Šťovík kyselý

Březen je měsíc, kdy už se začínáme těšit na jaro. A právě v březnu už začíná sezóna různých rostlin, které jaro přislibují. Typickým příkladem je například šťovík kyselý, na který bude zaměřen tento článek. Jedná se o bylinku zcela nenápadnou – pokud zrovna nekvete. Šťovík má svůj původ právě v České republice, takže zde má také dlouhou historii použití. Druhové jméno „kyselý“ je odvozeno od toho, že šťovík má skutečně kyselou chuť podobnou citronům. Právě citronová chuť je ale důvodem, proč se mu někteří vyhýbají.

Různé druhy šťovíku

Rod šťovík zahrnuje velké množsví druhů – od rebarbory, přes pohanku až po vietnamský koriandr (rau rum). Ze šťovíků existuje několik druhů, které lidé běžně konzumují a na které můžete narazit na nejrůznějších trzích. Spousta jich je možné zaměnit jeden za druhý. Níže uvádíme nejznámější druhy šťovíku.

Šťovík kyselý

Šťovík kysely, latinsky Rumex acetosa, je nejsnázeji dostupným druhem. Můžete si jej vysadit i na své zahradě a je velká pravděpodobnost, že vám poroste – nevyžaduje totiž žádnou speciální péči. Má ostrou, kyselou chuť a velké listy ve tvaru šipky.

Šťovík štítnatý

Latinský název tohoto šťovíku je Rumex scutatus. Také tento druh lidé poměrně hojně pěstují, takže je k mání na různých trzích. Má mírnější chuť než běžný šťovík, s menšími a zaoblenějšími listy.

Šťovík krvavý

Rumex sanguineus má hluboké červené žíly, které protkávají jeho listy. Jeho chuť je velmi jemná, struktura není tuhá a dokáže svou barvou doplnit každý salát.

Šťovík menší

Rumex acetosella, jak zní latinský název šťovíku menšího, je plevel, který se vyskytuje téměř na celém území Spojených států. Je kyselý přibližně stejně jako šťovík kyselý, ale má menší listy a využívá se spíše pro dobytek, než k lidské konzumaci.

Nakupování šťovíku

Pokud chcete co nejchutnější šťovík, musí být co nejčerstvější. Poznáte to obdobně jako když kupujete listové saláty. Listy musí mít svěže zelenou barvu a nesmí být zvadlé ani seschlé. Hnědé skvrny na listech jsou samozřejmě nežádoucí Spousta kuchařů tvrdí, že šťovík je nejlepší velice brzy na jaře, protože neobsahuje žádnou hořkost.

Šťovík kyselý v kuchyni

Šťovík je něco mezi bylinkou a salátem. Můžete jej používat jako obojí – nejvhodnější je tedy do takových jídel, kam se hodí jak bylinky, tak i salát. Typický jsou například v různých zeleninových salátech. Skvělý je v kombinaci s jinými bylinkami – jako je bazalka, máta nebo petrželka. Šťovík můžete přidat do marinády nebo dresinků (například místo citronu), přimíchat jej do polévek nebo jím ozdobit bramborové či vaječné pokrmy. Vynikající je také s uzenými nebo čerstvými rybami, použít jej můžete i do velikonoční nádivky místo/ke špenátu. Velice časté je použít šťovík v kombinaci se smetanou, zakysanou smetanou nebo bílým jogurtem. Obyčejným jídlům dodá jak chuť, tak také barvu.Šťovík je také skvělým doplňkem k vařené zelenině. Přidejte hrstku nebo dvě, když vaříte špenát, mangold nebo kapustu.

Šťovíková polévka

Tato polévka se tradičně vaří v Polsku a na jídelníčcích ji můžete najít pod názvem zupa szczawiowa. Pro její přípravu budete potřebovat:

  • 900 ml vody,
  • 1 velkou mrkev,
  • 1 svazek petrželky,
  • 1 bobkový list,
  • 3 středně velké brambory (oloupané a nakrájené na kostičky),
  • 1 kostka bujónu (kuřecího nebo zeleninového),
  • 1 lžíce másla,
  • 250 g čerstvého šťovíku kyselého (před použitím jej spařte a nakrájejte najemno),
  • 250 ml smetany,
  • 1 lžíce mouky,
  • sůl, pepř, kopr podle chuti,
  • 2 vejce uvařená natvrdo (nakrájená na čtvrtiny).

Postupujte tak, že ve vodě uvaříte nadrobno nakrájnou mrkev s petrželkou, bobkovým listem a bramborami do měkka. Přidejte bujón. Mezitím na másle restujte šťovík. Smetanu smíchejte s moukou a za stálého míchání ji přidejte do polévky. Přidejte orestovaný šťovík, promíchejte a dochuťte solí, pepřem a koprem. Každou porci ozdobte čtvrtinou vejce.

Skladování šťovíku

Pokud máte v plánu, že šťovík do dvou dnů spotřebujete, můžete jej nechat jen tak v lednici. Jestliže ale víte, že jej celý spotřebovat nedokážete, pak jej opláchnutý (a opět osušený) vložte do plastového sáčku zabalené v papírové utěrce a uložte do letnice. Papírová utěrka nasákne přebytečnou tekutinu a listy zůstanou suché a křupavé. Šťovík můžete spařit v horké vodě – vznikne vám jakési pyré, které můžete zamrazit (například ve formičkách na led). Toto pyré se hodí do polévek či dušených pokrmů.

Zdravotní přínosy šťovíku

Šťovík je nabitý vitamíny a živinami. Jmenujme například vitamín A (vitamín rozpustný v tucích, který nám pomáhá udržovat zdravý zrak, krásnou pokožku, kvalitní imunitní systém i reprodukční zdraví). Vitamín C patří mezi důležité antioxidanty, které jsou důležité pro náš imunitní systém. Obsažená vláknina vám pomáhá udržovat pravidelné pohyby střev, hladinu cholesterolu a hladinu cukru v krvi. Významné je také obsažené množství kyseliny listové. To je důvodem, proč se používá pro léčebné účely.

Mezi minerály se ve šťovíku nachází vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík, mangan a malá množství sodíku, zinku a mědi.

Pěstování šťovíku

Šťovík můžete začít pěstovat rovnou na půdě své zahrady, a to na jaře, jakmile je zahřádá. Jednotlivá semena vysévejte ve vzdálenosti cca 20 cm od sebe a těsně pod povrchem půdy. Až do začátku klíčení by půda měla být neustále mírně vlhká. Poté už rostlina žádnou další péči nepotřebuje – v případě, že je příliš horko se ale vyplatí jednou za týden ji zalít. V momentě, kdy vaše rostlina dosáhne výšky okolo 15 cm, můžete začít sklízet. Vždy sbírejte jen tolik listů, kolik spotřebujete, abyste měli čerstvý šťovík.

Diskuse - zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here