Stařecká demence je onemocnění, se kterým se dle výzkumů potýká až 5 % populace starší 65 let. Dochází při něm k degenerativním změnám v mozku a postupnému ubývání nervových buněk, což vede k poruchám paměti a celkovému snížení intelektových schopností.
Demence se může vyskytnout jako samostatná choroba nebo může být důsledkem či příznakem jiné nemoci. Obvykle je spojována s Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou, infarktem, mozkovou mrtvicí. Ačkoliv demenci nelze vyléčit, může být její postup vhodnou léčbou a opatřeními zpomalen.
Příznaky a projevy stařecké demence
Hlavním příznakem, který se objevuje s nástupem nemoci, jsou výpadky krátkodobé paměti. Pacient si nedokáže uvědomit, co dělal v posledních hodinách, s kým mluvil, nad čím uvažoval atd. V dalších fázích se problémy začnou rozvíjet i u dlouhodobé paměti. K tomu se přidávají také poruchy racionálního myšlení. Nemocný začne ztrácet pojem o čase, nepoznává známá místa, tváře, věci.
Dále má pacient emoční výkyvy, je náladový, střídají se u něj období deprese s obdobími euforie, může také ztrácet zábrany a chovat se nepatřičně. Jedinec se může zcela změnit a z milé osoby se tak kvůli demenci stane sobecký, zlý a ulhaný člověk. Je také potřeba zmínt, že v důsledku postupného poškozování mozkových center dochází často i k pohybovým poruchám a ztrátám koordinace.
Léčba stařecké demence
V úvodu článku bylo zmíněno, že demenci nelze vyléčit. Změny v mozku, které stojí za rozvojem demence, jsou totiž nevratné. Ztracené nervové buňky a nervová spojení není možné znovu vytvořit. Stejně tak nejde zabránit úbytku kůry a hmoty mozkové.
Včasná a rychlá reakce na prvotní obtíže však může zpomalit rozvoj nemoci. Je vhodné udržet pacienta psychicky i fyzicky aktivního. Měl by dodržovat zdravý životní styl, věnovat se činnostem na podporu výkonnosti mozku (hry, hádanky, kreslení, plnění nejrůznějších úkolů apod.), trénovat kognitivní funkce, mít v rámci možností dostatek pohybu a jíst vyváženou stravu.
Důležitou součástí je také psychoterapie, mohou být podávány medikamenty na podporu mozkové a nervové činnosti a na zmírnění druhotných projevů (např. agresivity). Je zapotřebí, aby s odborníky spolupracovala i rodina pacienta, která tak bude nejen vědět, jak postupovat, ale bude také připravena na nezvratný progres choroby.
Péče o pacienta s demencí
Péče o osobu s demencí je pro její nejbližší velmi vysilující, existují proto specializovaná centra a léčebny, kde je pacientům poskytována odborná pomoc, a to v i těch nejtěžších stádiích nemoci. Při domácím léčení musí být ošetřující jedinci připraveni na to, že postupně se bude stav zhoršovat.
Často je vhodné myslet v pozdějších fázích také na to, aby žil nemocný v bezpečném prostředí, kde mu nehrozí úraz. Odstraňují se ostré předměty z místnosti, zamykají se dveře a okna, v nepřítomnosti zdravých členů domácnosti se odpojuje plyn atd. Nemocný může v těch nejtěžších stádiích nevědomě ublížit sobě i ostatním obyvatelům bytu či domu v důsledku své zmatenosti či roztěkanosti.
