdo nesouhlasit, ale odehrát takhle náročný turnaj, kdy děvčata každý den – pět dní v kuse – hrála jedno velmi těžké utkání, prakticky na dva útoky, není zrovna ideální nápad. Je pravdou, že ženský florbal není fyzicky tak náročný jako ten mužský, vzhledem k tomu, že hráčky z prvních dvou pětek hrály i přesilovky a oslabení (a že jich nebylo málo!!), je docela s podivem, že jim síly vydržely až do dnešního dne.

A na závěr – největší neduh českého týmu? Jednoznačně častá oslabení! Nechat se vyloučit dvacetkrát z pěti zápasů je ve florbale opravdu na pováženou.

Zdroje obrázku je : http://www.wfc2010.cz

Tímto článkem děkuji ve jménu všech českých florbalových fanoušků reprezentantkám za úžasnou a příkladnou bojovnost, za srdíčko vložené do hry a samozřejmě za zisk medailí pro naši zemi! Poděkování si zaslouží samozřejmě celý realizační tým, od vedoucího týmu Zdeňka Skružného, přes maséry, po trenéry Maroška s Cepkovou. Společným úsilím jste naši zemi ve světě příkladně reprezentovali a za to před vámi všemi patří smeknout!

Přečtěte si také seriál o florbalovém tréninku, začněte 1 dílem.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here